Praha

Praha (německy Prag; v jiných jazycích často Prague či Praga) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 14. největším městem Evropské unie. Leží mírně na sever od středu Čech na řece Vltavě, uvnitř Středočeského kraje, jehož je správním centrem, ale není jeho součástí, jelikož je podle zákona č. 347/1997 Sb. samostatným samosprávným celkem.[5] Je sídlem velké části státních institucí a množství dalších organizací a firem. Sídlí zde prezident republiky, parlament, vláda, ústřední státní orgány a jeden ze dvou vrchních soudů. Mimoto je Praha sídlem řady dalších úřadů, jak ústředních, tak i územních samosprávných celků; sídlí zde též ústředí většiny politických stran, hnutí a iniciativ a centrály téměř všech církví, náboženských a dalších sdružení s celorepublikovou působností registrovaných v ČR.

Do dnešní podoby se Praha vyvíjela jedenáct století. Coby historická metropole byla hlavním městem Českého knížectví, Českého království a sídelním městem císařů Svaté říše římské. Město hrálo významnou roli v české a protestantské reformaci, ve třicetileté válce a v dějinách 20. století jako hlavní město Československa, a to jak během obou světových válek, tak v poválečné komunistické éře. Praha je domovem řady slavných kulturních atrakcí, z nichž mnohé přežily zničující období Evropy 20. století. Mezi hlavní atrakce patří Pražský hrad, Karlův most, Staroměstské náměstí s Pražským orlojem, Josefov, Petřín a Vyšehrad. Od roku 1992 je historické centrum Prahy zapsáno do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Praha se rozkládá na území 496 km² a žije zde okolo 1,3 milionu obyvatel, v pražské metropolitní oblasti žije zhruba 2,1 milionu obyvatel.[6]

Praha je vysoce ekonomicky vyspělým a bohatým regionem s vysokou životní úrovní,[7] přičemž tímto vyniká nejen nad české, ale i nad evropské standardy.[8] V roce 2019 z indexu kvality života vyplynulo, že Praha má druhou nejlepší kvalitu života v Česku.[9] Podle statistik Eurostatu je devátým nejbohatším regionem v Evropě. HDP na obyvatele v Praze dosahuje 171 % průměru celé Evropské unie (HDP na obyvatele Česka dosahuje pouze 80 %).[10][11] V Praze sídlí celkem 12 univerzit (vysokých škol univerzitního typu).

Praha je také všeobecně považována za jedno z nejkrásnějších měst v Evropě.[12] Historické centrum města s jedinečným panoramatem Pražského hradu, největšího hradního komplexu na světě,[13] je památkovou rezervací UNESCO. Právě historické jádro města a mnohé památky přilákají ročně miliony turistů ze zemí celého světa. V roce 2017 navštívilo Prahu 8,5 milionu turistů, byla tak pátým nejnavštěvovanějším městem Evropy, po Londýně, Paříži, Istanbulu a Římu.[14]

Název a přívlastky

Oficiální název hlavní město Praha (zkratka HMP) má Praha od roku 1920, předtím od sjednocení pražských měst roku 1784 byl název královské hlavní město Praha.[zdroj?]

V jiných jazycích jméno obvykle zní Praga (latina, většina románských a slovanských jazyků), Prag (němčina) nebo Prague (angličtina a francouzština), podobu s [h] má slovenština a např. ukrajinština.[zdroj?]

Z brněnského hantecu pochází lidové pojmenování Prágl.[15]

Původ názvu

Původně zněl název Praga, teprve v době vrcholného středověku došlo v češtině k hláskové změně [g] na [h]. Poprvé jméno města zaznamenal Ibráhím ibn Jákúb ve svém arabsky psaném cestopise v 60. letech 10. století v podobě obvykle přepisované jako Frága.[zdroj?]

Pro zjištění původu názvu není dostatek historických zmínek a vědecký problém nebyl uspokojivě vyřešen, existuje více teorií kombinující hledisko jazykové a věcné (geografické, archeologické). Nejčastěji se uvádí původ od slova "práh", nebo od "pražit, (vy)prahnout", nechybí však ani teorie o předslovanském původu (jako v případě názvu Vltava).[zdroj?]

Odvození názvu od slova práh se vyskytuje už v nejstarším výkladu (etymologické pověsti) kronikáře Kosmy, když věštkyně Libuše přikazuje město založit na místě, kde uprostřed lesa muž tesá práh (zde myšlen spodní trám roubené stavby).[16] Reálnější je teorie odvozující název od skalnatých říčních prahů na Vltavě (případně i Brusnici), se kterou přišel V. F. Durych poté, co vltavské prahy bylo vidět po protržení pražských jezů při velké povodni roku 1784. Prahy před postavením jezů vytvářely díky štěrkovým nánosům místa vhodná jako brody, které byly podle některých názorů nejdůležitější pro vznik Prahy[17] a podobně i u varšavského předměstí Praga. Teorie je poměrně přesvědčivá věcně, ale má nedostatky jazykové: problém je neodlišný tvar polské Pragy, nedoložení tohoto významu slova ve starší češtině a zejména jak se z prag stalo Praga, což se J. Birnbaum snažil vysvětlit plurálem po vzoru "oblaka" (místo "oblaky" jako prahy), případně duálem.[18]

S původem od pražit, vyprahnout přišel V. V. Tomek, který odvozoval název od vypalování ohněm prostoru pro založení Pražského hradu uprostřed lesa (dle Kosmy). Tuto teorii zrevidoval A. Profous, který předpokládal název praha od prahnouti podobně jako dráha od drhnouti, podle suchého, sluncem vyprahlého opukového návrší Pražského hradu. Přejímaná teorie[19][20] však má nedostatky věcné, návrší se zřejmě označovalo Žiži, ale především dle archeologického průzkumu I. Borkovského byl pražský ostroh zalesněn a nacházely se zde vlhké rokle.[18]

Přívlastky

• Praga Caput Regni (latinsky Praha hlava království) byl používán od středověku, v roce 1518 u příležitosti spojení Starého a Nového Města byl vyznačen na Staroměstské radnici[21].
• Praha matka měst (Praga mater urbium) bylo od roku 1927 součást znaku Prahy.
• Praga Caput Rei publicae (Praha hlava republiky) je součástí znaku od roku 1991.[22]
• Praha stověžatá zřejmě poprvé použil historik Josef Hormayer počátkem 19. století, tou dobou věže spočítal matematik a filozof Bernard Bolzano a dospěl k číslu 103 (bez vodáren a soukromých domů).[23]

Panorama Prahy z Petřínské rozhledny. Vlevo jsou vidět Hradčany s Pražským hradem, jemuž dominuje svatovítská katedrála, pod nimi se rozkládá Malá Strana s chrámem sv. Mikuláše a věží Pražského Jezulátka. Ve středu snímku záhyb Vltavy překlenutý (zprava) Karlovým, Mánesovým a Čechovým mostem obtéká Staré Město. U horizontu leží Severní Město, Letná a Holešovice, Karlín, Vinohrady, Nové Město, Žižkov, Pankrác, Podolí i další čtvrti a Žižkovský vysílač.

Historie

Související informace naleznete také v článku Dějiny Prahy.

Počátky hradu a města Prahy

Kněžna Libuše věští slávu Prahy, obraz Josefa MathauseraStaroměstský orloj byl instalován v roce 1410, což ho dělá třetím nejstarším na světě a nejstarším stále funkčním

Na území dnešní Prahy sídlila v předhistorické době řada nejrůznějších kmenů - poslední nálezy u Křeslic datují zdejší osídlení do doby před sedmi tisíci lety (jde o kulturu s lineární - dříve volutovou - keramikou). Okolo 200 let př. n. l. bylo na místě Závist založeno sídliště Keltů (Bójové). Kolem oblasti, kde nyní stojí Praha, zmiňuje Ptolemaiova mapa (2. století n.l.) germánské město s názvem "Casurgis".[24] Během stěhování národů v 6. století, začali osídlovat pražskou kotlinu Slované.[zdroj?]

Podle legendy byla Praha založena v 8. století českou kněžnou a věštkyní Libuší a jejím manželem Přemyslem, zakladatelem dynastie Přemyslovců. Legenda říká, že Libuše vyšla na skalnatý útes vysoko nad Vltavou a prorokovala: "Město vidím veliké, jehož sláva hvězd se bude dotýkat." Na místě nařídila vystavět hrad a město nazvala Praha.[zdroj?]

Důležitým kultovním místem se stal ostroh nad řekou Vltavou, kde nechal kníže Bořivoj postavit koncem 9. století druhý křesťanský kostelík v Čechách, zasvěcený Panně Marii. Za vlády Bořivojova syna Spytihněva I. na počátku 10. století byla celá plošina ostrohu obehnána obranným valem a vznikl zde knížecí palác. Tak byly položeny základy Pražského hradu, kam přesídlil kníže se svojí družinou z Levého Hradce. Praha se stala centrem rodícího se českého státu. Z Pražského hradu a dalších hradišť ve středních Čechách začali přemyslovští vládci spravovat okolní území, kde si postupně podřídili místní obyvatele a přiměli je k odvádění dávek. Existence knížecího hradu přivedla do jeho podhradí řemeslníky a obchodníky - začalo se rodit středověké město.[zdroj?]

Středověk

Pohled na Prahu, dřevořez, 1493

Počátkem 12. století byla Praha kvetoucím městem, nad nímž se vznosně vypínal knížecí Hrad. "Tam žijí Židé mající plno zlata a stříbra, tam jsou ze všech národů nejbohatší kupci, tam jsou nejzámožnější peněžníci, tam stojí tržiště a něm plno kořisti...", napsal kdosi neznámý o Praze. Kupec Ibráhím ibn Jákúb napsal již v 10. století o Praze, že je to "město z kamene", což bylo ve své době znakem spíše bohatých měst. Tehdejší Praha se rozkládala na území dnešního Starého Města. Pojmenování Starší - respektive latinsky Maior, to znamená také Větší - Město pražské získala poté, co Přemysl II. Otakar udělil roku 1257 magdeburská městská práva pražskému podhradí, osídlenému již minimálně od 10. století. Tak vzniklo Menší Město pražské - Malá Strana. Příliv řemeslníků a kupců do obou měst sílil, zvláště když se v době panování Karla IV. Praha stala císařskou residencí a císař zamýšlel učinit z ní hlavní město Svaté říše římské. Prostor vymezený hradbami pražských měst však začal být pro početné příchozí brzy příliš těsný, a tak panovník přistoupil k velkorysému podniku - v roce 1348 založil Nové Město pražské a vytyčil pro ně rozsáhlé území rozprostírající se mezi Vyšehradem, Poříčím a Starým Městem. To bylo postupně zaplňováno měšťanskými domy, prostornými tržišti, zahradami, nádhernými stavbami kostelů a klášterů. Velikostí a nádherou mohla Praha této doby soupeřit s nejslavnějšími městy Římem, Florencií, Paříží, Kolínem, napsal o sídelním městě Karla IV. František Palacký. V době Karlově ovšem byla většina jím založených kostelů jen rozestavěna. Bohatým italským městům jako Řím, Florencie, Benátky se nemohla rovnat.[25][26][27][28][29][30] Tehdy Praha sice patřila mezi největší města v Evropě a stala se rozlohou třetím největším v celé Svaté říši římské,[31] ale počet obyvatel Prahy byl tehdy ovšem menší než v Římě, Benátkách, Janově, Florencii, Miláně, Cařihradu, Paříži či Londýně.[32][33][34][35][36][37]

Sjednocení pražských měst

Malostranské věže Karlova mostuKarlův most, rok 1840

K prvnímu pokusu o sjednocení Starého a Nového Města došlo v roce 1518 na popud staroměstských měšťanů vedených Janem Paškem z Vratu. Roku 1523 král Ludvík Jagellonský potvrdil sjednocenou městskou radu, a tak spojení pražských měst legalizoval. Jednotná Praha však byla již roku 1528 znovu rozdělena.[zdroj?]

Sjednotit pražská města natrvalo do jednoho správního celku se podařilo až roku 1784 za vlády císaře Josefa II. Královské hlavní město Praha pak tvořilo Nové a Staré Město pražské, Malá Strana a Hradčany. Postupně byl připojen Josefov, Vyšehrad a Holešovice.[zdroj?]

Z důvodu tureckého ohrožení Vídně se v roce 1583 císař Rudolf II. přestěhoval s celým dvorem do Prahy. V roce 1611 Praha zažila vpád pasovských vojsk. Po bitvě na Bílé hoře bylo v červnu 1621 na Staroměstském náměstí popraveno 27 českých pánů z řad českých stavů vzbouřených proti habsburskému císaři. V roce 1648 se Praha ubránila Švédům, kteří uloupili velkou uměleckou sbírku z Pražského hradu.[zdroj?]

Poslední morová epidemie v Čechách v letech 1713-1715 si v Praze vyžádala na 13 tisíc obětí, tedy asi 1/4 populace.[38] Po porážce rakouské armády v bitvě u Prahy roku 1757 byla Praha několik týdnů obléhána pruskými vojsky. Při pruském ostřelování města bylo zničeno na 880 domů.[39]

Na konci 19. století byla Praha již industrializovaným, rychle se rozvíjejícím městem se železnicí a továrnami, které bylo největší v českých zemích.[40] Roku 1893 byla zahájena pražská asanace, která zasáhla Josefov a Podskalí; začaly se rozvíjet elektrické dráhy, k městu se v roce 1901 připojila Libeň.[zdroj?]

Velká Praha

Související informace naleznete také v článku Velká Praha.Mosty přes Vltavu, pohled z LetnéPanorama Prahy z Petřína.
V popředí je řada secesních domů na levé straně zakončená Tančícím domem na nábřeží Vltavy. Za ní uprostřed obrázku je dvojvěž Emauzského kláštera a vpravo Kongresové centrum

Na konci první světové války byla vyhlášena nezávislost českého státu, ke kterému se vzápětí připojilo Slovensko. V Praze docházelo k ničení symbolů rakouského mocnářství. Přitom byly zničeny nebo odstraněny i některé památky, jako byl například Mariánský sloup na Staroměstském náměstí a pomník maršála Václava Radeckého (socha byla umístěna v Lapidáriu Národního muzea na Výstavišti a pomník nahrazen - později rovněž odstraněným - pomníkem Ernesta Denise) na Malostranském náměstí nebo socha císaře a krále, Habsburka Františka I. na Smetanově nábřeží, kam se v roce 2003 vrátila.[zdroj?]

Jako hlavní město nově ustanoveného Československa byla Praha i nadále modernizována a rozšiřována. Roku 1922 byla založena Velká Praha, do které byla zahrnuta všechna předměstí včetně do té doby samostatných měst jako Královské Vinohrady, Nusle nebo Košíře. Praha, v niž vedle sebe žilo české, německé a židovské obyvatelstvo, se stala pozoruhodným kulturním centrem. Historizující styl, v němž bylo postaveno např. Národní divadlo, pseudogotické chrámy sv. Prokopa na Žižkově a sv. Ludmily na Náměstí Míru, či přestavěna vyšehradská bazilika, rázně odvrhla secese přelomu století (Obecní dům, nová budova Hlavního nádraží, Hotel Central v Hybernské ulici, Petřínská rozhledna a Průmyslový palác v Holešovicích, Husův pomník na Staroměstském náměstí). Desetileté secesní období přerušila první světová válka. Na konci dvacátých let 20. století se začal v architektuře projevovat funkcionalismus; byla také dostavěna gotická Katedrála svatého Víta. V září 1929 (za prezidenta T. G. Masaryka a arcibiskupa Františka Kordače, jak je uvedeno nad klenbou triumfálního oblouku chóru dómu) byla dokončena dostavba katedrály a slavnostně otevřena u příležitosti tisíciletí zavraždění svatého Václava.[zdroj?]

Světově unikátní je architektura kubistická - jedině v Praze přešel kubismus z malířských pláten do architektury (Pavel Janák, Josef Gočár, Josef Chochol), ambiciózním plánem bylo založení kubistického sídliště na Vyšehradě.[zdroj?]

Druhá světová válka

Emauzský klášter a památník
Praha svým vítězným synům

Od 15. března 1939 byla Praha hlavním městem Protektorátu Čechy a Morava. Kulturní život byl ochromen; po incidentu, jehož obětí byl student Jan Opletal, byly zavřeny vysoké školy a předáci studentů popraveni. Během druhé světové války byli z Prahy deportováni do koncentračních táborů příslušníci tzv. "méněcenných ras", tedy zejména židovské a cikánské (dle tehdejšího označení) obyvatelstvo. Běžné byly popravy a věznění odpůrců nacistického Německa. Nechvalně proslulou se v této souvislosti stala například úřadovna gestapa v Petschkově paláci nebo střelnice v Kobylisích či Pankrácká sekyrárna. Za podporu odboje byl zatčen a popraven pražský primátor Otakar Klapka.[41] Režim dále zesílil represe po úspěšném atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha v květnu 1942, po kterém byly vyhlazeny vesnice Lidice a Ležáky. 5. května 1945 vypuklo Pražské povstání, při kterém zahynulo kolem 7 400 lidí z řad spojenců a civilistů a na 1 000 vojáků nacistické armády. Podle dohod mezi spojenci z protihitlerovské koalice zůstala americká armáda stát 6. května na demarkační čáře u Plzně, zatímco Rudá armáda dorazila do Prahy po tvrdých bojích během Pražské ofenzívy až 9. května. Pražskému povstání významně pomohli Vlasovci, kteří byli po válce vydáni do Sovětského svazu. Po skončení války byli téměř všichni pražští Němci z Prahy vysídleni.[zdroj?]

Pražané vítají maršála Koněva po osvobození Prahy v květnu 1945

Válečné škody na pražské zástavbě byly minimální; plánovanou likvidaci města už nemohl v té době oslabený a ustupující nacistický režim provést, k vážnějšímu poškození tedy došlo pouze za trojnásobného bombardování americkými letadly na konci války: 15. listopadu 1944 v Holešovicích,[42] 14. února 1945[43] zejména v Novém Městě, Nuslích, na Vinohradech a 25. března 1945 na strategické cíle ve Vysočanech, Libni a Kbelích.[44] Při únorovém náletu zahynulo 701 lidí.[45] Výraznými stavbami, které vznikly jako náprava válečných škod, jsou věže kláštera v Emauzích nebo novější Tančící dům.[zdroj?]

Praha jako hlavní město socialistického Československa

Po druhé světové válce začala vznikat první sídliště, a to napřed v období tzv. první dvouletky (1946-1948). V únoru 1948 se chopila moci Komunistická strana Československa. Výstavba sídlišť začala v padesátých letech a výrazně se urychlila v 60. letech. Původní zástavba byla někde nahrazena panelovými domy. V letech 1960, 1968, 1970 a 1974 bylo k Praze připojeno dalších celkem více než 60 obcí. V roce 1968 do Prahy vtrhla vojska Varšavské smlouvy (SSSR, Polska, Maďarska, Bulharska a NDR) a zahájila okupaci, která trvala až do sametové revoluce. V 60. a 70. letech se zmodernizovaly důležité dopravní stavby jako letiště a hlavní nádraží, začalo se budovat metro a takzvaný ZÁKOS - systém kapacitních městských komunikací, z nichž jedna oddělila Národní muzeum od Václavského náměstí. Na protest proti potlačování svobod a pasivnímu přístupu veřejnosti po okupaci Československa armádami států Varšavské smlouvy se tam 16. ledna 1969 upálil Jan Palach. Pro obyvatele byla na zelených loukách okolo Prahy budována panelová sídliště (největší z nich je Jižní Město).[zdroj?]

9. května 1974 byl otevřený první úsek pražského metra (linka C), roku 1977 úsek druhé linky (linka A) a roku 1985 první úsek třetí linky (linka B).[zdroj?]

Postupující ekonomický úpadek země zasáhl i Prahu, což se projevilo v zanedbaném vzhledu města i ve zhoršování služeb. Praha se stala centrem sametové revoluce, která ukončila mocenský monopol komunistické strany.[zdroj?]

Praha po sametové revoluci

Pražské mrakodrapy na Pankrácké pláni

Zavedením standardních vztahů se západoevropskými zeměmi se Praha ještě více otevřela turistice. Rozvoj soukromého vlastnictví a podnikání se nakonec projevil ve zkvalitnění služeb a také v opravě chátrajících budov v samém historickém jádru města. V roce 1993 se Praha po rozdělení Československa stala hlavním městem České republiky. Koncem devadesátých let se Praha opět stala významným kulturním centrem Evropy a byla výrazně ovlivněna globalizací.[zdroj?]

V roce 2000 se zde konal summit MMF a SB a město bylo svědkem rozsáhlých antiglobalizačních protestů. V roce 2002 Prahu těžce poničila povodeň, která poškodila například pražskou zoo, která se však poté rychle zotavila, anebo pražské metro, kde zaplavila 18 stanic metra, jež byly uzavřené až na půl roku. Roku 2003 Praha zahájila kandidaturu na letní olympijské hry 2016, ale nedostala se do užšího seznamu kandidátů.[zdroj?]

Individuální automobilová doprava, která před rokem 1990 nebyla tak intenzivní jako v mnohých městech západní Evropy, rychle rostla, a to vedlo k rychlému zhoršení dopravní situace ve městě. Počet cestujících MHD vzrostl od roku 2001 z 1,104 miliard na 1,186 miliard lidí v roce 2017, z toho 461 miliónů cestovalo metrem.[46] Nejvytíženější stanicí metra je I. P. Pavlova, nejvytíženější tramvajovou linkou linka číslo 22.[47]

Geografie

Geomorfologické celky na území Prahy: Pražská plošina Hořovická pahorkatina Brdská vrchovina Středolabská tabule(podrobnější legenda je v popisku obrázku)

Praha leží mírně na sever od středu Čech. Centrum se rozkládá v údolí Vltavy a jejích přítoků. Jejich erozní činnost vymodelovala členitý reliéf, nejnižším bodem je hladina Vltavy u Suchdola (177 m n. m.), nejvyšším pak nevýrazný vrch Teleček mezi Sobínem a Chrášťany (399 m n. m.). V centru je výrazný vrchol Petřín (327 m n. m.) s Petřínskou rozhlednou z roku 1891, strmě se zdvihající od Vltavy.[zdroj?]

Z hlediska geomorfologického členění náleží většina rozlohy hlavního města k celku Pražská plošina a jen menší díl na severovýchodě spadá do Středolabské tabule (Březiněves, Letňany, Čakovice, Miškovice, Vinoř, Prosek, Kbely, Satalice, Horní Počernice a Klánovice). Na samý jih města pronikají svými výběžky další dva celky - niva při ústí Berounky (Lipence, Zbraslav, Lahovice, Radotín) náleží k Hořovické pahorkatině, zatímco Brdská vrchovina zasahuje svým nejzazším koncem mezi Baněmi a Točnou až na pravý vltavský břeh (skupina vrchů Čihadlo, Šance a Hradiště).[zdroj?]

Podnebí

Podnebí v Praze je mírné, teplejší než na jiných místech ve stejné zeměpisné šířce (50° s.š.) - např. v kanadském Winnipegu činí v zimě průměrná denní teplota −12 °C, noční −20 °C. Způsobuje také občasný silný vítr, jeho průměrná rychlost je 5 m/s (14 km/h). Větry ale ne vždy vanou ze západu.[48]

Průměrný roční úhrn srážek za roky 1961-1990 ze stanice Praha-Ruzyně byly 526,6 mm, z toho nejvíce napršelo v květnu (78 mm) a nejméně v lednu a únoru (23 mm). Za roky 2000-2007 bylo průměrně ročně 160 dnů deštivých. Ročně je zde přibližně 60 zasněžených dnů, nejvíce v lednu, kde průměrná výška sněhu je 5 cm. Průměrně je zde ročně přes 1 600 slunečných hodin (5 hodin denně). Nejvíce slunečných hodin je v červnu (230, za den 8,5) a nejméně v prosinci (38, za den 1,5).[zdroj?]

Průměrná roční teplota se pohybuje okolo 8,5 °C. V nejchladnějším měsíci lednu je průměrná denní teplota 1 °C, noční −3 °C. V nejteplejším měsíci červenci je průměrná denní teplota 24 °C, noční 13 °C. Ročně je okolo 100 mrazivých dnů a 30 ledových dnů. Relativní vlhkost vzduchu se celoročně pohybuje mezi 65 až 90 %.[zdroj?]

Na globální oteplování a letní vysoké teploty v Praze radnice reagovala v roce 2017 Strategii klimatické adaptace,[49] která byla přijata v roce 2017. Zahrnuje větší podporu zeleně, lepší hospodaření s vodou, vytváření nových vodních ploch či zadržování vody v půdě.[50] V roce 2019 vyhlásila Rada hlavního města Prahy tzv. stav klimatického závazku.[51] ve kterém se zabývala snížením emisí oxidu uhličitého a dalších škodlivých látek.[zdroj?]

Přehled průměrné teploty a srážek podle měsíců

Praha - podnebí
Období leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec rok
Průměrné denní maximum [°C] 1,4 3,1 7,7 13,4 18,7 21,2 23,6 23,5 18,6 12,8 5,5 2,1 12,6
Průměrné denní minimum [°C] −3,6 −3,3 −0,1 3,5 8,4 11,3 13,4 13,0 9,1 4,9 0,3 −2,2 4,6
Průměrné srážky [mm] 23,6 23,1 28,1 38,2 77,2 72,7 66,2 69,6 40,4 30,5 31,9 25,3 526,8
Zdroj: Ročenka Praha - Životní prostředí 2005 Statistické údaje za roky 1961-1990 ze stanice Praha-Ruzyně

Kvalita ovzduší

Smog na pražském předměstí, pohled z Jižní spojky na Michelskou teplárnu

Praha je podobně jako jiná velká města sužována zhoršenou kvalitou ovzduší a často se zde tvoří smog. Hlavní podíl na znečištění má prašný spad (tzv. lehký polétavý prach s částicemi do velikosti 10 mikrometrů), dále pak také zvýšená koncentrace oxidů dusíku, v letních měsících také přízemního ozónu. Největší koncentrace škodlivin byla naměřena ve čtvrtích u průmyslových podniků a především ve stopě hlavních silničních tahů (vnější Pražský a vnitřní Městský okruh + jejich radiály): na Novém Městě, Smíchově, Pankráci, Roztylech, Uhříněvsi, Vysočanech.[52] Míra škodlivin je pravidelně kontrolována, nicméně například při požáru tržnice v Libuši nebyli občané o jejich zvýšeném obsahu v ovzduší informováni.[53]

Ekonomika

Sídlo České národní banky v Praze

Praha je v porovnání se zbytkem ČR výrazně bohatším regionem a svojí ekonomickou silou převyšuje evropský průměr. V roce 2019 se ve studii Eurostatu umístila jako 3. nejbohatší region v Evropě s hrubým domácím produktem v paritě kupní síly na úrovni 205 % průměru Evropské unie.[54]

Hlavní město Praha patří tradičně k nejdůležitějším hospodářským centrům Česka. Vedle význačného filmového průmyslu a zřejmě nejvýznačnějšího odvětví, turistiky, se zde nachází i mnoho závodů zpracovatelského průmyslu.[zdroj?]

Hrubý domácí produkt v pražském kraji obnášel roku 2002 kolem 620 miliard Kč (tzn. 25,7 % celkového HDP v tržních cenách; v přepočtu na hlavu to činí 226 % celorepublikového průměru).[zdroj?]

Ekonomická aktivita obyvatel

Praha dlouhodobě vykazuje, v porovnání se zbytkem ČR, výrazně nižší podíl obecně ekonomicky neaktivních jedinců i nezaměstnaných.[55] Míra zaměstnanosti se v Praze pohybuje kolem 60 %, v porovnání s 55 % v celé ČR, míra nezaměstnanosti se potom v Praze pohybuje kolem 2-3 %, v porovnání s 6-9 % v celé ČR.[zdroj?]

V Praze jsou také běžné výrazně vyšší mzdy, než ve zbytku ČR. Medián hrubých měsíčních mezd činil v roce 2009 v Praze 28 386 Kč, kdežto v celé ČR jen 22 229 Kč.[zdroj?]

Velice znatelné je také zaměření ekonomické činnosti v Praze na oblasti služeb a další činnosti terciérního sektoru, který zaměstnává asi 80 % ekonomicky aktivních Pražanů, v porovnání s celou ČR, kde terciérní sektor zaměstnává pouze 58 % ekonomicky aktivních. Analogicky obrácená je situace v průmyslovém (sekundárním) a zemědělsko-těžebním (primárním) sektoru, které v Praze zaměstnávají 20 % respektive 0 % ekonomicky aktivních obyvatel, kdežto v celé ČR 39 %, respektive 3 %.[zdroj?]

Specifický pro Prahu je také zvýšený podíl ekonomicky aktivních jedinců, kteří v Praze nebydlí, ale za prací do Prahy cestují. Z celkového počtu ekonomicky aktivních v Praze jich v Praze také sídlí asi 81 %, kdežto 19 % jedinců do Prahy za ekonomickými aktivitami cestuje (z toho nejvýznamnější je skupina obyvatel Středočeského kraje, kteří tvoří 13 % všech pracujících v Praze). Obráceně ale 96 % Pražanů má svoje ekonomické aktivity soustředěné v Praze a pouze 4 % Pražanů za nimi cestuje mimo Prahu.[zdroj?]

Zpracovatelský průmysl

Hospodářství Prahy 2002
(v procentech)Hospodářství Prahy 2002
(v milionech Kč)

Zpracovatelský průmysl hlavního města Prahy zaujímá s 7,6 procenty celkové průmyslové výroby páté místo v regionální struktuře všech čtrnácti krajů. Průmyslové závody se soustřeďují zejména na severovýchodě a jihozápadě města. Na území hlavního města bylo roku 2003 registrováno 733 průmyslových závodů (s více než dvaceti zaměstnanci) s celkem 111 tisíci pracujících.[zdroj?]

Objemem své výroby se v Praze jednoznačně prosazují dvě odvětví: produkce potravin a produkce elektrických a optických přístrojů, obě odvětví s přibližně 33 miliardami Kč v roce 2002 nebo podílem 12 % na produkci odvětví v celé republice (tržby za vlastní výrobky a služby v běžných cenách; viz i diagramy). Význačnou roli zde hraje především výroba rozhlasových a televizních přijímačů.[zdroj?]

Tato odvětví jsou následována polygrafickým průmyslem s téměř 24,5 miliardami Kč tržeb. Význam tohoto odvětví vyplývá ze skutečnosti, že v hlavním městě se toto odvětví silně koncentruje (44 % celkové produkce) a Praha zde zaujímá první místo ze všech regionů.[zdroj?]

Mimo to se v Praze nacházejí i další význačné závody tradičních průmyslových sektorů a odvětví, které přispívají k velkému významu hlavního města jako průmyslového střediska:

• kovodělný průmysl
• výroba strojů a zařízení
• chemie a farmaceutický průmysl
• průmysl výrobků ze skla, keramiky a porcelánu, stavební hmoty
• výroba dopravních prostředků

Další průmyslová odvětví hrají spíše méně významnou roli.[zdroj?]

Cestovní ruch

Související informace naleznete také v článku Cestovní ruch v Praze.

Postavení Prahy jako turistického cíle je dokumentováno mj. tím, že české hlavní město bylo zařazeno na šesté místo ve světovém seznamu nejlepších cílů celého světa pro rok 2016, který uveřejnil server Tripadvisor.[56] V Evropě byla Praha v roce 2017 s vice než 8,5 milionu turistů páté nejnavštěvovanější město po Londýně, Paříži, Istanbulu a Římě,[57] kterážto města jsou všechna podstatně větší než Praha.[zdroj?]

Podle výzkumného programu Globalization and World Cities Research Network je Praha klasifikována jako globální město kategorie "Beta+". To znamená, že její zapojení do světové ekonomiky je moderátní, avšak uvnitř kategorie "Beta" je Praha řazena do nejvyšší ze tří subkategorií. V téže kategorii jako Praha se nacházejí například Boston, Düsseldorf, Mnichov, Káhira a Auckland.[58]

10 států, ze kterých přicestovalo do Prahy v roce 2016 nejvíce turistů[59]

Země Počet turistů
Německo 877 352
Spojené státy americké 453 105
Spojené království 410 527
Itálie 302 278
Rusko 280 641
Slovensko 280 479
Jižní Korea 236 449
Francie 228 833
Čína 226 105
Polsko 225 890

Sídla významných firem

Budova Enterprise v Nuslích, kterou z většiny obývá česká firma Avast Software

V Praze má své sídlo například správce české národní internetové domény CZ, sdružení CZ.NIC. Najdeme zde také sídlo vyhledávače Seznam.cz, antiviru Avast, českou pobočku Google, vývojáře Skype, aukčního serveru eBay. Z významných mediálních domů zde sídlí vydavatelství MAFRA, Economia, Televize Nova, Televize Prima, Česká televize, Český rozhlas, Svobodná Evropa a další média. Technologicky je Praha místem, kde fyzicky běží řada serverů v rámci velkých datacenter.[zdroj?]

Obyvatelstvo

Počet obyvatel

V Praze žije celkem přibližně 1,34 milionu[1] obyvatel, evidováno k trvalému pobytu jich bylo k 1. lednu 2020 úhrnem 1 345 539.[60] Dalších zhruba 200 tisíc lidí do města dojíždí za prací i za studiem.[61] Podle analýzy vycházející z anonymizovaných dat mobilních operátorů se v roce 2018 v Praze dlouhodobě zdržovalo 1,55 mil. osob.[62] Praha je 13. největším městem Evropské unie. Je zde evidováno také přes 81,4 tisíc psů, nejvíce jich žije na Praze 4.[63]

Vývoj počtu obyvatel Prahy od roku 1378 (v tisících)[64][65][66][67][68]

Rok 1378 1500 1610 1702 1798 1850 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1975 1980
Počet obyvatel 40 30 60 60-65 79 155 270 350 437 559 668 730 950 1 058 1 133 1 141 1 167 1 190
Rok 1985 1990 1995 2000 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018
Počet obyvatel 1 193 1 215 1 210 1 181 1 181 1 188 1 212 1 233 1 249 1 257 1 242 1 247 1 243 1 259 1 267 1 280 1 295 1 309
Vývoj počtu obyvatelData pocházejí z datové položky Wikidat

Struktura populace

Roku 2011 žilo v Praze 613 738 mužů a 655 058 žen. Průměrný věk všech obyvatel činil 41,2 let, u mužské části pak 39,7 let, u ženské části 42,7 let.[69]

• Věková struktura obyvatel obce Praha roku 2011

• Rodinný stav obyvatel obce Praha roku 2011

• Vzdělání obyvatel obce Praha roku 2011

Migrace

Rušné Václavské náměstíHistorické centrum z Prašné brány

V roce 2011 do Prahy dojíždělo za prací a studiem 199 360 lidí, z toho 128 675 (65 %) ze Středočeského kraje. Z Prahy vyjíždělo 23 332 lidí, z toho 16 989 (73 %) do Středočeského kraje.[70]

Ve městě je několik romských komunit, podíl Romů v populaci je nižší než průměr v ČR (při sčítání lidu v roce 2001 bylo procento uvedené romské národnosti poloviční proti celorepublikovému průměru, nižší je pouze v Kraji Vysočina). Podle výzkumu pro MPSV a ESF z roku 2006 je v Praze šest sociálně vyloučených romských lokalit s odhadovaným počtem obyvatel přes 9 000, nacházejí se ve čtvrtích Smíchov, Žižkov, Libeň, Karlín, Černý Most a Harfa.[71] Dle sčítání pražského magistrátu z roku 2007 se ve městě pohybovalo zhruba 2 000 bezdomovců.[zdroj?]

Praha má vysokou míru počtu přistěhovalých i počtu vystěhovalých. Mezi přistěhovalými je výrazně vysoký podíl cizinců. Pražané se vystěhovávají nejvíce do Středočeského kraje, konkrétně okresů Praha-východ a Praha-západ, které spadají do metropolitní oblast Prahy. Ta má přes 2,1 milionu obyvatel a rozlohu 4 822 km².[6]

Národnosti a občanství obyvatel

Podle Sčítání lidu, domů a bytů 2011 bylo na území Prahy zjištěno 1 268 796 lidí, přičemž 821 688 deklarovalo národnost českou, 3 754 moravskou a 246 slezskou. Z cizinců 23 089 národnost slovenskou, 21 316 ukrajinskou a 6 313 lidí vietnamskou. Ostatní národnosti nepřesáhly 2 000 obyvatel. 343 112 lidí národnost neuvedlo.[72]

Historické národnosti

V minulosti v Praze žilo heterogenní obyvatelstvo - vedle Čechů Němci a Židé; ve středověku a raném novověku také Italové. Architektonické památky italského původu tvoří velkou část Malé Strany. Židovského původu několik budov, které se zachovaly po asanaci Josefova, například Jubilejní synagoga na Novém Městě, Španělská synagoga, Staronová synagoga, Obřadní síň na Olšanech a Nová synagoga v Libni. V roce 1880 byla obcovacím jazykem 86,2 % obyvatel Prahy čeština a 13,7 % pak němčina. V roce 1920 se k česko-slovenské národnosti přihlásilo 94,2 % obyvatel Prahy, 4,6 % k německé a 0,9 % k židovské.[73]

Cizinci v současnosti

Od poloviny 90. let v Praze opět stoupá počet cizinců. V roce 2001 žilo v Praze 61 477 cizinců,[74] v roce 2012 pak již 162 715, když tvořili 13 % obyvatelstva. Na Prahu a Středočeský kraj připadá více než polovina z celkového počtu cizinců v ČR.[75] K 31. prosinci 2012 v Praze žilo okolo 170 tisíc cizinců, z toho: 45 333 občanů Ukrajiny, 26 281 občanů Slovenska, 21 098 občanů Ruska, 11 277 občanů Vietnamu a z jiných zemí.[76]

Náboženství

Podle sčítání lidu 2011 se za věřící v Praze považuje téměř 240 000 obyvatel, což činí 18,9 %.[77] Z tohoto počtu se asi tři pětiny (140 000 obyvatel) hlásí k určité církvi.[77] Asi 80 000 obyvatel se přihlásilo k římskokatolické církvi, 7000 k Českobratrské církvi evangelické, 6770 k české pravoslavné církvi, 6300 k Církvi československé husitské, 2600 k ruské pravoslavné církvi, 2500 k řeckokatolické církvi, a 1800 k Církvi bratrské; 7000 obyvatel dále uvedlo náboženství jako "katolické" (nerozlišené).[78] Nedělních katolických mší svatých se účastní okolo 1-2 % obyvatel Prahy.[79]

Římskokatolická církev je v Praze organizovaná do čtyř vikariátů: prvního (centrum), druhého (levobřežní), třetího (jihovýchod) a čtvrtého (severovýchod). Ty se dále člení na místní farnosti.[zdroj?]

Kultura

Kostel svatého Mikuláše na Staroměstském náměstíTančící dům od V. Miluniće
a F. Gehryho

Praha je kulturní metropolí celé České republiky, Evropské město kultury 2000.[80] Působí zde desítky muzeí, galerií, divadel, kin a nejrůznějších kulturních institucí. Národní galerie v Praze spravuje největší sbírku výtvarného umění v Česku. Ve stálé expozici Veletržního paláce jsou díla světových umělců jako např. Mucha, Picasso, Monet nebo Van Gogh. Každoročně se zde koná nejnavštěvovanější festival v Česku, světelný Signal Festival.[zdroj?]

Pražský magistrát vynakládá na kulturu ročně stamilionové částky; způsob přerozdělování finančních prostředků však v letech 2007-2008 ohrozil především některá menší divadla, a stal se tak předmětem ostrých sporů.[81]

V roce 2011 proběhl projekt Praha - město literatury, jenž měl za úkol podpořit vnímání Prahy jako místa, které podporuje četbu a zájem o literaturu.[82] Jedním z cílů pak bylo získání titulu UNESCO kreativní město literatury.[82] V rámci projektu např. bylo po Praze rozmístěno několik reproduktorů ve tvaru ptačích budek, z nichž byly pouštěny audioknihy českých autorů.[83]

Pamětihodnosti a turistické zajímavosti

Související informace naleznete také v článcích Seznam hradů, zámků a tvrzí v Praze, Seznam klášterů v Praze a Seznam kulturních památek v Praze.

Praha díky je své bohaté historii významným světovým kulturním centrem a po Londýně, Paříži, Římě a Istanbulu je pátým nejnavštěvovanějším městem Evropy.[zdroj?!] Neobyčejné množství a koncentrace dochovaných architektonických památek je mimo jiné zapříčiněno relativně minimálním poškozením za druhé světové války (na rozdíl od mnoha ostatních evropských velkoměst). Pražská památková rezervace (PPR) zahrnuje městské části s největší koncentrací památek. S rozlohou 8,66 km² patří mezi největší rezervace svého druhu na světě. Na území Prahy je celkem 37 národních kulturních památek (z toho 28 na území PPR).[zdroj?]

Památky Pražské památkové rezervace

Katedrála svatého Víta, Václava a VojtěchaTheologický sál Strahovského kláštera

Následující seznam uvádí pouze nejvýznamnější památky. Více objektů je uvedeno na stránce Seznam pražských památek. Kurzivou zvýrazněné objekty jsou národními kulturními památkami.

Kostely a kaple

• Na Pražském hradě
  • Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha
  • Bazilika svatého Jiří
  • Kaple sv. Kříže
  • Kostel Všech svatých
• Kostel Panny Marie před Týnem
• Kostel svatého Mikuláše (Staré Město)
• Kostel svatého Mikuláše (Malá Strana)
• Kostel Narození Páně (Praha)
• Betlémská kaple
• Na Vyšehradě
  • Kostel sv. apoštolů Petra a Pavla
  • Rotunda svatého Martina

Kláštery

• Strahovský klášter
• Emauzský klášter
• Anežský klášter
• Klášter augustiniánů kanovníků

Paláce

• Palác Kinských
• Černínský palác
• Valdštejnský palác
• Schwarzenberský palác
• Thunovský palác
• Kolovratský palác

Stavby určené pro vzdělání a kulturu

• Karolinum
• Národní divadlo
• Národní muzeum
• Klementinum
• Rudolfinum

Ostatní stavby

• Karlův most
• Staroměstská radnice
• Obecní dům
• Staroměstská vodárenská věž
• Historická budova pražského hlavního nádraží

Památky mimo území Pražské památkové rezervace

• Letohrádek Hvězda
• Břevnovský klášter
• Trojský zámek
• Veletržní palác

• Karlův most byl postaven ve 14. století

• Pražský hrad je největší souvislý hradní komplex na světě[84]

• Staroměstské náměstí obklopují Týnský chrám a Staroměstská radnice

• Vyšehrad, historická pevnost s bazilikou sv. Petra a Pavla

• Gotická Prašná brána, původně zvaná Nová

• Náměstí Míru s kostelem sv. Ludmily, vlevo je mezi stromy částečně vidět Vinohradské divadlo

• Národní divadlo nabízí operu, balet i činohru

• Na Pražském Výstavišti se nachází Průmyslový palác

• Staronová synagoga je nejstarší stále využívanou synagogou v Evropě

• Socha Jana Žižky je třetí největší bronzová jezdecká socha na světě

• Pohled na Pařížskou ulici a Čechův most z parku Letná

• Pražská Zoo, podle serveru TripAdvisor 4. nejlepší na světě (2015)

Muzea

Veletržní palác se sbírkou Národní galerie v PrazeHistorická budova Národního muzea na Václavském náměstí, 2018Související informace naleznete také v článku Seznam muzeí v Praze.

• České muzeum hudby (hudební nástroje)
• Letecké muzeum Kbely
• Muchovo muzeum
• Muzeum Antonína Dvořáka
• Muzeum Bedřicha Smetany
• Muzeum hlavního města Prahy
• Museum Kampa (moderní a současné umění)
• Muzeum městské hromadné dopravy v Praze
• Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur
• Národní galerie v Praze
• Národní muzeum (historie, přírodní vědy, numismatika)
• Národní technické muzeum v Praze
• Národní zemědělské muzeum
• Památník národního písemnictví
• Pedagogické muzeum J. A. Komenského v Praze
• Poštovní muzeum Praha
• Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze
• Židovské muzeum v Praze

Divadlo

Stavovské divadlo pěstuje tradici oper W. A. Mozarta v PrazeRudolfinumTrojský zámek

Praha se vyznačuje mimořádnou koncentrací malých i velkých divadelních scén. V nejvýznamnějším Národním divadle, jehož novorenesanční budova a výzdoba je symbolem českého vlastenectví 19. století, působí stálé soubory činohry, opery a baletu;[85] ty vystupují střídavě také v klasicistním Stavovském divadle, v němž se na konci 18. století uskutečnily premiéry Mozartových oper Don Giovanni a La clemenza di Tito. Mezi činoherními scénami dále vyniká Divadlo na Vinohradech. Prestižní hudební scénou je pražská Státní opera (původně pražská německá scéna) a také Dvořákova síň Rudolfina, sídla České filharmonie.[86] Světově známé je také divadlo Laterna magika.[zdroj?]

Mezi menší scény patří mj. Divadlo Na zábradlí, Divadlo v Dlouhé, Dejvické divadlo či dnes již legendární Semafor a divadlo Járy Cimrmana. Kromě toho má Praha množství muzikálových a zábavných divadel (největší z nich je Hudební divadlo Karlín) a dalších komerčních scén, které se zaměřují např. na černé divadlo a žijí především z cestovního ruchu.[zdroj?]

Hudba

V Praze sídlí symfonická hudební tělesa:

• Česká filharmonie, Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, či Symfonický orchestr Českého rozhlasu (SOČR)[zdroj?]

Restaurace a kluby

V Praze jsou stovky restaurací a barů a především hospod s dobrým českým pivem. Malá Strana, Staré Město, Žižkov nebo například i Nusle jsou plné dobrých hospod, z nichž mezi nejznámější patří U Pinkasů, U Zlatého Tygra, U černého vola, Klášterní pivovar Strahov, U Sadu, U Medvídků a další. Slavná je také restaurace, která si vaří vlastní pivo - U Fleků.[zdroj?]

Praha v posledních letech nabízí také více kvalitních restaurací vedených zkušenými šéfkuchaři. Úroveň gastronomie vzrůstá a tři pražské restaurace se k roku 2017 mohou pyšnit hvězdičkou Michelin.[87] Každoročně je zde pořádán festival jídla - Prague Food Festival, festival piva - Český pivní festival, či festival zmrzlin - Prague Ice Cream Festival.[zdroj?]

V Praze také sídlí nebo sídlilo několik pivovarů:

• Praha 1: První novoměstský restaurační pivovar, Pivovar U Fleků, Klášterní pivovar Strahov, Pivovar Pražský most u Valšů, Pivovarský Hotel U Medvídků
• Praha 2: Pivovarský dům
• Praha 4: Pivovar Braník, Sousedský pivovar U Bansethů, Jihoměstský pivovar, Pivovar Spojovna, Pivovar Kunratice
• Praha 5: Pivovary Staropramen
• Praha 6: Břevnovský klášterní pivovar, Suchdolský Jeník, Výukový a výzkumný pivovar
• Praha 7: Měšťanský pivovar
• Praha 8: U Bulovky

Fotografie v Praze

Související informace naleznete také v článku Fotografie v Praze.

Fotografové pravidelně již od 19. století zachycují proslavené lokality jako jsou Vyšehrad, Staré město, Pražský hrad, ale také výjevy všedního života ve městě.[zdroj?]

Správa

Související informace naleznete také v článcích Magistrát hlavního města Prahy a Zastupitelstvo hlavního města Prahy.Zasedací sál pražského zastupitelstva

Postavení Prahy v rámci České republiky

Praha je hlavním městem České republiky a jako taková je pravidelným sídelním městem jejích ústředních orgánů. Navíc je už od 24. listopadu 1990 de facto opět statutárním městem, má však specifické postavení obce i kraje zároveň. Netýká se jí zákon o obcích (č. 128/2000 Sb.) a zákon o krajích (č. 129/2000 Sb.), nýbrž zvláštní zákon o hlavním městě Praze (č. 131/2000 Sb.), který se zmiňuje o jejím statutu, ale mezi statutární města ji nepočítá. Praha vydává pro své území vlastní právní předpisy, vyhlášky i nařízení, které publikuje ve Sbírce právních předpisů hlavního města Prahy. V Praze zároveň sídlí i správní instituce Středočeského kraje.[zdroj?]

Členění Prahy

Mapa částí Prahy; správních obvodů, městských částí a katastrálních územíPodrobnější informace naleznete v článku Části Prahy.

Praha se dělí na 10 městských obvodů, 22 správních obvodů, 57 městských částí a 112 katastrálních území.[zdroj?]

Katastrální členění

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam katastrálních území v Praze.

Do roku 1949 byly správní obvody až na jednu výjimku z roku 1947 tvořeny jedním nebo více celými katastrálními celky, bývalými obcemi či městy. Od roku 1949 došlo k zásadní změně správního členění. Od té doby hranice mnoha městských obvodů, správních obvodů a městských částí jsou nezávislé na hranicích katastrálních území a některá katastrální území jsou tak rozdělena do více správních a samosprávných částí města. Katastrální území (například Vinohrady, Smíchov) jsou nadále rozhodující zejména pro evidenci pozemků a nemovitostí a označování domů. Praha je složena ze 112 katastrálních území různé velikosti, charakteru i významu.[zdroj?]

Významné čtvrti

Centrum města: Staré Město, Nové Město, Josefov, Malá Strana, Hradčany, Vyšehrad.

Velké čtvrti poblíž centra: Smíchov, Vinohrady, Nusle, Vršovice, Žižkov, Karlín, Libeň, Vysočany, Holešovice, Bubeneč, Dejvice, Braník.

Územní členění

Praha se podle zákona o územním členění státu dělí na deset obvodů Praha 1 - Praha 10, které mají postavení na úrovni okresů. Toto rozdělení vzniklo v roce 1960 a obvody byly i správními a samosprávnými obvody. Od roku 1990 nejsou tyto městské obvody samosprávnými celky, ale jejich základem jsou samosprávné městské části (u prvních tří jsou tyto měst. části s nimi přímo totožné). Od roku 2001 nejsou ani územně-správními obvody. Dnes již podle nich jsou organizovány jen soudy, pošty nebo různé správní firmy.[zdroj?]

Městské
obvody Správní
obvody Městské části
Praha 1 Praha 1 Praha 1
Praha 2 Praha 2 Praha 2
Praha 3 Praha 3 Praha 3
Praha 4 Praha 4, Praha 11, Praha 12 Praha 4, Praha-Kunratice, Praha 11, Praha-Újezd, Praha-Šeberov, Praha 12, Praha-Libuš
Praha 5 Praha 5, Praha 13, Praha 16 Praha 5, Praha-Slivenec, Praha 13, Praha-Řeporyje, Praha 16, Praha-Velká Chuchle, Praha-Lochkov, Praha-Lipence, Praha-Zbraslav, Praha-Zličín
Praha 6 Praha 6, Praha 17 Praha 6, Praha-Lysolaje, Praha-Nebušice, Praha-Přední Kopanina, Praha 17, Praha-Suchdol
Praha 7 Praha 7 Praha 7, Praha-Troja
Praha 8 Praha 8 Praha 8, Praha-Březiněves, Praha-Dolní Chabry, Praha-Ďáblice
Praha 9 Praha 9, Praha 14, Praha 18, Praha 19, Praha 20, Praha 21 Praha 9, Praha 14, Praha-Dolní Počernice, Praha 18, Praha 19, Praha-Vinoř, Praha-Satalice, Praha-Čakovice, Praha 20, Praha 21, Praha-Klánovice, Praha-Koloděje, Praha-Běchovice
Praha 10 Praha 10, Praha 15, Praha 22 Praha 10, Praha-Křeslice, Praha 15, Praha-Dolní Měcholupy, Praha-Štěrboholy, Praha-Petrovice, Praha-Dubeč, Praha 22, Praha-Královice, Praha-Nedvězí, Praha-Kolovraty, Praha-Benice

Správní a samosprávné členění

Katastrální území hl. m. Prahy

Praha má 57 samosprávných městských částí, které jsou spravovány voleným zastupitelstvem a dále radou, starostou a úřadem městské části. Úřady některých městských částí měly již od ustavení městských částí svěřeny některé z působností státní správy i pro další městské části.[zdroj?]

Od 1. července 2001 byla tato úroveň působností v celé Praze rozdělena do 22 správních obvodů - uvádí-li se v mapách nebo textu v souvislosti s Prahou spojení "správní obvod", je tím nejčastěji míněn správní obvod této působnosti a úrovně. Od 1. ledna 2002 je názvem těchto 22 městských částí slovo Praha s příslušnou číslovkou, stejné označení se používá i pro správní obvod jejich rozšířené působnosti. Některé z těchto 22 městských částí mají tuto působnost jen pro své území, jiné i pro další městské části.[zdroj?]

Území většiny z těchto 22 správních obvodů (všech s výjimkou Prahy 1 až Prahy 3) však není totožné s územními obvody podle zákona o územním členění státu, které byly původně (před rokem 1990) i správními obvody a měly i vlastní sbory (ONV). Vláda i poslanci opakovaně přicházejí s návrhy, aby staré členění bylo zrušeno.[zdroj?]

Na území Prahy se nachází 901 základních sídelních jednotek.[zdroj?]

Orientační a evidenční systém

Letohrádek Hvězda v Praze-Liboci

Nejstarší vrstva pražských pomístních názvů pochází z doby kolem 12. století, kolem 14. století se vžily zejména názvy jednotlivých rynků a trhů. Některá místa měla vžitý název latinský, německý i český. Vžívala se též označení ulic podle zasvěcení kostela nebo kláštera, podle významných majitelů domů v ulici nebo domovních znamení, podle vzhledu nebo charakteru ulice nebo podle události. Domy byly rozlišovány zejména podle domovních znamení.[zdroj?]

Po roce 1770 byla v monarchii zavedena popisná čísla domů. Po sloučení čtyř pražských měst (1784) byly počínaje 27. říjnem 1787 v Praze zavedeny oficiální názvy ulic jako nutný doplněk k domovním číslům, která orientační funkci plnila hůře než dosavadní domovní znamení. Úředním zavedením byly všechny dosavadní názvy ulic důsledně poněmčeny a úřední zavádění a schvalování postupně nahrazovalo spontánní vývoj názvů. V roce 1857 vyšlo císařské nařízení o pojmenovávání ulic a zavádění domovních čísel podle ulic (dnes nazývaných orientační čísla). 8. října 1868 se sbor pražských obecních starších usnesl označit pražské ulice jednotnými německo-českými plechovými tabulemi (a zároveň stanovil zásadu unikátnosti názvu v rámci města). Na základě tohoto usnesení byla v Praze ustanovena zvláštní komise pro stanovení názvů ulic a náměstí. Výsledkem její práce byl "Autentický ukazatel ulic a náměstí i čísel domovních královského hlavního města Prahy", který z nařízení městské rady sestavil ředitel městského archivu Karel Jaromír Erben. V nově připojených Holešovicích byly umístěny jen české názvy, v roce 1893 se jednojazyčné tabulky v českých národních barvách začaly objevovat i v samotné Praze. Po soudních sporech bylo 20. dubna 1894 vyhláškou rozhodnuto o nahrazení dvojjazyčných tabulí českými v celé Praze. 1. října 1898 správní soud rozhodnutí definitivně potvrdil. V celé Praze se používají smaltované červenobílé tabule s názvy ulic jednotného vzoru, popisná čísla domů jsou tradičně provedena bílým písmem na červených tabulkách a orientační čísla bílým písmem na modrých tabulkách. V některých městských částech je orientační systém doplněn též názvy ulic ve formě směrového dopravního značení nebo speciálními městskými rozcestníky či směrovkami.[zdroj?]

Evidenční části Prahy se samostatnými řadami čísel popisných jsou totožné s katastrálními územími Prahy. Ulice jsou pojmenovány ve všech evidenčních částech Prahy. Ve většině částí Prahy jsou domům přidělována i čísla orientační; nejsou přidělena například v částech Běchovice, Benice, Šeberov, Petrovice nebo Zbraslav.[zdroj?]

Šesticifernými čísly jsou označeny sloupy veřejného osvětlení ve správě společnosti Eltodo Citelum, tuto identifikaci využívá k lokalizaci i integrovaný záchranný systém. Dalším významným orientačním prvkem jsou názvy zastávek městské hromadné dopravy.[zdroj?]

Justice

Vrchní soud v PrazeSouvisející informace naleznete také v článku Soudy v Praze.

Přestože je Praha hlavním městem České republiky, vrcholné soudní instituce sídlí v Brně. V Praze se nachází pouze jeden ze dvou vrchních soudů, ačkoli s působností vůči téměř celým Čechám, působnost krajského soudu vůči území města má městský soud, zároveň jde zde ale také středočeský krajský soud. Působnost okresních soudů vykonává ve městě deset soudů obvodních, jen pro pražské okolí existují dva klasické soudy okresní.[zdroj?]

Volby do parlamentu

Praha jako celek tvoří jeden vícemandátový volební obvod pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Jako takový se nicméně člení na stovky volebních okrsků. V Praze je celkem 10 jednomandátových volebních obvodů pro volby do Senátu Parlamentu ČR. Tyto volební obvody částečně odpovídají městským deseti obvodům, některé spojují nesouvisející městské části (jako například Senátní obvod č. 17 - Praha 12 rozkládající se od Lochkova přes Kunratice až po Petrovice).[zdroj?]

Doprava

Podrobnější informace naleznete v článku Doprava v Praze.

Praha je hlavním dopravním uzlem v Česku a významnou křižovatkou ve střední Evropě. Má rozsáhlou dopravní infrastrukturu. Pražský železniční uzel je centrem dálkové i příměstské osobní dopravy. Velká pražská nákladová nádraží jsou v útlumu, avšak v Uhříněvsi vzniklo největší kontejnerové překladiště ve střední Evropě. Letiště Václava Havla je hlavním pražským letištěm.[zdroj?]

Hromadná doprava

Veřejná doprava byla zprvu v 19. století zajišťována drožkami a omnibusy, od roku 1875 vznikala síť koněspřežné tramvaje, kterou od 90. let 19. století začala nahrazovat elektrická tramvaj. Do roku 1907 soukromé městské dráhy vykoupilo město. Po neúspěšném pokusu v letech 1908-1909 se od roku 1925 začlenily do městské dopravy i autobusy a od roku 1974 metro. Po roce 2002 nabyly důrazu snahy využít pro městskou a příměstskou dopravu více i železnici, zejména systémem příměstské železnice Esko (linky S). Doplňkovou roli má od roku 1891 lanovka; po roce 2000 byly obnoveny tři malé osobní přívozy a zavedeny další.[zdroj?]

Stanice Malostranská pražského metra na lince A

Pražské metro, tramvaje, autobusy, trolejbusy,[88] vlaky, přívozy a lanovka jsou zařazeny do systému Pražské integrované dopravy. Pražské metro přepraví okolo 1,2 milionu cestujících denně, je zodpovědné za 37 % výkonů pražské hromadné dopravy. Předplatné jízdné je pro všechny formy dopravy stejné a platí formou nákupu jednorázových jízdenek, kupónů na pevné časové období (1 a 3 denní) a systémem čipových karet Lítačka (měsíční, čtvrtletní a roční). Nejvýznamnějším dopravcem je Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP).[zdroj?]

Silniční síť

Barrandovský most je součástí vnitřního Městského okruhu a je jednou z nejvytíženějších silniční komunikací v celém Česku

Přímo centrem Prahy vede severojižní magistrála, která navazuje na dálnici D1. Postupně jsou dobudovávány vnější Pražský okruh a vnitřní Městský okruh, jehož součástí je i největší městský tunelový komplex v Evropě Blanka. Oba okruhy se staví od 80. let a jejich dostavba nabírá zpoždění. Hlavními dálkovými silničními tahy využívanými také k příměstské dopravě jsou dálnice D1 (Brno, Ostrava), D5 (Plzeň), D8 (Ústí nad Labem) a D11 (Hradec Králové). Automobilová doprava v centru a v přilehlých čtvrtích je regulována modrými zóny placeného stání a především u okrajových stanic metra jsou zřizována odstavná parkoviště P+R.[zdroj?]

Letecká

Letiště Václava Havla Praha

Praha je obsluhována letištěm Václava Havla, které patří k nejvytíženějším a největším ve střední a východní Evropě, v roce 2017 přepravilo 15 milionů cestujících. Základnu zde mají největší české letecké společnosti a to Smartwings a České aerolinie. Na území Prahy se dále nachází vojenské letiště Kbely a dále rekreační sportovní letiště Letňany a Točná. Poblíž se nachází také letiště Vodochody, u kterého se uvažovalo o rozšíření.[89]

Cyklistická

Související informace naleznete také v článku Cyklistika v Praze.

V Praze na kole dojíždí přibližně 2 % obyvatelstva,[90] jízda na kole je častější jako sport či rekreace. Koncepce ucelené pražské sítě cyklistických tras se začala prosazovat kolem roku 2000. V roce 2017 bylo v Praze 178 km chráněných stezek pro cyklisty oddělených od automobilů. Nachází se zde 48 km oddělených cyklopruhů a 24 km jízdních pruhů pro autobusy, které jsou zároveň zpřístupněné pro cyklisty.[91] Za největší překážku rozvoje cyklistiky v Praze se uvádí nedostatek bezpečných tras a[92] nekvalitní infrastruktura často stavěna "salámovou metodou". Systém sdílení kol zde v roce 2021 poskytují firmy Rekola, Nextbike, Bolt a Lime.[zdroj?]

Vodní

Osobní vodní doprava na Vltavě má v Praze převážně rekreační a turistický význam, nicméně jsou zde od roku 2005 obnovovány přívozy. K roku 2018 jich v hlavním městě funguje pět, z čehož jsou tři sezónní.[93] Radotínský přístav umožňuje nákladní dopravu po Vltavě na labskou vodní cestu, je využíván sporadicky,[zdroj?] zejména pro přepravu sypkých stavebních hmot a rozměrných nákladů.[zdroj?]

Vzdělání

Karolinum, původní gotická budova Univerzity KarlovyVysoká škola ekonomická v Praze

Veřejné univerzity

• Karlova univerzita založena roku 1348, nejstarší univerzita ve Střední Evropě
• České vysoké učení technické v Praze (ČVUT) založeno roku 1707
• Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (VŠCHT) založena 1920
• Vysoká škola ekonomická v Praze (VŠE) založena 1953
• Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU) založena 1906/1952

Veřejné akademie

• Akademie výtvarných umění v Praze (AVU) založena roku 1800
• Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze (VŠUP) založena roku 1885
• Akademie múzických umění v Praze (AMU) založena roku 1945

Státní vysoké školy

• Policejní akademie České republiky

Soukromé školy

• University of New York in Prague (UNYP) založeno roku 1998
• International School of Prague (ISP) založeno roku 1948
• Anglo-American University (AAU) založeno roku 1990
• University of Northern Virginia in Prague (UNVA) založeno roku 1998
• Architectural Institute in Prague (ARCHIP) založeno roku 2010
• Vysoká škola finanční a správní (VSFS) založeno roku 1999
• Metropolitní univerzita Praha (MUP) založeno roku 2001
• Prague City University založeno roku 2004

Mezinárodní instituty

• New York University
• Instituto Camões
• Goethe-Institut Česko
• Instituto Cervantes
• British Council
• Alliance française

Sport

O2 arena v pražské Libni

Praha je sídlem významných fotbalových týmů AC Sparta Praha, SK Slavia Praha, Bohemians 1905 (1. česká fotbalová liga), FK Dukla Praha a FK Viktoria Žižkov (2. česká fotbalová liga). Dále pak hokejových týmů HC Sparta Praha (Extraliga), HC Slavia Praha (druhá nejvyšší hokejová liga) a HC Kobra Praha (třetí nejvyšší hokejová liga).[zdroj?]

V Praze se nachází Strahovský stadion, největší stadion na světě, dnes už využíván jen jako výcvikové centrum fotbalové Sparty.[94] Největší česká multifunkční hala je O2 arena. Moderní Sinobo Stadium ve Vršovicích je největší fotbalový stadion v Česku a sídlo SK Slavie. Další významný Stadion Letná je domovským stadionem AC Sparty. Nejvýznamnější tenisový areál Štvanice patří Českému tenisovému svazu, kurty pak druhému nejstaršímu českému tenisovému klubu I. ČLTK. Největší golfové tréninkové hřiště v ČR najdeme v Hodkovičkách, další také ve Zbraslavi, Hostivaři, Motole a nově také na Černém Mostě.[zdroj?]

Ke každoročním sportovním událostem také patří Pražský mezinárodní maraton (PIM), Memoriál Josefa Odložila (mezinárodní atletický mítink), Mystic Sk8 cup (světový skateboardový pohár) nebo Frisbeer Cup (mezinárodní frisbee turnaj).[zdroj?]

V Praze se dá zabruslit na zimních stadionech v Ice Areně v Letňanech, Nikolajce na Smíchově, stadionu Kobra v Braníku, ZS Hvězda v Praze 6, Malé sportovní hale Incheba na Výstavišti v Holešovicích a na různých venkovních kluzištích.[95]

Mezi největší bazény a akvaparky v Praze se řadí Plavecký stadion Podolí, Plavecký stadion Slavia Praha, Plavecký areál Šutka, Aquapark Barrandov, Aquacentrum Letňany a PSA Hloubětín, který je jako jediný přisolovaný mořskou solí. Nedaleko Prahy se nachází (asi 100 metrů za hranicí Prahy) největší český aquapark Aquapalace Praha. U Vltavy v Podolí je také písečná pláž Žluté lázně.[zdroj?]

Mezinárodní vztahy

Partnerská města

Partnerskými městy Prahy jsou:[96]

• Berlín, Německo
• Brusel, Belgie
• Frankfurt nad Mohanem, Německo
• Hamburk, Německo

• Chicago, Spojené státy americké
• Kjóto, Japonsko
• Miami-Dade County, Spojené státy americké

• Norimberk, Německo
• Phoenix, Spojené státy americké
• Tchaj-pej, Tchaj-wan[97]

Spřátelená a spolupracující města

Praha má dále uzavřenu smlouvu o spolupráci s městy:[96]

• Kanton, Čína

Bývalá partnerská a spřátelená města

• Moskva, Rusko (1995-2014)
• Petrohrad, Rusko (1992-2014)
• Šanghaj, Čína (2017-2019)

Praha pozastavila partnerství s ruskými městy jako reakci na anexi Krymu.[96] Spolupráci Prahy se Šanghají ukončila čínská strana jako reakci na partnerskou smlouvu Prahy s tchajwanským Tchaj-pej.[97]

Neformální spolupráce

Spolupráce bez uzavřené smlouvy probíhá s městy:[96]

• Bratislava, Slovensko
• Budapešť, Maďarsko
• Jeruzalém, Izrael
• Kyjev, Ukrajina
• Lucemburk, Lucembursko
• Riga, Lotyšsko
• Vídeň, Rakousko
• Vilnius, Litva

Jmenovci

Čeští emigranti pojmenovali po Praze několik nově založených sídel, nejvíce v tzv. "Novém světě".

• Praha, Slovensko
• New Prague, Minnesota, Spojené státy americké[98]
• Prague, Oklahoma, Spojené státy americké[99]
• Praha, Texas, Spojené státy americké[100]
• Prague, Nebraska, Spojené státy americké[101]

Osobnosti

Podrobnější informace naleznete v článcích Seznam osobností Prahy a Seznam představitelů Prahy.

S Prahou je spojeno velké množství osobností, ke kterým patří bájná zakladatelka města kněžna Libuše, Karel IV., který Prahu velkoryse rozšířil, a Rudolf II., který stejně jako Karel IV. z Prahy udělal centrum římské říše, z oblasti kultury například rabbi Löw a Franz Kafka. V minulosti byla jmenována čestnými občany Prahy řada osobností; posledním adeptem je režisér Miloš Forman.[102]

Odkazy

Reference

1. ↑ Skočit nahoru k:a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
2. ↑ Registr územní identifikace, adres a nemovitostí [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2020-03-10]. Dostupné online.
3. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869-2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
4. ↑ Soubor rozpočtů vlastního hl. m. Prahy a městských částí hl. m. Prahy na r. 2020 - Úhrn výdajů za HLMP vč. městských částí celkem
5. ↑ Ústavní zákon o vytvoření vyšších územních samosprávných celků - č. 347/1997 Sb.. www.psp.cz [online]. [cit. 2019-11-23]. Dostupné online.
6. ↑ Skočit nahoru k:a b OUŘEDNÍČEK, Martin; NEMEŠKAL, Jiří; POSPÍŠILOVÁ, Lucie. Vymezení území pro Integrované teritoriální investice (ITI) v ČR. Závěrečný dokument. Třetí verze. Praha, březen 2020 [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky [cit. 2021-05-13]. Dostupné online.
7. ↑ GDP at regional level - Statistics Explained [online]. Epp.eurostat.ec.europa.eu [cit. 2012-03-14]. Dostupné online.
8. ↑ https://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docgener/focus/2011_02_hdev_hpov_indices.pdf
9. ↑ Kde se v Česku nejlépe žije: Velké porovnání 200 měst ukazuje skokany roku i varování. Aktuálně.cz [online]. 2019-08-13 [cit. 2019-08-13]. Dostupné online. (česky)
10. ↑ Statistika Eurostatu v roce 2011 https://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/1-27022014-AP/EN/1-27022014-AP-EN.PDF Archivováno 7. 3. 2014 na Wayback Machine
11. ↑ GDP per capita in the EU in 2011: seven capital regions among the ten most prosperous. epp.eurostat.ec.europa.eu [online]. [cit. 28-02-2014]. Dostupné v archivu pořízeném dne 07-03-2014.
12. ↑ Hodnocení Prahy pro zařazení do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO
13. ↑ Guinnessova kniha rekordů, 1996
14. ↑ Top 100 City Destinations Revealed: Prague among Most Visited In the World. Expats.cz [online]. 2017-11-08. Dostupné online.
15. ↑ www.hantec.cz: Slovník brněnskýho hantecu. www.hantec.cz [online]. [cit. 2011-05-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-04-04.
16. ↑ Kosmova kronika česká, I/9
17. ↑ HRŮZA, Jiří. Urbanismus světových velkoměst. I. díl. Praha. 1. vyd. Praha: Vydavatelství ČVUT, 2003. 191 s. ISBN 80-01-02764-3. Kapitola 1.3, s. 27.
18. ↑ Skočit nahoru k:a b Místní jméno Praha dle J. Birnbauma, článek z Naše řeč, 1976
19. ↑ LEDVINKA, Václav a PEŠEK, Jiří. Praha. Praha : NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2000. 819 s., [32] s. obr. příl. Dějiny českých měst. ISBN 80-7106-320-7. S. 45-46.
20. ↑ Původ zeměpisných jmen. Mladá fronta Praha 1976
21. ↑ VLČEK, Pavel a kol.: Umělecké památky Prahy. Staré Město - Josefov. Praha: Academia, 1996. ISBN 80-200-0563-3 S. 139
22. ↑ Praha
23. ↑ Zveme vás do věží, na výstavu a za křehkou krásou voňavých trvalek
24. ↑ Praha byla Casurgis
25. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005
26. ↑ [1] (anglicky)
27. ↑ [2] (anglicky)
28. ↑ Pre-Industrial Cities and Technology By Colin Chant, David Goodman. (anglicky)
29. ↑ Before European Hegemony: The World System A.D. 1250-1350 By Janet L. Abu-Lughod. (anglicky)
30. ↑ The Sovereign State and Its Competitors: An Analysis of Systems Change By Hendrik Spruyt. (anglicky)
31. ↑ Česká televize, Deset století architektury - Nové Město pražské
32. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005
33. ↑ [3] (anglicky)
34. ↑ [4] (anglicky)
35. ↑ Pre-Industrial Cities and Technology By Colin Chant, David Goodman. (anglicky)
36. ↑ Before European Hegemony: The World System A.D. 1250-1350 By Janet L. Abu-Lughod. (anglicky)
37. ↑ The Sovereign State and Its Competitors: An Analysis of Systems Change By Hendrik Spruyt. (anglicky)
38. ↑ M. Signoli, D. Chevé, A. Pascal (2007)."Plague epidemics in Czech countries". st.51.
39. ↑ Pruské obléhání Prahy, České noviny, ČTK, 7. května 2001, aktualizováno 9. září 2003.
40. ↑ V roce 1890 měla podle Ottova naučného slovníku 182 530 obyvatel, dalšími většími českými městy bylo už jen Brno (92 327 obyvatel) a Plzeň (50 221 obyvatel). V potaz je třeba vzít i tehdy ještě samostatná pražská předměstí Žižkov (41 236 obyvatel), Královské Vinohrady (34 531 obyvatel), Smíchov (32 646 obyvatel) a Karlín (19 540 obyvatel).
41. ↑ Pražský primátor Otakar Klapka - za podporu odboje šel na popraviště. Česká televize [online]. 4. října 2011. Dostupné online.
42. ↑ Libor Stejskal. Před 65 lety na Pražany padaly bomby.Čtenáři vzpomínají - Aktuálně.cz [online]. Economia, a.s., 2010-02-14 [cit. 2012-03-14]. Dostupné online.
43. ↑ Před 60 lety Praha zažila americký nálet - Radio Praha [online]. Radio.cz, 2005-02-20 [cit. 2012-03-14]. Dostupné online.
44. ↑ PLAVEC, Michal, VOJTÁŠEK, Filip, KAŠŠÁK, Peter. Praha v plamenech: nálety na hlavní město za druhé světové války. Vyd. 1. Cheb: Svět křídel, 2008. 423 s. Svět křídel; 105. ISBN 978-80-86808-58-1.
45. ↑ Nálet, který nikdo nečekal. Na Prahu dopadlo 150 tun trhavých bomb. Technet.cz. 13. února 2015.
46. ↑ Počet přepravovaných osob v MHD vzrostl. [s.l.]: DPO Dostupné online.
47. ↑ Doprava v Praze: Co jste vždycky chtěli vědět, ale báli jste se zeptat. ČtiDoma.cz [online]. Dostupné online.
48. ↑ Směry větru
49. ↑ VODRÁŽKA, Prokop. Lék na rozpálená města? Místo betonu stromy, fungují jako přírodní klimatizace, radí odborníci. Aktuálně.cz. 2016-07-11. Dostupné online [cit. 2017-06-23]. (česky)
50. ↑ Praha řeší, jak vzdorovat vedru. Dokončuje strategii na přizpůsobení se změnám klimatu - E15.cz. praha.e15.cz. Dostupné online [cit. 2017-06-23].
51. ↑ Tisková zpráva na stránkách praha.eu (česky)
52. ↑ Atlas životního prostředí v Praze wmap. www.wmap.cz [online]. [cit. 2008-02-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-11-12.
53. ↑ Kolik jedů bylo po požáru ve vzduchu? Lidem to neřekli aktuálně.cz, 7. 11. 2008.
54. ↑ Regional GDP per capita ranged from 32% to 260% of the EU average in 2019. Eurostat [online]. 2021-03-03. Dostupné online.
55. ↑ Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje Prahy v roce 2009 - trh práce [online]. Český statistický úřad, 2010-09-02 [cit. 2011-09-28]. Dostupné online.
56. ↑ Best Destinations in the World - Travelers' Choice Awards 2016. TripAdvisor, [5], 7. dubna 2016, staženo 28. srpna 2018 (anglicky)
57. ↑ Top 100 City Destinations Revealed: Prague among Most Visited In the World, [6] Archivováno 29. 8. 2018 na Wayback Machine. Expats.cz, 8. listopadu 2017 (anglicky).
58. ↑ The World According to GaWC 2016 [7], 24. dubna 2017 (anglicky).
59. ↑ Tourism report [online]. [cit. 2018-08-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-23. (anglicky)
60. ↑ Počty občanů ČR a cizinců s platným povolením k pobytu k 1. 1. 2020 [online]. Ministerstvo vnitra České republiky [cit. 2020-05-02]. Dostupné online.
61. ↑ Malý lexikon obcí České republiky 2013 [online]. Český statistický úřad, 2013-12-16 [cit. 2018-01-22]. Dostupné online.
62. ↑ Praha potřebuje byty pro 1,5 milionu obyvatel. Odpovědí je kvalitní rozvoj nevyužívaných ploch (Portál hlavního města Prahy). www.praha.eu [online]. [cit. 2019-06-25]. Dostupné online.
63. ↑ V Praze je evidováno přes 81 tisíc psů. Nejvíce na Praze 4. Pražský deník. 2018-03-04. Dostupné online [cit. 2018-04-06]. (česky)
64. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005
65. ↑ ČSÚ: Věkové složení obyvatelstva Prahy k 31. 12. v letech 1961-2009 v územní struktuře daného roku
66. ↑ ČSÚ: Vybrané údaje za Hlavní město Prahu - obyvatelstvo
67. ↑ od 1869 čísla v tabulce zahrnují i obyvatele z obcí, které v tomto roce nebyly součástí Prahy, ale později se součástí Prahy staly
68. ↑ https://www.czso.cz/csu/xa/pohyb-obyvatelstva-v-hl-m-praze-v-roce-2015
69. ↑ Český statistický úřad. Tab. 112 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle věku, rodinného stavu a nejvyššího ukončeného vzdělání v obci [online]. [cit. 2014-02-19]. Dostupné online.
70. ↑ ČSÚ - SLDB 2011: Tab. 709 Bilance mezikrajské dojížďky - vyjížďky do zaměstnání a školy podle frekvence dojížďky
71. ↑ Mapa sociálně vyloučených a sociálním vyloučením ohrožených romských lokalit v České republice - 5.1 HLAVNÍ MĚSTO PRAHA [online]. GAC spol. s r.o. [cit. 2008-03-20]. Dostupné online.
72. ↑ Praha, 4. Obyvatelstvo podle národnosti - statistika. www.kurzy.cz [online]. [cit. 2019-10-01]. Dostupné online. (česky)
73. ↑ Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v republice Československé - I. Země Česká. Praha: [s.n.], 1924. S. XIII.
74. ↑ ČSÚ: Cizinci v ČR podle oblasti, kraje a okresu; 1996-2009 (k 31. 12.)
75. ↑ ČSÚ, CIZINCI VČETNĚ AZYLANTŮ
76. ↑ Cizinci v hlavním městě Praze, 15 nejčastějších státních občanství, k 31. 12. 2014
77. ↑ Skočit nahoru k:a b https://www.czso.cz/documents/10180/20551795/17022014a03.pdf
78. ↑ https://www.czso.cz/documents/10180/20551795/1702201404.pdf
79. ↑ Archivovaná kopie. www.apha.cz [online]. [cit. 2019-04-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-09-14.
80. ↑ Evropský parlament - Evropská hlavní města kultury Archivováno 8. 10. 2009 na Wayback Machine
81. ↑ Kulturní politika Prahy rozděluje umělce. Novinky.cz, 24. 4. 2008
82. ↑ Skočit nahoru k:a b Praha - město literatury [online]. Městská knihovna v Praze [cit. 2011-10-16]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
83. ↑ BEZR, Ondřej. Veřejnými prostranstvími v Praze budou znít známé audioknihy [online]. Městská knihovna v Praze, 2011-10-15 [cit. 2011-10-16]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
84. ↑ Návštěva Pražského hradu [online]. Hrad.cz [cit. 2011-09-28]. Dostupné online.
85. ↑ narodni-divadlo.cz - O divadle Archivováno 12. 4. 2009 na Wayback Machine
86. ↑ ceskafilharmonie.cz - Rudolfinum Archivováno 5. 12. 2008 na Wayback Machine
87. ↑ Tři pražské restaurace obhájily michelinskou hvězdu [online]. kudyznudy.cz, 2017-03-07 [cit. 2017-07-01]. Dostupné online.
88. ↑ Do Prahy se po 46 letech vrátily trolejbusy. Nová linka číslo 58 vede z Palmovky do Letňan | Doprava. Lidovky.cz [online]. 2018-07-02 [cit. 2018-07-03]. Dostupné online. (česky)
89. ↑ Další letiště u Prahy nebude, noví vlastníci s vazbou na Orbána mění plány. Seznam Zprávy [online]. [cit. 2021-11-16]. Dostupné online.
90. ↑ Potenciál cyklodopravy v Praze. Prahou na kole. 2014-08-04. Dostupné online [cit. 2018-09-25]. (česky)
91. ↑ Ročenka dopravy Praha 2017. www.tsk-praha.cz [online]. [cit. 2018-09-25]. Dostupné online.
92. ↑ Na kolo!. Praha7.cz [online]. [cit. 2018-10-03]. Dostupné online. (česky)
93. ↑ Přívozy v Praze. Praha.eu [online]. [cit. 2018-12-04T17:17:52Z]. Dostupné online.
94. ↑ Pražská nej: nejstarší panelák i největší stadion
95. ↑ Užijte si lední bruslení v Praze!
96. ↑ Skočit nahoru k:a b c d Foreign Relations of Capital City Prague [online]. Hlavní město Praha [cit. 2021-05-11]. Dostupné online. (anglicky)
97. ↑ Skočit nahoru k:a b O co Praha ztrátou Šanghaje přichází a co vůbec předtím získala [online]. iDnes.cz, 2020-01-14 [cit. 2021-05-11]. Dostupné online.
98. ↑ Heritage of New Prague, Minnesota, USA, New Prague Chamber of Commerce website. Retrieved on 24 Feb. 2009.
99. ↑ History of Prague, Oklahoma Archivováno 7. 3. 2012 na Wayback Machine, City of Prague, OK official website. Retrieved on 24 Feb. 2009.
100. ↑ Praha, Texas, Handbook of Texas online. Retrieved on 24 Feb. 2009.
101. ↑ Prague, Saunders County Archivováno 7. 8. 2013 na Wayback Machine, Virtual Nebraska, University of Nebraska. Retrieved on 24 Feb. 2009.
102. ↑ ČTK. Čestné občanství režiséru Formanovi. Právo. Borgis, a.s., 2017-04-28, s. 10. ISSN 1211-2119.

Literatura

• BASTL, Ondřej. Spojení pražských měst v roce 1784: edice rukopisu č. 322. 1. vyd. Praha: Scriptorium, 2003. 222 s. (Documenta Pragensia. Monographia ; vol. 18). ISBN 80-86197-43-3. Část. německý text ; Obsahuje bibliografii, bibliografické odkazy a rejstříky.
• OBŮRKOVÁ, Eva. Kam v Praze. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2006. 176 s. (Kam v České republice). ISBN 80-251-1282-9.
• LAŠŤOVKA, Marek; LAŠŤOVKOVÁ, Barbora. Plán Prahy podle indikačních skic stabilního katastru (1840-1842). Nafotografovali, sestavili, úvodem a rejstříkem opatřili Barbora a Marek Lašťovkovi. 1. vyd. Praha: Scriptorium, 2005. LXXI + 407 s. (Documenta Pragensia. Monographia ; vol. 20). ISBN 80-86197-61-1. 750 výt.
• OUŘEDNÍČEK, Martin. Sociální geografie pražského městského regionu. Příprava vydání Martin Ouředníček. Praha: Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, 2006. 159 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-11. ISBN 80-86561-94-1.
• PEŠEK, Jiří. Od aglomerace k velkoměstu. Praha a středoevropské metropole 1850-1920. 1. vyd. Praha: Scriptorium, 1999. 319 s. (Documenta Pragensia. Monographia ; vol. 9). ISBN 80-86197-09-3.
• WÍZEK, Jaroslav. Praha dávná i naše: podmínky, prostředí a činitelé. Sv. 3, Praha: příspěvek k zeměpisu města. Praha: Státní nakladatelství, 1923. 77, [1] s. (Domovouka Velké Prahy ; sv. 3). Dostupné online. - Geografie Velké Prahy v příručce z 20. let 20. stol., jež se zabývá polohou města a přírodními podmínkami, jejich výhodami i nedostatky, podmínkami vzrůstu a průmyslového i obchodního rozmachu daného právě zeměpisnými okolnostmi.

Související články

• Administrativní dělení Prahy
• Dějiny Prahy
• Doprava v Praze
• Lesy, parky a zahrady v Praze
• Seznam kulturních památek v Praze

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Praha na Wikimedia Commons
• Galerie Praha na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Praha
• Slovníkové heslo Praha ve Wikislovníku
• Kategorie Praha ve Wikizprávách
• Dílo Praha ve Wikizdrojích
• Encyklopedické heslo Praha v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Téma Praha ve Wikicitátech
• Průvodce Praha ve Wikicestách
• Praha v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• www.praha.eu - Portál města Prahy
• Pražská informační služba
• Hlavní město Praha na stránkách ČSÚ
• Historické plány Prahy online (1650-1948)
• Geografická data Prahy (územní plán, majetková mapa, záplavová území aj.)

  Název a přívlastky

  Oficiální název hlavní město Praha (zkratka HMP) má Praha od roku 1920, předtím od sjednocení pražských měst roku 1784 byl název královské hlavní město Praha.[zdroj?]

  V jiných jazycích jméno obvykle zní Praga (latina, většina románských a slovanských jazyků), Prag (němčina) nebo Prague (angličtina a francouzština), podobu s [h] má slovenština a např. ukrajinština.[zdroj?]

  Z brněnského hantecu pochází lidové pojmenování Prágl.[15]

  Původ názvu

  Původně zněl název Praga, teprve v době vrcholného středověku došlo v češtině k hláskové změně [g] na [h]. Poprvé jméno města zaznamenal Ibráhím ibn Jákúb ve svém arabsky psaném cestopise v 60. letech 10. století v podobě obvykle přepisované jako Frága.[zdroj?]

  Pro zjištění původu názvu není dostatek historických zmínek a vědecký problém nebyl uspokojivě vyřešen, existuje více teorií kombinující hledisko jazykové a věcné (geografické, archeologické). Nejčastěji se uvádí původ od slova "práh", nebo od "pražit, (vy)prahnout", nechybí však ani teorie o předslovanském původu (jako v případě názvu Vltava).[zdroj?]

  Odvození názvu od slova práh se vyskytuje už v nejstarším výkladu (etymologické pověsti) kronikáře Kosmy, když věštkyně Libuše přikazuje město založit na místě, kde uprostřed lesa muž tesá práh (zde myšlen spodní trám roubené stavby).[16] Reálnější je teorie odvozující název od skalnatých říčních prahů na Vltavě (případně i Brusnici), se kterou přišel V. F. Durych poté, co vltavské prahy bylo vidět po protržení pražských jezů při velké povodni roku 1784. Prahy před postavením jezů vytvářely díky štěrkovým nánosům místa vhodná jako brody, které byly podle některých názorů nejdůležitější pro vznik Prahy[17] a podobně i u varšavského předměstí Praga. Teorie je poměrně přesvědčivá věcně, ale má nedostatky jazykové: problém je neodlišný tvar polské Pragy, nedoložení tohoto významu slova ve starší češtině a zejména jak se z prag stalo Praga, což se J. Birnbaum snažil vysvětlit plurálem po vzoru "oblaka" (místo "oblaky" jako prahy), případně duálem.[18]

  S původem od pražit, vyprahnout přišel V. V. Tomek, který odvozoval název od vypalování ohněm prostoru pro založení Pražského hradu uprostřed lesa (dle Kosmy). Tuto teorii zrevidoval A. Profous, který předpokládal název praha od prahnouti podobně jako dráha od drhnouti, podle suchého, sluncem vyprahlého opukového návrší Pražského hradu. Přejímaná teorie[19][20] však má nedostatky věcné, návrší se zřejmě označovalo Žiži, ale především dle archeologického průzkumu I. Borkovského byl pražský ostroh zalesněn a nacházely se zde vlhké rokle.[18]

  Přívlastky

  • Praga Caput Regni (latinsky Praha hlava království) byl používán od středověku, v roce 1518 u příležitosti spojení Starého a Nového Města byl vyznačen na Staroměstské radnici[21].
  • Praha matka měst (Praga mater urbium) bylo od roku 1927 součást znaku Prahy.
  • Praga Caput Rei publicae (Praha hlava republiky) je součástí znaku od roku 1991.[22]
  • Praha stověžatá zřejmě poprvé použil historik Josef Hormayer počátkem 19. století, tou dobou věže spočítal matematik a filozof Bernard Bolzano a dospěl k číslu 103 (bez vodáren a soukromých domů).[23]
  Panorama Prahy z Petřínské rozhledny. Vlevo jsou vidět Hradčany s Pražským hradem, jemuž dominuje svatovítská katedrála, pod nimi se rozkládá Malá Strana s chrámem sv. Mikuláše a věží Pražského Jezulátka. Ve středu snímku záhyb Vltavy překlenutý (zprava) Karlovým, Mánesovým a Čechovým mostem obtéká Staré Město. U horizontu leží Severní Město, Letná a Holešovice, Karlín, Vinohrady, Nové Město, Žižkov, Pankrác, Podolí i další čtvrti a Žižkovský vysílač.

  Historie

  Související informace naleznete také v článku Dějiny Prahy.

  Počátky hradu a města Prahy

  Kněžna Libuše věští slávu Prahy, obraz Josefa MathauseraStaroměstský orloj byl instalován v roce 1410, což ho dělá třetím nejstarším na světě a nejstarším stále funkčním

  Na území dnešní Prahy sídlila v předhistorické době řada nejrůznějších kmenů - poslední nálezy u Křeslic datují zdejší osídlení do doby před sedmi tisíci lety (jde o kulturu s lineární - dříve volutovou - keramikou). Okolo 200 let př. n. l. bylo na místě Závist založeno sídliště Keltů (Bójové). Kolem oblasti, kde nyní stojí Praha, zmiňuje Ptolemaiova mapa (2. století n.l.) germánské město s názvem "Casurgis".[24] Během stěhování národů v 6. století, začali osídlovat pražskou kotlinu Slované.[zdroj?]

  Podle legendy byla Praha založena v 8. století českou kněžnou a věštkyní Libuší a jejím manželem Přemyslem, zakladatelem dynastie Přemyslovců. Legenda říká, že Libuše vyšla na skalnatý útes vysoko nad Vltavou a prorokovala: "Město vidím veliké, jehož sláva hvězd se bude dotýkat." Na místě nařídila vystavět hrad a město nazvala Praha.[zdroj?]

  Důležitým kultovním místem se stal ostroh nad řekou Vltavou, kde nechal kníže Bořivoj postavit koncem 9. století druhý křesťanský kostelík v Čechách, zasvěcený Panně Marii. Za vlády Bořivojova syna Spytihněva I. na počátku 10. století byla celá plošina ostrohu obehnána obranným valem a vznikl zde knížecí palác. Tak byly položeny základy Pražského hradu, kam přesídlil kníže se svojí družinou z Levého Hradce. Praha se stala centrem rodícího se českého státu. Z Pražského hradu a dalších hradišť ve středních Čechách začali přemyslovští vládci spravovat okolní území, kde si postupně podřídili místní obyvatele a přiměli je k odvádění dávek. Existence knížecího hradu přivedla do jeho podhradí řemeslníky a obchodníky - začalo se rodit středověké město.[zdroj?]

  Středověk

  Pohled na Prahu, dřevořez, 1493

  Počátkem 12. století byla Praha kvetoucím městem, nad nímž se vznosně vypínal knížecí Hrad. "Tam žijí Židé mající plno zlata a stříbra, tam jsou ze všech národů nejbohatší kupci, tam jsou nejzámožnější peněžníci, tam stojí tržiště a něm plno kořisti...", napsal kdosi neznámý o Praze. Kupec Ibráhím ibn Jákúb napsal již v 10. století o Praze, že je to "město z kamene", což bylo ve své době znakem spíše bohatých měst. Tehdejší Praha se rozkládala na území dnešního Starého Města. Pojmenování Starší - respektive latinsky Maior, to znamená také Větší - Město pražské získala poté, co Přemysl II. Otakar udělil roku 1257 magdeburská městská práva pražskému podhradí, osídlenému již minimálně od 10. století. Tak vzniklo Menší Město pražské - Malá Strana. Příliv řemeslníků a kupců do obou měst sílil, zvláště když se v době panování Karla IV. Praha stala císařskou residencí a císař zamýšlel učinit z ní hlavní město Svaté říše římské. Prostor vymezený hradbami pražských měst však začal být pro početné příchozí brzy příliš těsný, a tak panovník přistoupil k velkorysému podniku - v roce 1348 založil Nové Město pražské a vytyčil pro ně rozsáhlé území rozprostírající se mezi Vyšehradem, Poříčím a Starým Městem. To bylo postupně zaplňováno měšťanskými domy, prostornými tržišti, zahradami, nádhernými stavbami kostelů a klášterů. Velikostí a nádherou mohla Praha této doby soupeřit s nejslavnějšími městy Římem, Florencií, Paříží, Kolínem, napsal o sídelním městě Karla IV. František Palacký. V době Karlově ovšem byla většina jím založených kostelů jen rozestavěna. Bohatým italským městům jako Řím, Florencie, Benátky se nemohla rovnat.[25][26][27][28][29][30] Tehdy Praha sice patřila mezi největší města v Evropě a stala se rozlohou třetím největším v celé Svaté říši římské,[31] ale počet obyvatel Prahy byl tehdy ovšem menší než v Římě, Benátkách, Janově, Florencii, Miláně, Cařihradu, Paříži či Londýně.[32][33][34][35][36][37]

  Sjednocení pražských měst

  Malostranské věže Karlova mostuKarlův most, rok 1840

  K prvnímu pokusu o sjednocení Starého a Nového Města došlo v roce 1518 na popud staroměstských měšťanů vedených Janem Paškem z Vratu. Roku 1523 král Ludvík Jagellonský potvrdil sjednocenou městskou radu, a tak spojení pražských měst legalizoval. Jednotná Praha však byla již roku 1528 znovu rozdělena.[zdroj?]

  Sjednotit pražská města natrvalo do jednoho správního celku se podařilo až roku 1784 za vlády císaře Josefa II. Královské hlavní město Praha pak tvořilo Nové a Staré Město pražské, Malá Strana a Hradčany. Postupně byl připojen Josefov, Vyšehrad a Holešovice.[zdroj?]

  Z důvodu tureckého ohrožení Vídně se v roce 1583 císař Rudolf II. přestěhoval s celým dvorem do Prahy. V roce 1611 Praha zažila vpád pasovských vojsk. Po bitvě na Bílé hoře bylo v červnu 1621 na Staroměstském náměstí popraveno 27 českých pánů z řad českých stavů vzbouřených proti habsburskému císaři. V roce 1648 se Praha ubránila Švédům, kteří uloupili velkou uměleckou sbírku z Pražského hradu.[zdroj?]

  Poslední morová epidemie v Čechách v letech 1713-1715 si v Praze vyžádala na 13 tisíc obětí, tedy asi 1/4 populace.[38] Po porážce rakouské armády v bitvě u Prahy roku 1757 byla Praha několik týdnů obléhána pruskými vojsky. Při pruském ostřelování města bylo zničeno na 880 domů.[39]

  Na konci 19. století byla Praha již industrializovaným, rychle se rozvíjejícím městem se železnicí a továrnami, které bylo největší v českých zemích.[40] Roku 1893 byla zahájena pražská asanace, která zasáhla Josefov a Podskalí; začaly se rozvíjet elektrické dráhy, k městu se v roce 1901 připojila Libeň.[zdroj?]

  Velká Praha

  Související informace naleznete také v článku Velká Praha.Mosty přes Vltavu, pohled z LetnéPanorama Prahy z Petřína.
  V popředí je řada secesních domů na levé straně zakončená Tančícím domem na nábřeží Vltavy. Za ní uprostřed obrázku je dvojvěž Emauzského kláštera a vpravo Kongresové centrum

  Na konci první světové války byla vyhlášena nezávislost českého státu, ke kterému se vzápětí připojilo Slovensko. V Praze docházelo k ničení symbolů rakouského mocnářství. Přitom byly zničeny nebo odstraněny i některé památky, jako byl například Mariánský sloup na Staroměstském náměstí a pomník maršála Václava Radeckého (socha byla umístěna v Lapidáriu Národního muzea na Výstavišti a pomník nahrazen - později rovněž odstraněným - pomníkem Ernesta Denise) na Malostranském náměstí nebo socha císaře a krále, Habsburka Františka I. na Smetanově nábřeží, kam se v roce 2003 vrátila.[zdroj?]

  Jako hlavní město nově ustanoveného Československa byla Praha i nadále modernizována a rozšiřována. Roku 1922 byla založena Velká Praha, do které byla zahrnuta všechna předměstí včetně do té doby samostatných měst jako Královské Vinohrady, Nusle nebo Košíře. Praha, v niž vedle sebe žilo české, německé a židovské obyvatelstvo, se stala pozoruhodným kulturním centrem. Historizující styl, v němž bylo postaveno např. Národní divadlo, pseudogotické chrámy sv. Prokopa na Žižkově a sv. Ludmily na Náměstí Míru, či přestavěna vyšehradská bazilika, rázně odvrhla secese přelomu století (Obecní dům, nová budova Hlavního nádraží, Hotel Central v Hybernské ulici, Petřínská rozhledna a Průmyslový palác v Holešovicích, Husův pomník na Staroměstském náměstí). Desetileté secesní období přerušila první světová válka. Na konci dvacátých let 20. století se začal v architektuře projevovat funkcionalismus; byla také dostavěna gotická Katedrála svatého Víta. V září 1929 (za prezidenta T. G. Masaryka a arcibiskupa Františka Kordače, jak je uvedeno nad klenbou triumfálního oblouku chóru dómu) byla dokončena dostavba katedrály a slavnostně otevřena u příležitosti tisíciletí zavraždění svatého Václava.[zdroj?]

  Světově unikátní je architektura kubistická - jedině v Praze přešel kubismus z malířských pláten do architektury (Pavel Janák, Josef Gočár, Josef Chochol), ambiciózním plánem bylo založení kubistického sídliště na Vyšehradě.[zdroj?]

  Druhá světová válka

  Emauzský klášter a památník
  Praha svým vítězným synům

  Od 15. března 1939 byla Praha hlavním městem Protektorátu Čechy a Morava. Kulturní život byl ochromen; po incidentu, jehož obětí byl student Jan Opletal, byly zavřeny vysoké školy a předáci studentů popraveni. Během druhé světové války byli z Prahy deportováni do koncentračních táborů příslušníci tzv. "méněcenných ras", tedy zejména židovské a cikánské (dle tehdejšího označení) obyvatelstvo. Běžné byly popravy a věznění odpůrců nacistického Německa. Nechvalně proslulou se v této souvislosti stala například úřadovna gestapa v Petschkově paláci nebo střelnice v Kobylisích či Pankrácká sekyrárna. Za podporu odboje byl zatčen a popraven pražský primátor Otakar Klapka.[41] Režim dále zesílil represe po úspěšném atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha v květnu 1942, po kterém byly vyhlazeny vesnice Lidice a Ležáky. 5. května 1945 vypuklo Pražské povstání, při kterém zahynulo kolem 7 400 lidí z řad spojenců a civilistů a na 1 000 vojáků nacistické armády. Podle dohod mezi spojenci z protihitlerovské koalice zůstala americká armáda stát 6. května na demarkační čáře u Plzně, zatímco Rudá armáda dorazila do Prahy po tvrdých bojích během Pražské ofenzívy až 9. května. Pražskému povstání významně pomohli Vlasovci, kteří byli po válce vydáni do Sovětského svazu. Po skončení války byli téměř všichni pražští Němci z Prahy vysídleni.[zdroj?]

  Pražané vítají maršála Koněva po osvobození Prahy v květnu 1945

  Válečné škody na pražské zástavbě byly minimální; plánovanou likvidaci města už nemohl v té době oslabený a ustupující nacistický režim provést, k vážnějšímu poškození tedy došlo pouze za trojnásobného bombardování americkými letadly na konci války: 15. listopadu 1944 v Holešovicích,[42] 14. února 1945[43] zejména v Novém Městě, Nuslích, na Vinohradech a 25. března 1945 na strategické cíle ve Vysočanech, Libni a Kbelích.[44] Při únorovém náletu zahynulo 701 lidí.[45] Výraznými stavbami, které vznikly jako náprava válečných škod, jsou věže kláštera v Emauzích nebo novější Tančící dům.[zdroj?]

  Praha jako hlavní město socialistického Československa

  Po druhé světové válce začala vznikat první sídliště, a to napřed v období tzv. první dvouletky (1946-1948). V únoru 1948 se chopila moci Komunistická strana Československa. Výstavba sídlišť začala v padesátých letech a výrazně se urychlila v 60. letech. Původní zástavba byla někde nahrazena panelovými domy. V letech 1960, 1968, 1970 a 1974 bylo k Praze připojeno dalších celkem více než 60 obcí. V roce 1968 do Prahy vtrhla vojska Varšavské smlouvy (SSSR, Polska, Maďarska, Bulharska a NDR) a zahájila okupaci, která trvala až do sametové revoluce. V 60. a 70. letech se zmodernizovaly důležité dopravní stavby jako letiště a hlavní nádraží, začalo se budovat metro a takzvaný ZÁKOS - systém kapacitních městských komunikací, z nichž jedna oddělila Národní muzeum od Václavského náměstí. Na protest proti potlačování svobod a pasivnímu přístupu veřejnosti po okupaci Československa armádami států Varšavské smlouvy se tam 16. ledna 1969 upálil Jan Palach. Pro obyvatele byla na zelených loukách okolo Prahy budována panelová sídliště (největší z nich je Jižní Město).[zdroj?]

  9. května 1974 byl otevřený první úsek pražského metra (linka C), roku 1977 úsek druhé linky (linka A) a roku 1985 první úsek třetí linky (linka B).[zdroj?]

  Postupující ekonomický úpadek země zasáhl i Prahu, což se projevilo v zanedbaném vzhledu města i ve zhoršování služeb. Praha se stala centrem sametové revoluce, která ukončila mocenský monopol komunistické strany.[zdroj?]

  Praha po sametové revoluci

  Pražské mrakodrapy na Pankrácké pláni

  Zavedením standardních vztahů se západoevropskými zeměmi se Praha ještě více otevřela turistice. Rozvoj soukromého vlastnictví a podnikání se nakonec projevil ve zkvalitnění služeb a také v opravě chátrajících budov v samém historickém jádru města. V roce 1993 se Praha po rozdělení Československa stala hlavním městem České republiky. Koncem devadesátých let se Praha opět stala významným kulturním centrem Evropy a byla výrazně ovlivněna globalizací.[zdroj?]

  V roce 2000 se zde konal summit MMF a SB a město bylo svědkem rozsáhlých antiglobalizačních protestů. V roce 2002 Prahu těžce poničila povodeň, která poškodila například pražskou zoo, která se však poté rychle zotavila, anebo pražské metro, kde zaplavila 18 stanic metra, jež byly uzavřené až na půl roku. Roku 2003 Praha zahájila kandidaturu na letní olympijské hry 2016, ale nedostala se do užšího seznamu kandidátů.[zdroj?]

  Individuální automobilová doprava, která před rokem 1990 nebyla tak intenzivní jako v mnohých městech západní Evropy, rychle rostla, a to vedlo k rychlému zhoršení dopravní situace ve městě. Počet cestujících MHD vzrostl od roku 2001 z 1,104 miliard na 1,186 miliard lidí v roce 2017, z toho 461 miliónů cestovalo metrem.[46] Nejvytíženější stanicí metra je I. P. Pavlova, nejvytíženější tramvajovou linkou linka číslo 22.[47]

  Geografie

  Geomorfologické celky na území Prahy: Pražská plošina Hořovická pahorkatina Brdská vrchovina Středolabská tabule(podrobnější legenda je v popisku obrázku)

  Praha leží mírně na sever od středu Čech. Centrum se rozkládá v údolí Vltavy a jejích přítoků. Jejich erozní činnost vymodelovala členitý reliéf, nejnižším bodem je hladina Vltavy u Suchdola (177 m n. m.), nejvyšším pak nevýrazný vrch Teleček mezi Sobínem a Chrášťany (399 m n. m.). V centru je výrazný vrchol Petřín (327 m n. m.) s Petřínskou rozhlednou z roku 1891, strmě se zdvihající od Vltavy.[zdroj?]

  Z hlediska geomorfologického členění náleží většina rozlohy hlavního města k celku Pražská plošina a jen menší díl na severovýchodě spadá do Středolabské tabule (Březiněves, Letňany, Čakovice, Miškovice, Vinoř, Prosek, Kbely, Satalice, Horní Počernice a Klánovice). Na samý jih města pronikají svými výběžky další dva celky - niva při ústí Berounky (Lipence, Zbraslav, Lahovice, Radotín) náleží k Hořovické pahorkatině, zatímco Brdská vrchovina zasahuje svým nejzazším koncem mezi Baněmi a Točnou až na pravý vltavský břeh (skupina vrchů Čihadlo, Šance a Hradiště).[zdroj?]

  Podnebí

  Podnebí v Praze je mírné, teplejší než na jiných místech ve stejné zeměpisné šířce (50° s.š.) - např. v kanadském Winnipegu činí v zimě průměrná denní teplota −12 °C, noční −20 °C. Způsobuje také občasný silný vítr, jeho průměrná rychlost je 5 m/s (14 km/h). Větry ale ne vždy vanou ze západu.[48]

  Průměrný roční úhrn srážek za roky 1961-1990 ze stanice Praha-Ruzyně byly 526,6 mm, z toho nejvíce napršelo v květnu (78 mm) a nejméně v lednu a únoru (23 mm). Za roky 2000-2007 bylo průměrně ročně 160 dnů deštivých. Ročně je zde přibližně 60 zasněžených dnů, nejvíce v lednu, kde průměrná výška sněhu je 5 cm. Průměrně je zde ročně přes 1 600 slunečných hodin (5 hodin denně). Nejvíce slunečných hodin je v červnu (230, za den 8,5) a nejméně v prosinci (38, za den 1,5).[zdroj?]

  Průměrná roční teplota se pohybuje okolo 8,5 °C. V nejchladnějším měsíci lednu je průměrná denní teplota 1 °C, noční −3 °C. V nejteplejším měsíci červenci je průměrná denní teplota 24 °C, noční 13 °C. Ročně je okolo 100 mrazivých dnů a 30 ledových dnů. Relativní vlhkost vzduchu se celoročně pohybuje mezi 65 až 90 %.[zdroj?]

  Na globální oteplování a letní vysoké teploty v Praze radnice reagovala v roce 2017 Strategii klimatické adaptace,[49] která byla přijata v roce 2017. Zahrnuje větší podporu zeleně, lepší hospodaření s vodou, vytváření nových vodních ploch či zadržování vody v půdě.[50] V roce 2019 vyhlásila Rada hlavního města Prahy tzv. stav klimatického závazku.[51] ve kterém se zabývala snížením emisí oxidu uhličitého a dalších škodlivých látek.[zdroj?]

  Přehled průměrné teploty a srážek podle měsíců

  Praha - podnebí
  Období leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec rok
  Průměrné denní maximum [°C] 1,4 3,1 7,7 13,4 18,7 21,2 23,6 23,5 18,6 12,8 5,5 2,1 12,6
  Průměrné denní minimum [°C] −3,6 −3,3 −0,1 3,5 8,4 11,3 13,4 13,0 9,1 4,9 0,3 −2,2 4,6
  Průměrné srážky [mm] 23,6 23,1 28,1 38,2 77,2 72,7 66,2 69,6 40,4 30,5 31,9 25,3 526,8
  Zdroj: Ročenka Praha - Životní prostředí 2005 Statistické údaje za roky 1961-1990 ze stanice Praha-Ruzyně
  

  Kvalita ovzduší

  Smog na pražském předměstí, pohled z Jižní spojky na Michelskou teplárnu

  Praha je podobně jako jiná velká města sužována zhoršenou kvalitou ovzduší a často se zde tvoří smog. Hlavní podíl na znečištění má prašný spad (tzv. lehký polétavý prach s částicemi do velikosti 10 mikrometrů), dále pak také zvýšená koncentrace oxidů dusíku, v letních měsících také přízemního ozónu. Největší koncentrace škodlivin byla naměřena ve čtvrtích u průmyslových podniků a především ve stopě hlavních silničních tahů (vnější Pražský a vnitřní Městský okruh + jejich radiály): na Novém Městě, Smíchově, Pankráci, Roztylech, Uhříněvsi, Vysočanech.[52] Míra škodlivin je pravidelně kontrolována, nicméně například při požáru tržnice v Libuši nebyli občané o jejich zvýšeném obsahu v ovzduší informováni.[53]

  Ekonomika

  Sídlo České národní banky v Praze

  Praha je v porovnání se zbytkem ČR výrazně bohatším regionem a svojí ekonomickou silou převyšuje evropský průměr. V roce 2019 se ve studii Eurostatu umístila jako 3. nejbohatší region v Evropě s hrubým domácím produktem v paritě kupní síly na úrovni 205 % průměru Evropské unie.[54]

  Hlavní město Praha patří tradičně k nejdůležitějším hospodářským centrům Česka. Vedle význačného filmového průmyslu a zřejmě nejvýznačnějšího odvětví, turistiky, se zde nachází i mnoho závodů zpracovatelského průmyslu.[zdroj?]

  Hrubý domácí produkt v pražském kraji obnášel roku 2002 kolem 620 miliard Kč (tzn. 25,7 % celkového HDP v tržních cenách; v přepočtu na hlavu to činí 226 % celorepublikového průměru).[zdroj?]

  Ekonomická aktivita obyvatel

  Praha dlouhodobě vykazuje, v porovnání se zbytkem ČR, výrazně nižší podíl obecně ekonomicky neaktivních jedinců i nezaměstnaných.[55] Míra zaměstnanosti se v Praze pohybuje kolem 60 %, v porovnání s 55 % v celé ČR, míra nezaměstnanosti se potom v Praze pohybuje kolem 2-3 %, v porovnání s 6-9 % v celé ČR.[zdroj?]

  V Praze jsou také běžné výrazně vyšší mzdy, než ve zbytku ČR. Medián hrubých měsíčních mezd činil v roce 2009 v Praze 28 386 Kč, kdežto v celé ČR jen 22 229 Kč.[zdroj?]

  Velice znatelné je také zaměření ekonomické činnosti v Praze na oblasti služeb a další činnosti terciérního sektoru, který zaměstnává asi 80 % ekonomicky aktivních Pražanů, v porovnání s celou ČR, kde terciérní sektor zaměstnává pouze 58 % ekonomicky aktivních. Analogicky obrácená je situace v průmyslovém (sekundárním) a zemědělsko-těžebním (primárním) sektoru, které v Praze zaměstnávají 20 % respektive 0 % ekonomicky aktivních obyvatel, kdežto v celé ČR 39 %, respektive 3 %.[zdroj?]

  Specifický pro Prahu je také zvýšený podíl ekonomicky aktivních jedinců, kteří v Praze nebydlí, ale za prací do Prahy cestují. Z celkového počtu ekonomicky aktivních v Praze jich v Praze také sídlí asi 81 %, kdežto 19 % jedinců do Prahy za ekonomickými aktivitami cestuje (z toho nejvýznamnější je skupina obyvatel Středočeského kraje, kteří tvoří 13 % všech pracujících v Praze). Obráceně ale 96 % Pražanů má svoje ekonomické aktivity soustředěné v Praze a pouze 4 % Pražanů za nimi cestuje mimo Prahu.[zdroj?]

  Zpracovatelský průmysl

  Hospodářství Prahy 2002
  (v procentech)Hospodářství Prahy 2002
  (v milionech Kč)

  Zpracovatelský průmysl hlavního města Prahy zaujímá s 7,6 procenty celkové průmyslové výroby páté místo v regionální struktuře všech čtrnácti krajů. Průmyslové závody se soustřeďují zejména na severovýchodě a jihozápadě města. Na území hlavního města bylo roku 2003 registrováno 733 průmyslových závodů (s více než dvaceti zaměstnanci) s celkem 111 tisíci pracujících.[zdroj?]

  Objemem své výroby se v Praze jednoznačně prosazují dvě odvětví: produkce potravin a produkce elektrických a optických přístrojů, obě odvětví s přibližně 33 miliardami Kč v roce 2002 nebo podílem 12 % na produkci odvětví v celé republice (tržby za vlastní výrobky a služby v běžných cenách; viz i diagramy). Význačnou roli zde hraje především výroba rozhlasových a televizních přijímačů.[zdroj?]

  Tato odvětví jsou následována polygrafickým průmyslem s téměř 24,5 miliardami Kč tržeb. Význam tohoto odvětví vyplývá ze skutečnosti, že v hlavním městě se toto odvětví silně koncentruje (44 % celkové produkce) a Praha zde zaujímá první místo ze všech regionů.[zdroj?]

  Mimo to se v Praze nacházejí i další význačné závody tradičních průmyslových sektorů a odvětví, které přispívají k velkému významu hlavního města jako průmyslového střediska:

  • kovodělný průmysl
  • výroba strojů a zařízení
  • chemie a farmaceutický průmysl
  • průmysl výrobků ze skla, keramiky a porcelánu, stavební hmoty
  • výroba dopravních prostředků

  Další průmyslová odvětví hrají spíše méně významnou roli.[zdroj?]

  Cestovní ruch

  Související informace naleznete také v článku Cestovní ruch v Praze.

  Postavení Prahy jako turistického cíle je dokumentováno mj. tím, že české hlavní město bylo zařazeno na šesté místo ve světovém seznamu nejlepších cílů celého světa pro rok 2016, který uveřejnil server Tripadvisor.[56] V Evropě byla Praha v roce 2017 s vice než 8,5 milionu turistů páté nejnavštěvovanější město po Londýně, Paříži, Istanbulu a Římě,[57] kterážto města jsou všechna podstatně větší než Praha.[zdroj?]

  Podle výzkumného programu Globalization and World Cities Research Network je Praha klasifikována jako globální město kategorie "Beta+". To znamená, že její zapojení do světové ekonomiky je moderátní, avšak uvnitř kategorie "Beta" je Praha řazena do nejvyšší ze tří subkategorií. V téže kategorii jako Praha se nacházejí například Boston, Düsseldorf, Mnichov, Káhira a Auckland.[58]

  10 států, ze kterých přicestovalo do Prahy v roce 2016 nejvíce turistů[59]

  Země Počet turistů
  Německo 877 352
  Spojené státy americké 453 105
  Spojené království 410 527
  Itálie 302 278
  Rusko 280 641
  Slovensko 280 479
  Jižní Korea 236 449
  Francie 228 833
  Čína 226 105
  Polsko 225 890
  

  Sídla významných firem

  Budova Enterprise v Nuslích, kterou z většiny obývá česká firma Avast Software

  V Praze má své sídlo například správce české národní internetové domény CZ, sdružení CZ.NIC. Najdeme zde také sídlo vyhledávače Seznam.cz, antiviru Avast, českou pobočku Google, vývojáře Skype, aukčního serveru eBay. Z významných mediálních domů zde sídlí vydavatelství MAFRA, Economia, Televize Nova, Televize Prima, Česká televize, Český rozhlas, Svobodná Evropa a další média. Technologicky je Praha místem, kde fyzicky běží řada serverů v rámci velkých datacenter.[zdroj?]

  Obyvatelstvo

  Počet obyvatel

  V Praze žije celkem přibližně 1,34 milionu[1] obyvatel, evidováno k trvalému pobytu jich bylo k 1. lednu 2020 úhrnem 1 345 539.[60] Dalších zhruba 200 tisíc lidí do města dojíždí za prací i za studiem.[61] Podle analýzy vycházející z anonymizovaných dat mobilních operátorů se v roce 2018 v Praze dlouhodobě zdržovalo 1,55 mil. osob.[62] Praha je 13. největším městem Evropské unie. Je zde evidováno také přes 81,4 tisíc psů, nejvíce jich žije na Praze 4.[63]

  Vývoj počtu obyvatel Prahy od roku 1378 (v tisících)[64][65][66][67][68]

  Rok 1378 1500 1610 1702 1798 1850 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1975 1980
  Počet obyvatel 40 30 60 60-65 79 155 270 350 437 559 668 730 950 1 058 1 133 1 141 1 167 1 190
  Rok 1985 1990 1995 2000 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018
  Počet obyvatel 1 193 1 215 1 210 1 181 1 181 1 188 1 212 1 233 1 249 1 257 1 242 1 247 1 243 1 259 1 267 1 280 1 295 1 309
  Vývoj počtu obyvatelData pocházejí z datové položky Wikidat

  Struktura populace

  Roku 2011 žilo v Praze 613 738 mužů a 655 058 žen. Průměrný věk všech obyvatel činil 41,2 let, u mužské části pak 39,7 let, u ženské části 42,7 let.[69]

  • Věková struktura obyvatel obce Praha roku 2011

  • Rodinný stav obyvatel obce Praha roku 2011

  • Vzdělání obyvatel obce Praha roku 2011

  Migrace

  Rušné Václavské náměstíHistorické centrum z Prašné brány

  V roce 2011 do Prahy dojíždělo za prací a studiem 199 360 lidí, z toho 128 675 (65 %) ze Středočeského kraje. Z Prahy vyjíždělo 23 332 lidí, z toho 16 989 (73 %) do Středočeského kraje.[70]

  Ve městě je několik romských komunit, podíl Romů v populaci je nižší než průměr v ČR (při sčítání lidu v roce 2001 bylo procento uvedené romské národnosti poloviční proti celorepublikovému průměru, nižší je pouze v Kraji Vysočina). Podle výzkumu pro MPSV a ESF z roku 2006 je v Praze šest sociálně vyloučených romských lokalit s odhadovaným počtem obyvatel přes 9 000, nacházejí se ve čtvrtích Smíchov, Žižkov, Libeň, Karlín, Černý Most a Harfa.[71] Dle sčítání pražského magistrátu z roku 2007 se ve městě pohybovalo zhruba 2 000 bezdomovců.[zdroj?]

  Praha má vysokou míru počtu přistěhovalých i počtu vystěhovalých. Mezi přistěhovalými je výrazně vysoký podíl cizinců. Pražané se vystěhovávají nejvíce do Středočeského kraje, konkrétně okresů Praha-východ a Praha-západ, které spadají do metropolitní oblast Prahy. Ta má přes 2,1 milionu obyvatel a rozlohu 4 822 km².[6]

  Národnosti a občanství obyvatel

  Podle Sčítání lidu, domů a bytů 2011 bylo na území Prahy zjištěno 1 268 796 lidí, přičemž 821 688 deklarovalo národnost českou, 3 754 moravskou a 246 slezskou. Z cizinců 23 089 národnost slovenskou, 21 316 ukrajinskou a 6 313 lidí vietnamskou. Ostatní národnosti nepřesáhly 2 000 obyvatel. 343 112 lidí národnost neuvedlo.[72]

  Historické národnosti

  V minulosti v Praze žilo heterogenní obyvatelstvo - vedle Čechů Němci a Židé; ve středověku a raném novověku také Italové. Architektonické památky italského původu tvoří velkou část Malé Strany. Židovského původu několik budov, které se zachovaly po asanaci Josefova, například Jubilejní synagoga na Novém Městě, Španělská synagoga, Staronová synagoga, Obřadní síň na Olšanech a Nová synagoga v Libni. V roce 1880 byla obcovacím jazykem 86,2 % obyvatel Prahy čeština a 13,7 % pak němčina. V roce 1920 se k česko-slovenské národnosti přihlásilo 94,2 % obyvatel Prahy, 4,6 % k německé a 0,9 % k židovské.[73]

  Cizinci v současnosti

  Od poloviny 90. let v Praze opět stoupá počet cizinců. V roce 2001 žilo v Praze 61 477 cizinců,[74] v roce 2012 pak již 162 715, když tvořili 13 % obyvatelstva. Na Prahu a Středočeský kraj připadá více než polovina z celkového počtu cizinců v ČR.[75] K 31. prosinci 2012 v Praze žilo okolo 170 tisíc cizinců, z toho: 45 333 občanů Ukrajiny, 26 281 občanů Slovenska, 21 098 občanů Ruska, 11 277 občanů Vietnamu a z jiných zemí.[76]

  Náboženství

  Podle sčítání lidu 2011 se za věřící v Praze považuje téměř 240 000 obyvatel, což činí 18,9 %.[77] Z tohoto počtu se asi tři pětiny (140 000 obyvatel) hlásí k určité církvi.[77] Asi 80 000 obyvatel se přihlásilo k římskokatolické církvi, 7000 k Českobratrské církvi evangelické, 6770 k české pravoslavné církvi, 6300 k Církvi československé husitské, 2600 k ruské pravoslavné církvi, 2500 k řeckokatolické církvi, a 1800 k Církvi bratrské; 7000 obyvatel dále uvedlo náboženství jako "katolické" (nerozlišené).[78] Nedělních katolických mší svatých se účastní okolo 1-2 % obyvatel Prahy.[79]

  Římskokatolická církev je v Praze organizovaná do čtyř vikariátů: prvního (centrum), druhého (levobřežní), třetího (jihovýchod) a čtvrtého (severovýchod). Ty se dále člení na místní farnosti.[zdroj?]

  Kultura

  Kostel svatého Mikuláše na Staroměstském náměstíTančící dům od V. Miluniće
  a F. Gehryho

  Praha je kulturní metropolí celé České republiky, Evropské město kultury 2000.[80] Působí zde desítky muzeí, galerií, divadel, kin a nejrůznějších kulturních institucí. Národní galerie v Praze spravuje největší sbírku výtvarného umění v Česku. Ve stálé expozici Veletržního paláce jsou díla světových umělců jako např. Mucha, Picasso, Monet nebo Van Gogh. Každoročně se zde koná nejnavštěvovanější festival v Česku, světelný Signal Festival.[zdroj?]

  Pražský magistrát vynakládá na kulturu ročně stamilionové částky; způsob přerozdělování finančních prostředků však v letech 2007-2008 ohrozil především některá menší divadla, a stal se tak předmětem ostrých sporů.[81]

  V roce 2011 proběhl projekt Praha - město literatury, jenž měl za úkol podpořit vnímání Prahy jako místa, které podporuje četbu a zájem o literaturu.[82] Jedním z cílů pak bylo získání titulu UNESCO kreativní město literatury.[82] V rámci projektu např. bylo po Praze rozmístěno několik reproduktorů ve tvaru ptačích budek, z nichž byly pouštěny audioknihy českých autorů.[83]

  Pamětihodnosti a turistické zajímavosti

  Související informace naleznete také v článcích Seznam hradů, zámků a tvrzí v Praze, Seznam klášterů v Praze a Seznam kulturních památek v Praze.

  Praha díky je své bohaté historii významným světovým kulturním centrem a po Londýně, Paříži, Římě a Istanbulu je pátým nejnavštěvovanějším městem Evropy.[zdroj?!] Neobyčejné množství a koncentrace dochovaných architektonických památek je mimo jiné zapříčiněno relativně minimálním poškozením za druhé světové války (na rozdíl od mnoha ostatních evropských velkoměst). Pražská památková rezervace (PPR) zahrnuje městské části s největší koncentrací památek. S rozlohou 8,66 km² patří mezi největší rezervace svého druhu na světě. Na území Prahy je celkem 37 národních kulturních památek (z toho 28 na území PPR).[zdroj?]

  Památky Pražské památkové rezervace

  Katedrála svatého Víta, Václava a VojtěchaTheologický sál Strahovského kláštera

  Následující seznam uvádí pouze nejvýznamnější památky. Více objektů je uvedeno na stránce Seznam pražských památek. Kurzivou zvýrazněné objekty jsou národními kulturními památkami.

  Kostely a kaple

  • Na Pražském hradě
    • Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha
    • Bazilika svatého Jiří
    • Kaple sv. Kříže
    • Kostel Všech svatých
  • Kostel Panny Marie před Týnem
  • Kostel svatého Mikuláše (Staré Město)
  • Kostel svatého Mikuláše (Malá Strana)
  • Kostel Narození Páně (Praha)
  • Betlémská kaple
  • Na Vyšehradě
    • Kostel sv. apoštolů Petra a Pavla
    • Rotunda svatého Martina

  Kláštery

  • Strahovský klášter
  • Emauzský klášter
  • Anežský klášter
  • Klášter augustiniánů kanovníků

  Paláce

  • Palác Kinských
  • Černínský palác
  • Valdštejnský palác
  • Schwarzenberský palác
  • Thunovský palác
  • Kolovratský palác

  Stavby určené pro vzdělání a kulturu

  • Karolinum
  • Národní divadlo
  • Národní muzeum
  • Klementinum
  • Rudolfinum

  Ostatní stavby

  • Karlův most
  • Staroměstská radnice
  • Obecní dům
  • Staroměstská vodárenská věž
  • Historická budova pražského hlavního nádraží

  Památky mimo území Pražské památkové rezervace

  • Letohrádek Hvězda
  • Břevnovský klášter
  • Trojský zámek
  • Veletržní palác

  • Karlův most byl postaven ve 14. století

  • Pražský hrad je největší souvislý hradní komplex na světě[84]

  • Staroměstské náměstí obklopují Týnský chrám a Staroměstská radnice

  • Vyšehrad, historická pevnost s bazilikou sv. Petra a Pavla

  • Gotická Prašná brána, původně zvaná Nová

  • Náměstí Míru s kostelem sv. Ludmily, vlevo je mezi stromy částečně vidět Vinohradské divadlo

  • Národní divadlo nabízí operu, balet i činohru

  • Na Pražském Výstavišti se nachází Průmyslový palác

  • Staronová synagoga je nejstarší stále využívanou synagogou v Evropě

  • Socha Jana Žižky je třetí největší bronzová jezdecká socha na světě

  • Pohled na Pařížskou ulici a Čechův most z parku Letná

  • Pražská Zoo, podle serveru TripAdvisor 4. nejlepší na světě (2015)

  Muzea

  Veletržní palác se sbírkou Národní galerie v PrazeHistorická budova Národního muzea na Václavském náměstí, 2018Související informace naleznete také v článku Seznam muzeí v Praze.
  • České muzeum hudby (hudební nástroje)
  • Letecké muzeum Kbely
  • Muchovo muzeum
  • Muzeum Antonína Dvořáka
  • Muzeum Bedřicha Smetany
  • Muzeum hlavního města Prahy
  • Museum Kampa (moderní a současné umění)
  • Muzeum městské hromadné dopravy v Praze
  • Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur
  • Národní galerie v Praze
  • Národní muzeum (historie, přírodní vědy, numismatika)
  • Národní technické muzeum v Praze
  • Národní zemědělské muzeum
  • Památník národního písemnictví
  • Pedagogické muzeum J. A. Komenského v Praze
  • Poštovní muzeum Praha
  • Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze
  • Židovské muzeum v Praze

  Divadlo

  Stavovské divadlo pěstuje tradici oper W. A. Mozarta v PrazeRudolfinumTrojský zámek

  Praha se vyznačuje mimořádnou koncentrací malých i velkých divadelních scén. V nejvýznamnějším Národním divadle, jehož novorenesanční budova a výzdoba je symbolem českého vlastenectví 19. století, působí stálé soubory činohry, opery a baletu;[85] ty vystupují střídavě také v klasicistním Stavovském divadle, v němž se na konci 18. století uskutečnily premiéry Mozartových oper Don Giovanni a La clemenza di Tito. Mezi činoherními scénami dále vyniká Divadlo na Vinohradech. Prestižní hudební scénou je pražská Státní opera (původně pražská německá scéna) a také Dvořákova síň Rudolfina, sídla České filharmonie.[86] Světově známé je také divadlo Laterna magika.[zdroj?]

  Mezi menší scény patří mj. Divadlo Na zábradlí, Divadlo v Dlouhé, Dejvické divadlo či dnes již legendární Semafor a divadlo Járy Cimrmana. Kromě toho má Praha množství muzikálových a zábavných divadel (největší z nich je Hudební divadlo Karlín) a dalších komerčních scén, které se zaměřují např. na černé divadlo a žijí především z cestovního ruchu.[zdroj?]

  Hudba

  V Praze sídlí symfonická hudební tělesa:

  • Česká filharmonie, Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, či Symfonický orchestr Českého rozhlasu (SOČR)[zdroj?]

  Restaurace a kluby

  V Praze jsou stovky restaurací a barů a především hospod s dobrým českým pivem. Malá Strana, Staré Město, Žižkov nebo například i Nusle jsou plné dobrých hospod, z nichž mezi nejznámější patří U Pinkasů, U Zlatého Tygra, U černého vola, Klášterní pivovar Strahov, U Sadu, U Medvídků a další. Slavná je také restaurace, která si vaří vlastní pivo - U Fleků.[zdroj?]

  Praha v posledních letech nabízí také více kvalitních restaurací vedených zkušenými šéfkuchaři. Úroveň gastronomie vzrůstá a tři pražské restaurace se k roku 2017 mohou pyšnit hvězdičkou Michelin.[87] Každoročně je zde pořádán festival jídla - Prague Food Festival, festival piva - Český pivní festival, či festival zmrzlin - Prague Ice Cream Festival.[zdroj?]

  V Praze také sídlí nebo sídlilo několik pivovarů:

  • Praha 1: První novoměstský restaurační pivovar, Pivovar U Fleků, Klášterní pivovar Strahov, Pivovar Pražský most u Valšů, Pivovarský Hotel U Medvídků
  • Praha 2: Pivovarský dům
  • Praha 4: Pivovar Braník, Sousedský pivovar U Bansethů, Jihoměstský pivovar, Pivovar Spojovna, Pivovar Kunratice
  • Praha 5: Pivovary Staropramen
  • Praha 6: Břevnovský klášterní pivovar, Suchdolský Jeník, Výukový a výzkumný pivovar
  • Praha 7: Měšťanský pivovar
  • Praha 8: U Bulovky

  Fotografie v Praze

  Související informace naleznete také v článku Fotografie v Praze.

  Fotografové pravidelně již od 19. století zachycují proslavené lokality jako jsou Vyšehrad, Staré město, Pražský hrad, ale také výjevy všedního života ve městě.[zdroj?]

  Správa

  Související informace naleznete také v článcích Magistrát hlavního města Prahy a Zastupitelstvo hlavního města Prahy.Zasedací sál pražského zastupitelstva

  Postavení Prahy v rámci České republiky

  Praha je hlavním městem České republiky a jako taková je pravidelným sídelním městem jejích ústředních orgánů. Navíc je už od 24. listopadu 1990 de facto opět statutárním městem, má však specifické postavení obce i kraje zároveň. Netýká se jí zákon o obcích (č. 128/2000 Sb.) a zákon o krajích (č. 129/2000 Sb.), nýbrž zvláštní zákon o hlavním městě Praze (č. 131/2000 Sb.), který se zmiňuje o jejím statutu, ale mezi statutární města ji nepočítá. Praha vydává pro své území vlastní právní předpisy, vyhlášky i nařízení, které publikuje ve Sbírce právních předpisů hlavního města Prahy. V Praze zároveň sídlí i správní instituce Středočeského kraje.[zdroj?]

  Členění Prahy

  Mapa částí Prahy; správních obvodů, městských částí a katastrálních územíPodrobnější informace naleznete v článku Části Prahy.

  Praha se dělí na 10 městských obvodů, 22 správních obvodů, 57 městských částí a 112 katastrálních území.[zdroj?]

  Katastrální členění

  Podrobnější informace naleznete v článku Seznam katastrálních území v Praze.

  Do roku 1949 byly správní obvody až na jednu výjimku z roku 1947 tvořeny jedním nebo více celými katastrálními celky, bývalými obcemi či městy. Od roku 1949 došlo k zásadní změně správního členění. Od té doby hranice mnoha městských obvodů, správních obvodů a městských částí jsou nezávislé na hranicích katastrálních území a některá katastrální území jsou tak rozdělena do více správních a samosprávných částí města. Katastrální území (například Vinohrady, Smíchov) jsou nadále rozhodující zejména pro evidenci pozemků a nemovitostí a označování domů. Praha je složena ze 112 katastrálních území různé velikosti, charakteru i významu.[zdroj?]

  Významné čtvrti

  Centrum města: Staré Město, Nové Město, Josefov, Malá Strana, Hradčany, Vyšehrad.

  Velké čtvrti poblíž centra: Smíchov, Vinohrady, Nusle, Vršovice, Žižkov, Karlín, Libeň, Vysočany, Holešovice, Bubeneč, Dejvice, Braník.

  Územní členění

  Praha se podle zákona o územním členění státu dělí na deset obvodů Praha 1 - Praha 10, které mají postavení na úrovni okresů. Toto rozdělení vzniklo v roce 1960 a obvody byly i správními a samosprávnými obvody. Od roku 1990 nejsou tyto městské obvody samosprávnými celky, ale jejich základem jsou samosprávné městské části (u prvních tří jsou tyto měst. části s nimi přímo totožné). Od roku 2001 nejsou ani územně-správními obvody. Dnes již podle nich jsou organizovány jen soudy, pošty nebo různé správní firmy.[zdroj?]

  Městské
  obvody Správní
  obvody Městské části
  Praha 1 Praha 1 Praha 1
  Praha 2 Praha 2 Praha 2
  Praha 3 Praha 3 Praha 3
  Praha 4 Praha 4, Praha 11, Praha 12 Praha 4, Praha-Kunratice, Praha 11, Praha-Újezd, Praha-Šeberov, Praha 12, Praha-Libuš
  Praha 5 Praha 5, Praha 13, Praha 16 Praha 5, Praha-Slivenec, Praha 13, Praha-Řeporyje, Praha 16, Praha-Velká Chuchle, Praha-Lochkov, Praha-Lipence, Praha-Zbraslav, Praha-Zličín
  Praha 6 Praha 6, Praha 17 Praha 6, Praha-Lysolaje, Praha-Nebušice, Praha-Přední Kopanina, Praha 17, Praha-Suchdol
  Praha 7 Praha 7 Praha 7, Praha-Troja
  Praha 8 Praha 8 Praha 8, Praha-Březiněves, Praha-Dolní Chabry, Praha-Ďáblice
  Praha 9 Praha 9, Praha 14, Praha 18, Praha 19, Praha 20, Praha 21 Praha 9, Praha 14, Praha-Dolní Počernice, Praha 18, Praha 19, Praha-Vinoř, Praha-Satalice, Praha-Čakovice, Praha 20, Praha 21, Praha-Klánovice, Praha-Koloděje, Praha-Běchovice
  Praha 10 Praha 10, Praha 15, Praha 22 Praha 10, Praha-Křeslice, Praha 15, Praha-Dolní Měcholupy, Praha-Štěrboholy, Praha-Petrovice, Praha-Dubeč, Praha 22, Praha-Královice, Praha-Nedvězí, Praha-Kolovraty, Praha-Benice
  

  Správní a samosprávné členění

  Katastrální území hl. m. Prahy

  Praha má 57 samosprávných městských částí, které jsou spravovány voleným zastupitelstvem a dále radou, starostou a úřadem městské části. Úřady některých městských částí měly již od ustavení městských částí svěřeny některé z působností státní správy i pro další městské části.[zdroj?]

  Od 1. července 2001 byla tato úroveň působností v celé Praze rozdělena do 22 správních obvodů - uvádí-li se v mapách nebo textu v souvislosti s Prahou spojení "správní obvod", je tím nejčastěji míněn správní obvod této působnosti a úrovně. Od 1. ledna 2002 je názvem těchto 22 městských částí slovo Praha s příslušnou číslovkou, stejné označení se používá i pro správní obvod jejich rozšířené působnosti. Některé z těchto 22 městských částí mají tuto působnost jen pro své území, jiné i pro další městské části.[zdroj?]

  Území většiny z těchto 22 správních obvodů (všech s výjimkou Prahy 1 až Prahy 3) však není totožné s územními obvody podle zákona o územním členění státu, které byly původně (před rokem 1990) i správními obvody a měly i vlastní sbory (ONV). Vláda i poslanci opakovaně přicházejí s návrhy, aby staré členění bylo zrušeno.[zdroj?]

  Na území Prahy se nachází 901 základních sídelních jednotek.[zdroj?]

  Orientační a evidenční systém

  Letohrádek Hvězda v Praze-Liboci

  Nejstarší vrstva pražských pomístních názvů pochází z doby kolem 12. století, kolem 14. století se vžily zejména názvy jednotlivých rynků a trhů. Některá místa měla vžitý název latinský, německý i český. Vžívala se též označení ulic podle zasvěcení kostela nebo kláštera, podle významných majitelů domů v ulici nebo domovních znamení, podle vzhledu nebo charakteru ulice nebo podle události. Domy byly rozlišovány zejména podle domovních znamení.[zdroj?]

  Po roce 1770 byla v monarchii zavedena popisná čísla domů. Po sloučení čtyř pražských měst (1784) byly počínaje 27. říjnem 1787 v Praze zavedeny oficiální názvy ulic jako nutný doplněk k domovním číslům, která orientační funkci plnila hůře než dosavadní domovní znamení. Úředním zavedením byly všechny dosavadní názvy ulic důsledně poněmčeny a úřední zavádění a schvalování postupně nahrazovalo spontánní vývoj názvů. V roce 1857 vyšlo císařské nařízení o pojmenovávání ulic a zavádění domovních čísel podle ulic (dnes nazývaných orientační čísla). 8. října 1868 se sbor pražských obecních starších usnesl označit pražské ulice jednotnými německo-českými plechovými tabulemi (a zároveň stanovil zásadu unikátnosti názvu v rámci města). Na základě tohoto usnesení byla v Praze ustanovena zvláštní komise pro stanovení názvů ulic a náměstí. Výsledkem její práce byl "Autentický ukazatel ulic a náměstí i čísel domovních královského hlavního města Prahy", který z nařízení městské rady sestavil ředitel městského archivu Karel Jaromír Erben. V nově připojených Holešovicích byly umístěny jen české názvy, v roce 1893 se jednojazyčné tabulky v českých národních barvách začaly objevovat i v samotné Praze. Po soudních sporech bylo 20. dubna 1894 vyhláškou rozhodnuto o nahrazení dvojjazyčných tabulí českými v celé Praze. 1. října 1898 správní soud rozhodnutí definitivně potvrdil. V celé Praze se používají smaltované červenobílé tabule s názvy ulic jednotného vzoru, popisná čísla domů jsou tradičně provedena bílým písmem na červených tabulkách a orientační čísla bílým písmem na modrých tabulkách. V některých městských částech je orientační systém doplněn též názvy ulic ve formě směrového dopravního značení nebo speciálními městskými rozcestníky či směrovkami.[zdroj?]

  Evidenční části Prahy se samostatnými řadami čísel popisných jsou totožné s katastrálními územími Prahy. Ulice jsou pojmenovány ve všech evidenčních částech Prahy. Ve většině částí Prahy jsou domům přidělována i čísla orientační; nejsou přidělena například v částech Běchovice, Benice, Šeberov, Petrovice nebo Zbraslav.[zdroj?]

  Šesticifernými čísly jsou označeny sloupy veřejného osvětlení ve správě společnosti Eltodo Citelum, tuto identifikaci využívá k lokalizaci i integrovaný záchranný systém. Dalším významným orientačním prvkem jsou názvy zastávek městské hromadné dopravy.[zdroj?]

  Justice

  Vrchní soud v PrazeSouvisející informace naleznete také v článku Soudy v Praze.

  Přestože je Praha hlavním městem České republiky, vrcholné soudní instituce sídlí v Brně. V Praze se nachází pouze jeden ze dvou vrchních soudů, ačkoli s působností vůči téměř celým Čechám, působnost krajského soudu vůči území města má městský soud, zároveň jde zde ale také středočeský krajský soud. Působnost okresních soudů vykonává ve městě deset soudů obvodních, jen pro pražské okolí existují dva klasické soudy okresní.[zdroj?]

  Volby do parlamentu

  Praha jako celek tvoří jeden vícemandátový volební obvod pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Jako takový se nicméně člení na stovky volebních okrsků. V Praze je celkem 10 jednomandátových volebních obvodů pro volby do Senátu Parlamentu ČR. Tyto volební obvody částečně odpovídají městským deseti obvodům, některé spojují nesouvisející městské části (jako například Senátní obvod č. 17 - Praha 12 rozkládající se od Lochkova přes Kunratice až po Petrovice).[zdroj?]

  Doprava

  Podrobnější informace naleznete v článku Doprava v Praze.

  Praha je hlavním dopravním uzlem v Česku a významnou křižovatkou ve střední Evropě. Má rozsáhlou dopravní infrastrukturu. Pražský železniční uzel je centrem dálkové i příměstské osobní dopravy. Velká pražská nákladová nádraží jsou v útlumu, avšak v Uhříněvsi vzniklo největší kontejnerové překladiště ve střední Evropě. Letiště Václava Havla je hlavním pražským letištěm.[zdroj?]

  Hromadná doprava

  Veřejná doprava byla zprvu v 19. století zajišťována drožkami a omnibusy, od roku 1875 vznikala síť koněspřežné tramvaje, kterou od 90. let 19. století začala nahrazovat elektrická tramvaj. Do roku 1907 soukromé městské dráhy vykoupilo město. Po neúspěšném pokusu v letech 1908-1909 se od roku 1925 začlenily do městské dopravy i autobusy a od roku 1974 metro. Po roce 2002 nabyly důrazu snahy využít pro městskou a příměstskou dopravu více i železnici, zejména systémem příměstské železnice Esko (linky S). Doplňkovou roli má od roku 1891 lanovka; po roce 2000 byly obnoveny tři malé osobní přívozy a zavedeny další.[zdroj?]

  Stanice Malostranská pražského metra na lince A

  Pražské metro, tramvaje, autobusy, trolejbusy,[88] vlaky, přívozy a lanovka jsou zařazeny do systému Pražské integrované dopravy. Pražské metro přepraví okolo 1,2 milionu cestujících denně, je zodpovědné za 37 % výkonů pražské hromadné dopravy. Předplatné jízdné je pro všechny formy dopravy stejné a platí formou nákupu jednorázových jízdenek, kupónů na pevné časové období (1 a 3 denní) a systémem čipových karet Lítačka (měsíční, čtvrtletní a roční). Nejvýznamnějším dopravcem je Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP).[zdroj?]

  Silniční síť

  Barrandovský most je součástí vnitřního Městského okruhu a je jednou z nejvytíženějších silniční komunikací v celém Česku

  Přímo centrem Prahy vede severojižní magistrála, která navazuje na dálnici D1. Postupně jsou dobudovávány vnější Pražský okruh a vnitřní Městský okruh, jehož součástí je i největší městský tunelový komplex v Evropě Blanka. Oba okruhy se staví od 80. let a jejich dostavba nabírá zpoždění. Hlavními dálkovými silničními tahy využívanými také k příměstské dopravě jsou dálnice D1 (Brno, Ostrava), D5 (Plzeň), D8 (Ústí nad Labem) a D11 (Hradec Králové). Automobilová doprava v centru a v přilehlých čtvrtích je regulována modrými zóny placeného stání a především u okrajových stanic metra jsou zřizována odstavná parkoviště P+R.[zdroj?]

  Letecká

  Letiště Václava Havla Praha

  Praha je obsluhována letištěm Václava Havla, které patří k nejvytíženějším a největším ve střední a východní Evropě, v roce 2017 přepravilo 15 milionů cestujících. Základnu zde mají největší české letecké společnosti a to Smartwings a České aerolinie. Na území Prahy se dále nachází vojenské letiště Kbely a dále rekreační sportovní letiště Letňany a Točná. Poblíž se nachází také letiště Vodochody, u kterého se uvažovalo o rozšíření.[89]

  Cyklistická

  Související informace naleznete také v článku Cyklistika v Praze.

  V Praze na kole dojíždí přibližně 2 % obyvatelstva,[90] jízda na kole je častější jako sport či rekreace. Koncepce ucelené pražské sítě cyklistických tras se začala prosazovat kolem roku 2000. V roce 2017 bylo v Praze 178 km chráněných stezek pro cyklisty oddělených od automobilů. Nachází se zde 48 km oddělených cyklopruhů a 24 km jízdních pruhů pro autobusy, které jsou zároveň zpřístupněné pro cyklisty.[91] Za největší překážku rozvoje cyklistiky v Praze se uvádí nedostatek bezpečných tras a[92] nekvalitní infrastruktura často stavěna "salámovou metodou". Systém sdílení kol zde v roce 2021 poskytují firmy Rekola, Nextbike, Bolt a Lime.[zdroj?]

  Vodní

  Osobní vodní doprava na Vltavě má v Praze převážně rekreační a turistický význam, nicméně jsou zde od roku 2005 obnovovány přívozy. K roku 2018 jich v hlavním městě funguje pět, z čehož jsou tři sezónní.[93] Radotínský přístav umožňuje nákladní dopravu po Vltavě na labskou vodní cestu, je využíván sporadicky,[zdroj?] zejména pro přepravu sypkých stavebních hmot a rozměrných nákladů.[zdroj?]

  Vzdělání

  Karolinum, původní gotická budova Univerzity KarlovyVysoká škola ekonomická v Praze

  Veřejné univerzity

  • Karlova univerzita založena roku 1348, nejstarší univerzita ve Střední Evropě
  • České vysoké učení technické v Praze (ČVUT) založeno roku 1707
  • Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (VŠCHT) založena 1920
  • Vysoká škola ekonomická v Praze (VŠE) založena 1953
  • Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU) založena 1906/1952

  Veřejné akademie

  • Akademie výtvarných umění v Praze (AVU) založena roku 1800
  • Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze (VŠUP) založena roku 1885
  • Akademie múzických umění v Praze (AMU) založena roku 1945

  Státní vysoké školy

  • Policejní akademie České republiky

  Soukromé školy

  • University of New York in Prague (UNYP) založeno roku 1998
  • International School of Prague (ISP) založeno roku 1948
  • Anglo-American University (AAU) založeno roku 1990
  • University of Northern Virginia in Prague (UNVA) založeno roku 1998
  • Architectural Institute in Prague (ARCHIP) založeno roku 2010
  • Vysoká škola finanční a správní (VSFS) založeno roku 1999
  • Metropolitní univerzita Praha (MUP) založeno roku 2001
  • Prague City University založeno roku 2004

  Mezinárodní instituty

  • New York University
  • Instituto Camões
  • Goethe-Institut Česko
  • Instituto Cervantes
  • British Council
  • Alliance française

  Sport

  O2 arena v pražské Libni

  Praha je sídlem významných fotbalových týmů AC Sparta Praha, SK Slavia Praha, Bohemians 1905 (1. česká fotbalová liga), FK Dukla Praha a FK Viktoria Žižkov (2. česká fotbalová liga). Dále pak hokejových týmů HC Sparta Praha (Extraliga), HC Slavia Praha (druhá nejvyšší hokejová liga) a HC Kobra Praha (třetí nejvyšší hokejová liga).[zdroj?]

  V Praze se nachází Strahovský stadion, největší stadion na světě, dnes už využíván jen jako výcvikové centrum fotbalové Sparty.[94] Největší česká multifunkční hala je O2 arena. Moderní Sinobo Stadium ve Vršovicích je největší fotbalový stadion v Česku a sídlo SK Slavie. Další významný Stadion Letná je domovským stadionem AC Sparty. Nejvýznamnější tenisový areál Štvanice patří Českému tenisovému svazu, kurty pak druhému nejstaršímu českému tenisovému klubu I. ČLTK. Největší golfové tréninkové hřiště v ČR najdeme v Hodkovičkách, další také ve Zbraslavi, Hostivaři, Motole a nově také na Černém Mostě.[zdroj?]

  Ke každoročním sportovním událostem také patří Pražský mezinárodní maraton (PIM), Memoriál Josefa Odložila (mezinárodní atletický mítink), Mystic Sk8 cup (světový skateboardový pohár) nebo Frisbeer Cup (mezinárodní frisbee turnaj).[zdroj?]

  V Praze se dá zabruslit na zimních stadionech v Ice Areně v Letňanech, Nikolajce na Smíchově, stadionu Kobra v Braníku, ZS Hvězda v Praze 6, Malé sportovní hale Incheba na Výstavišti v Holešovicích a na různých venkovních kluzištích.[95]

  Mezi největší bazény a akvaparky v Praze se řadí Plavecký stadion Podolí, Plavecký stadion Slavia Praha, Plavecký areál Šutka, Aquapark Barrandov, Aquacentrum Letňany a PSA Hloubětín, který je jako jediný přisolovaný mořskou solí. Nedaleko Prahy se nachází (asi 100 metrů za hranicí Prahy) největší český aquapark Aquapalace Praha. U Vltavy v Podolí je také písečná pláž Žluté lázně.[zdroj?]

  Mezinárodní vztahy

  Partnerská města

  Partnerskými městy Prahy jsou:[96]

  • Berlín, Německo
  • Brusel, Belgie
  • Frankfurt nad Mohanem, Německo
  • Hamburk, Německo
  • Chicago, Spojené státy americké
  • Kjóto, Japonsko
  • Miami-Dade County, Spojené státy americké
  • Norimberk, Německo
  • Phoenix, Spojené státy americké
  • Tchaj-pej, Tchaj-wan[97]
  
  

  Spřátelená a spolupracující města

  Praha má dále uzavřenu smlouvu o spolupráci s městy:[96]

  • Kanton, Čína

  Bývalá partnerská a spřátelená města

  • Moskva, Rusko (1995-2014)
  • Petrohrad, Rusko (1992-2014)
  • Šanghaj, Čína (2017-2019)

  Praha pozastavila partnerství s ruskými městy jako reakci na anexi Krymu.[96] Spolupráci Prahy se Šanghají ukončila čínská strana jako reakci na partnerskou smlouvu Prahy s tchajwanským Tchaj-pej.[97]

  Neformální spolupráce

  Spolupráce bez uzavřené smlouvy probíhá s městy:[96]

  • Bratislava, Slovensko
  • Budapešť, Maďarsko
  • Jeruzalém, Izrael
  • Kyjev, Ukrajina
  • Lucemburk, Lucembursko
  • Riga, Lotyšsko
  • Vídeň, Rakousko
  • Vilnius, Litva

  Jmenovci

  Čeští emigranti pojmenovali po Praze několik nově založených sídel, nejvíce v tzv. "Novém světě".

  • Praha, Slovensko
  • New Prague, Minnesota, Spojené státy americké[98]
  • Prague, Oklahoma, Spojené státy americké[99]
  • Praha, Texas, Spojené státy americké[100]
  • Prague, Nebraska, Spojené státy americké[101]

  Osobnosti

  Podrobnější informace naleznete v článcích Seznam osobností Prahy a Seznam představitelů Prahy.

  S Prahou je spojeno velké množství osobností, ke kterým patří bájná zakladatelka města kněžna Libuše, Karel IV., který Prahu velkoryse rozšířil, a Rudolf II., který stejně jako Karel IV. z Prahy udělal centrum římské říše, z oblasti kultury například rabbi Löw a Franz Kafka. V minulosti byla jmenována čestnými občany Prahy řada osobností; posledním adeptem je režisér Miloš Forman.[102]

  Odkazy

  Reference

  1. ↑ Skočit nahoru k:a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. ↑ Registr územní identifikace, adres a nemovitostí [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2020-03-10]. Dostupné online.
  3. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869-2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  4. ↑ Soubor rozpočtů vlastního hl. m. Prahy a městských částí hl. m. Prahy na r. 2020 - Úhrn výdajů za HLMP vč. městských částí celkem
  5. ↑ Ústavní zákon o vytvoření vyšších územních samosprávných celků - č. 347/1997 Sb.. www.psp.cz [online]. [cit. 2019-11-23]. Dostupné online.
  6. ↑ Skočit nahoru k:a b OUŘEDNÍČEK, Martin; NEMEŠKAL, Jiří; POSPÍŠILOVÁ, Lucie. Vymezení území pro Integrované teritoriální investice (ITI) v ČR. Závěrečný dokument. Třetí verze. Praha, březen 2020 [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky [cit. 2021-05-13]. Dostupné online.
  7. ↑ GDP at regional level - Statistics Explained [online]. Epp.eurostat.ec.europa.eu [cit. 2012-03-14]. Dostupné online.
  8. ↑ https://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docgener/focus/2011_02_hdev_hpov_indices.pdf
  9. ↑ Kde se v Česku nejlépe žije: Velké porovnání 200 měst ukazuje skokany roku i varování. Aktuálně.cz [online]. 2019-08-13 [cit. 2019-08-13]. Dostupné online. (česky)
  10. ↑ Statistika Eurostatu v roce 2011 https://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/1-27022014-AP/EN/1-27022014-AP-EN.PDF Archivováno 7. 3. 2014 na Wayback Machine
  11. ↑ GDP per capita in the EU in 2011: seven capital regions among the ten most prosperous. epp.eurostat.ec.europa.eu [online]. [cit. 28-02-2014]. Dostupné v archivu pořízeném dne 07-03-2014.
  12. ↑ Hodnocení Prahy pro zařazení do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO
  13. ↑ Guinnessova kniha rekordů, 1996
  14. ↑ Top 100 City Destinations Revealed: Prague among Most Visited In the World. Expats.cz [online]. 2017-11-08. Dostupné online.
  15. ↑ www.hantec.cz: Slovník brněnskýho hantecu. www.hantec.cz [online]. [cit. 2011-05-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-04-04.
  16. ↑ Kosmova kronika česká, I/9
  17. ↑ HRŮZA, Jiří. Urbanismus světových velkoměst. I. díl. Praha. 1. vyd. Praha: Vydavatelství ČVUT, 2003. 191 s. ISBN 80-01-02764-3. Kapitola 1.3, s. 27.
  18. ↑ Skočit nahoru k:a b Místní jméno Praha dle J. Birnbauma, článek z Naše řeč, 1976
  19. ↑ LEDVINKA, Václav a PEŠEK, Jiří. Praha. Praha : NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2000. 819 s., [32] s. obr. příl. Dějiny českých měst. ISBN 80-7106-320-7. S. 45-46.
  20. ↑ Původ zeměpisných jmen. Mladá fronta Praha 1976
  21. ↑ VLČEK, Pavel a kol.: Umělecké památky Prahy. Staré Město - Josefov. Praha: Academia, 1996. ISBN 80-200-0563-3 S. 139
  22. ↑ Praha
  23. ↑ Zveme vás do věží, na výstavu a za křehkou krásou voňavých trvalek
  24. ↑ Praha byla Casurgis
  25. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005
  26. ↑ [1] (anglicky)
  27. ↑ [2] (anglicky)
  28. ↑ Pre-Industrial Cities and Technology By Colin Chant, David Goodman. (anglicky)
  29. ↑ Before European Hegemony: The World System A.D. 1250-1350 By Janet L. Abu-Lughod. (anglicky)
  30. ↑ The Sovereign State and Its Competitors: An Analysis of Systems Change By Hendrik Spruyt. (anglicky)
  31. ↑ Česká televize, Deset století architektury - Nové Město pražské
  32. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005
  33. ↑ [3] (anglicky)
  34. ↑ [4] (anglicky)
  35. ↑ Pre-Industrial Cities and Technology By Colin Chant, David Goodman. (anglicky)
  36. ↑ Before European Hegemony: The World System A.D. 1250-1350 By Janet L. Abu-Lughod. (anglicky)
  37. ↑ The Sovereign State and Its Competitors: An Analysis of Systems Change By Hendrik Spruyt. (anglicky)
  38. ↑ M. Signoli, D. Chevé, A. Pascal (2007)."Plague epidemics in Czech countries". st.51.
  39. ↑ Pruské obléhání Prahy, České noviny, ČTK, 7. května 2001, aktualizováno 9. září 2003.
  40. ↑ V roce 1890 měla podle Ottova naučného slovníku 182 530 obyvatel, dalšími většími českými městy bylo už jen Brno (92 327 obyvatel) a Plzeň (50 221 obyvatel). V potaz je třeba vzít i tehdy ještě samostatná pražská předměstí Žižkov (41 236 obyvatel), Královské Vinohrady (34 531 obyvatel), Smíchov (32 646 obyvatel) a Karlín (19 540 obyvatel).
  41. ↑ Pražský primátor Otakar Klapka - za podporu odboje šel na popraviště. Česká televize [online]. 4. října 2011. Dostupné online.
  42. ↑ Libor Stejskal. Před 65 lety na Pražany padaly bomby.Čtenáři vzpomínají - Aktuálně.cz [online]. Economia, a.s., 2010-02-14 [cit. 2012-03-14]. Dostupné online.
  43. ↑ Před 60 lety Praha zažila americký nálet - Radio Praha [online]. Radio.cz, 2005-02-20 [cit. 2012-03-14]. Dostupné online.
  44. ↑ PLAVEC, Michal, VOJTÁŠEK, Filip, KAŠŠÁK, Peter. Praha v plamenech: nálety na hlavní město za druhé světové války. Vyd. 1. Cheb: Svět křídel, 2008. 423 s. Svět křídel; 105. ISBN 978-80-86808-58-1.
  45. ↑ Nálet, který nikdo nečekal. Na Prahu dopadlo 150 tun trhavých bomb. Technet.cz. 13. února 2015.
  46. ↑ Počet přepravovaných osob v MHD vzrostl. [s.l.]: DPO Dostupné online.
  47. ↑ Doprava v Praze: Co jste vždycky chtěli vědět, ale báli jste se zeptat. ČtiDoma.cz [online]. Dostupné online.
  48. ↑ Směry větru
  49. ↑ VODRÁŽKA, Prokop. Lék na rozpálená města? Místo betonu stromy, fungují jako přírodní klimatizace, radí odborníci. Aktuálně.cz. 2016-07-11. Dostupné online [cit. 2017-06-23]. (česky)
  50. ↑ Praha řeší, jak vzdorovat vedru. Dokončuje strategii na přizpůsobení se změnám klimatu - E15.cz. praha.e15.cz. Dostupné online [cit. 2017-06-23].
  51. ↑ Tisková zpráva na stránkách praha.eu (česky)
  52. ↑ Atlas životního prostředí v Praze wmap. www.wmap.cz [online]. [cit. 2008-02-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-11-12.
  53. ↑ Kolik jedů bylo po požáru ve vzduchu? Lidem to neřekli aktuálně.cz, 7. 11. 2008.
  54. ↑ Regional GDP per capita ranged from 32% to 260% of the EU average in 2019. Eurostat [online]. 2021-03-03. Dostupné online.
  55. ↑ Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje Prahy v roce 2009 - trh práce [online]. Český statistický úřad, 2010-09-02 [cit. 2011-09-28]. Dostupné online.
  56. ↑ Best Destinations in the World - Travelers' Choice Awards 2016. TripAdvisor, [5], 7. dubna 2016, staženo 28. srpna 2018 (anglicky)
  57. ↑ Top 100 City Destinations Revealed: Prague among Most Visited In the World, [6] Archivováno 29. 8. 2018 na Wayback Machine. Expats.cz, 8. listopadu 2017 (anglicky).
  58. ↑ The World According to GaWC 2016 [7], 24. dubna 2017 (anglicky).
  59. ↑ Tourism report [online]. [cit. 2018-08-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-23. (anglicky)
  60. ↑ Počty občanů ČR a cizinců s platným povolením k pobytu k 1. 1. 2020 [online]. Ministerstvo vnitra České republiky [cit. 2020-05-02]. Dostupné online.
  61. ↑ Malý lexikon obcí České republiky 2013 [online]. Český statistický úřad, 2013-12-16 [cit. 2018-01-22]. Dostupné online.
  62. ↑ Praha potřebuje byty pro 1,5 milionu obyvatel. Odpovědí je kvalitní rozvoj nevyužívaných ploch (Portál hlavního města Prahy). www.praha.eu [online]. [cit. 2019-06-25]. Dostupné online.
  63. ↑ V Praze je evidováno přes 81 tisíc psů. Nejvíce na Praze 4. Pražský deník. 2018-03-04. Dostupné online [cit. 2018-04-06]. (česky)
  64. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005
  65. ↑ ČSÚ: Věkové složení obyvatelstva Prahy k 31. 12. v letech 1961-2009 v územní struktuře daného roku
  66. ↑ ČSÚ: Vybrané údaje za Hlavní město Prahu - obyvatelstvo
  67. ↑ od 1869 čísla v tabulce zahrnují i obyvatele z obcí, které v tomto roce nebyly součástí Prahy, ale později se součástí Prahy staly
  68. ↑ https://www.czso.cz/csu/xa/pohyb-obyvatelstva-v-hl-m-praze-v-roce-2015
  69. ↑ Český statistický úřad. Tab. 112 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle věku, rodinného stavu a nejvyššího ukončeného vzdělání v obci [online]. [cit. 2014-02-19]. Dostupné online.
  70. ↑ ČSÚ - SLDB 2011: Tab. 709 Bilance mezikrajské dojížďky - vyjížďky do zaměstnání a školy podle frekvence dojížďky
  71. ↑ Mapa sociálně vyloučených a sociálním vyloučením ohrožených romských lokalit v České republice - 5.1 HLAVNÍ MĚSTO PRAHA [online]. GAC spol. s r.o. [cit. 2008-03-20]. Dostupné online.
  72. ↑ Praha, 4. Obyvatelstvo podle národnosti - statistika. www.kurzy.cz [online]. [cit. 2019-10-01]. Dostupné online. (česky)
  73. ↑ Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v republice Československé - I. Země Česká. Praha: [s.n.], 1924. S. XIII.
  74. ↑ ČSÚ: Cizinci v ČR podle oblasti, kraje a okresu; 1996-2009 (k 31. 12.)
  75. ↑ ČSÚ, CIZINCI VČETNĚ AZYLANTŮ
  76. ↑ Cizinci v hlavním městě Praze, 15 nejčastějších státních občanství, k 31. 12. 2014
  77. ↑ Skočit nahoru k:a b https://www.czso.cz/documents/10180/20551795/17022014a03.pdf
  78. ↑ https://www.czso.cz/documents/10180/20551795/1702201404.pdf
  79. ↑ Archivovaná kopie. www.apha.cz [online]. [cit. 2019-04-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-09-14.
  80. ↑ Evropský parlament - Evropská hlavní města kultury Archivováno 8. 10. 2009 na Wayback Machine
  81. ↑ Kulturní politika Prahy rozděluje umělce. Novinky.cz, 24. 4. 2008
  82. ↑ Skočit nahoru k:a b Praha - město literatury [online]. Městská knihovna v Praze [cit. 2011-10-16]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
  83. ↑ BEZR, Ondřej. Veřejnými prostranstvími v Praze budou znít známé audioknihy [online]. Městská knihovna v Praze, 2011-10-15 [cit. 2011-10-16]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
  84. ↑ Návštěva Pražského hradu [online]. Hrad.cz [cit. 2011-09-28]. Dostupné online.
  85. ↑ narodni-divadlo.cz - O divadle Archivováno 12. 4. 2009 na Wayback Machine
  86. ↑ ceskafilharmonie.cz - Rudolfinum Archivováno 5. 12. 2008 na Wayback Machine
  87. ↑ Tři pražské restaurace obhájily michelinskou hvězdu [online]. kudyznudy.cz, 2017-03-07 [cit. 2017-07-01]. Dostupné online.
  88. ↑ Do Prahy se po 46 letech vrátily trolejbusy. Nová linka číslo 58 vede z Palmovky do Letňan | Doprava. Lidovky.cz [online]. 2018-07-02 [cit. 2018-07-03]. Dostupné online. (česky)
  89. ↑ Další letiště u Prahy nebude, noví vlastníci s vazbou na Orbána mění plány. Seznam Zprávy [online]. [cit. 2021-11-16]. Dostupné online.
  90. ↑ Potenciál cyklodopravy v Praze. Prahou na kole. 2014-08-04. Dostupné online [cit. 2018-09-25]. (česky)
  91. ↑ Ročenka dopravy Praha 2017. www.tsk-praha.cz [online]. [cit. 2018-09-25]. Dostupné online.
  92. ↑ Na kolo!. Praha7.cz [online]. [cit. 2018-10-03]. Dostupné online. (česky)
  93. ↑ Přívozy v Praze. Praha.eu [online]. [cit. 2018-12-04T17:17:52Z]. Dostupné online.
  94. ↑ Pražská nej: nejstarší panelák i největší stadion
  95. ↑ Užijte si lední bruslení v Praze!
  96. ↑ Skočit nahoru k:a b c d Foreign Relations of Capital City Prague [online]. Hlavní město Praha [cit. 2021-05-11]. Dostupné online. (anglicky)
  97. ↑ Skočit nahoru k:a b O co Praha ztrátou Šanghaje přichází a co vůbec předtím získala [online]. iDnes.cz, 2020-01-14 [cit. 2021-05-11]. Dostupné online.
  98. ↑ Heritage of New Prague, Minnesota, USA, New Prague Chamber of Commerce website. Retrieved on 24 Feb. 2009.
  99. ↑ History of Prague, Oklahoma Archivováno 7. 3. 2012 na Wayback Machine, City of Prague, OK official website. Retrieved on 24 Feb. 2009.
  100. ↑ Praha, Texas, Handbook of Texas online. Retrieved on 24 Feb. 2009.
  101. ↑ Prague, Saunders County Archivováno 7. 8. 2013 na Wayback Machine, Virtual Nebraska, University of Nebraska. Retrieved on 24 Feb. 2009.
  102. ↑ ČTK. Čestné občanství režiséru Formanovi. Právo. Borgis, a.s., 2017-04-28, s. 10. ISSN 1211-2119.

  Literatura

  • BASTL, Ondřej. Spojení pražských měst v roce 1784: edice rukopisu č. 322. 1. vyd. Praha: Scriptorium, 2003. 222 s. (Documenta Pragensia. Monographia ; vol. 18). ISBN 80-86197-43-3. Část. německý text ; Obsahuje bibliografii, bibliografické odkazy a rejstříky.
  • OBŮRKOVÁ, Eva. Kam v Praze. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2006. 176 s. (Kam v České republice). ISBN 80-251-1282-9.
  • LAŠŤOVKA, Marek; LAŠŤOVKOVÁ, Barbora. Plán Prahy podle indikačních skic stabilního katastru (1840-1842). Nafotografovali, sestavili, úvodem a rejstříkem opatřili Barbora a Marek Lašťovkovi. 1. vyd. Praha: Scriptorium, 2005. LXXI + 407 s. (Documenta Pragensia. Monographia ; vol. 20). ISBN 80-86197-61-1. 750 výt.
  • OUŘEDNÍČEK, Martin. Sociální geografie pražského městského regionu. Příprava vydání Martin Ouředníček. Praha: Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, 2006. 159 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-11. ISBN 80-86561-94-1.
  • PEŠEK, Jiří. Od aglomerace k velkoměstu. Praha a středoevropské metropole 1850-1920. 1. vyd. Praha: Scriptorium, 1999. 319 s. (Documenta Pragensia. Monographia ; vol. 9). ISBN 80-86197-09-3.
  • WÍZEK, Jaroslav. Praha dávná i naše: podmínky, prostředí a činitelé. Sv. 3, Praha: příspěvek k zeměpisu města. Praha: Státní nakladatelství, 1923. 77, [1] s. (Domovouka Velké Prahy ; sv. 3). Dostupné online. - Geografie Velké Prahy v příručce z 20. let 20. stol., jež se zabývá polohou města a přírodními podmínkami, jejich výhodami i nedostatky, podmínkami vzrůstu a průmyslového i obchodního rozmachu daného právě zeměpisnými okolnostmi.

  Související články

  • Administrativní dělení Prahy
  • Dějiny Prahy
  • Doprava v Praze
  • Lesy, parky a zahrady v Praze
  • Seznam kulturních památek v Praze

  Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Praha na Wikimedia Commons
  • Galerie Praha na Wikimedia Commons
  • Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Praha
  • Slovníkové heslo Praha ve Wikislovníku
  • Kategorie Praha ve Wikizprávách
  • Dílo Praha ve Wikizdrojích
  • Encyklopedické heslo Praha v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
  • Téma Praha ve Wikicitátech
  • Průvodce Praha ve Wikicestách
  • Praha v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
  • www.praha.eu - Portál města Prahy
  • Pražská informační služba
  • Hlavní město Praha na stránkách ČSÚ
  • Historické plány Prahy online (1650-1948)
  • Geografická data Prahy (územní plán, majetková mapa, záplavová území aj.)

    Název a přívlastky

    Oficiální název hlavní město Praha (zkratka HMP) má Praha od roku 1920, předtím od sjednocení pražských měst roku 1784 byl název královské hlavní město Praha.[zdroj?]

    V jiných jazycích jméno obvykle zní Praga (latina, většina románských a slovanských jazyků), Prag (němčina) nebo Prague (angličtina a francouzština), podobu s [h] má slovenština a např. ukrajinština.[zdroj?]

    Z brněnského hantecu pochází lidové pojmenování Prágl.[15]

    Původ názvu

    Původně zněl název Praga, teprve v době vrcholného středověku došlo v češtině k hláskové změně [g] na [h]. Poprvé jméno města zaznamenal Ibráhím ibn Jákúb ve svém arabsky psaném cestopise v 60. letech 10. století v podobě obvykle přepisované jako Frága.[zdroj?]

    Pro zjištění původu názvu není dostatek historických zmínek a vědecký problém nebyl uspokojivě vyřešen, existuje více teorií kombinující hledisko jazykové a věcné (geografické, archeologické). Nejčastěji se uvádí původ od slova "práh", nebo od "pražit, (vy)prahnout", nechybí však ani teorie o předslovanském původu (jako v případě názvu Vltava).[zdroj?]

    Odvození názvu od slova práh se vyskytuje už v nejstarším výkladu (etymologické pověsti) kronikáře Kosmy, když věštkyně Libuše přikazuje město založit na místě, kde uprostřed lesa muž tesá práh (zde myšlen spodní trám roubené stavby).[16] Reálnější je teorie odvozující název od skalnatých říčních prahů na Vltavě (případně i Brusnici), se kterou přišel V. F. Durych poté, co vltavské prahy bylo vidět po protržení pražských jezů při velké povodni roku 1784. Prahy před postavením jezů vytvářely díky štěrkovým nánosům místa vhodná jako brody, které byly podle některých názorů nejdůležitější pro vznik Prahy[17] a podobně i u varšavského předměstí Praga. Teorie je poměrně přesvědčivá věcně, ale má nedostatky jazykové: problém je neodlišný tvar polské Pragy, nedoložení tohoto významu slova ve starší češtině a zejména jak se z prag stalo Praga, což se J. Birnbaum snažil vysvětlit plurálem po vzoru "oblaka" (místo "oblaky" jako prahy), případně duálem.[18]

    S původem od pražit, vyprahnout přišel V. V. Tomek, který odvozoval název od vypalování ohněm prostoru pro založení Pražského hradu uprostřed lesa (dle Kosmy). Tuto teorii zrevidoval A. Profous, který předpokládal název praha od prahnouti podobně jako dráha od drhnouti, podle suchého, sluncem vyprahlého opukového návrší Pražského hradu. Přejímaná teorie[19][20] však má nedostatky věcné, návrší se zřejmě označovalo Žiži, ale především dle archeologického průzkumu I. Borkovského byl pražský ostroh zalesněn a nacházely se zde vlhké rokle.[18]

    Přívlastky

    • Praga Caput Regni (latinsky Praha hlava království) byl používán od středověku, v roce 1518 u příležitosti spojení Starého a Nového Města byl vyznačen na Staroměstské radnici[21].
    • Praha matka měst (Praga mater urbium) bylo od roku 1927 součást znaku Prahy.
    • Praga Caput Rei publicae (Praha hlava republiky) je součástí znaku od roku 1991.[22]
    • Praha stověžatá zřejmě poprvé použil historik Josef Hormayer počátkem 19. století, tou dobou věže spočítal matematik a filozof Bernard Bolzano a dospěl k číslu 103 (bez vodáren a soukromých domů).[23]
    Panorama Prahy z Petřínské rozhledny. Vlevo jsou vidět Hradčany s Pražským hradem, jemuž dominuje svatovítská katedrála, pod nimi se rozkládá Malá Strana s chrámem sv. Mikuláše a věží Pražského Jezulátka. Ve středu snímku záhyb Vltavy překlenutý (zprava) Karlovým, Mánesovým a Čechovým mostem obtéká Staré Město. U horizontu leží Severní Město, Letná a Holešovice, Karlín, Vinohrady, Nové Město, Žižkov, Pankrác, Podolí i další čtvrti a Žižkovský vysílač.

    Historie

    Související informace naleznete také v článku Dějiny Prahy.

    Počátky hradu a města Prahy

    Kněžna Libuše věští slávu Prahy, obraz Josefa MathauseraStaroměstský orloj byl instalován v roce 1410, což ho dělá třetím nejstarším na světě a nejstarším stále funkčním

    Na území dnešní Prahy sídlila v předhistorické době řada nejrůznějších kmenů - poslední nálezy u Křeslic datují zdejší osídlení do doby před sedmi tisíci lety (jde o kulturu s lineární - dříve volutovou - keramikou). Okolo 200 let př. n. l. bylo na místě Závist založeno sídliště Keltů (Bójové). Kolem oblasti, kde nyní stojí Praha, zmiňuje Ptolemaiova mapa (2. století n.l.) germánské město s názvem "Casurgis".[24] Během stěhování národů v 6. století, začali osídlovat pražskou kotlinu Slované.[zdroj?]

    Podle legendy byla Praha založena v 8. století českou kněžnou a věštkyní Libuší a jejím manželem Přemyslem, zakladatelem dynastie Přemyslovců. Legenda říká, že Libuše vyšla na skalnatý útes vysoko nad Vltavou a prorokovala: "Město vidím veliké, jehož sláva hvězd se bude dotýkat." Na místě nařídila vystavět hrad a město nazvala Praha.[zdroj?]

    Důležitým kultovním místem se stal ostroh nad řekou Vltavou, kde nechal kníže Bořivoj postavit koncem 9. století druhý křesťanský kostelík v Čechách, zasvěcený Panně Marii. Za vlády Bořivojova syna Spytihněva I. na počátku 10. století byla celá plošina ostrohu obehnána obranným valem a vznikl zde knížecí palác. Tak byly položeny základy Pražského hradu, kam přesídlil kníže se svojí družinou z Levého Hradce. Praha se stala centrem rodícího se českého státu. Z Pražského hradu a dalších hradišť ve středních Čechách začali přemyslovští vládci spravovat okolní území, kde si postupně podřídili místní obyvatele a přiměli je k odvádění dávek. Existence knížecího hradu přivedla do jeho podhradí řemeslníky a obchodníky - začalo se rodit středověké město.[zdroj?]

    Středověk

    Pohled na Prahu, dřevořez, 1493

    Počátkem 12. století byla Praha kvetoucím městem, nad nímž se vznosně vypínal knížecí Hrad. "Tam žijí Židé mající plno zlata a stříbra, tam jsou ze všech národů nejbohatší kupci, tam jsou nejzámožnější peněžníci, tam stojí tržiště a něm plno kořisti...", napsal kdosi neznámý o Praze. Kupec Ibráhím ibn Jákúb napsal již v 10. století o Praze, že je to "město z kamene", což bylo ve své době znakem spíše bohatých měst. Tehdejší Praha se rozkládala na území dnešního Starého Města. Pojmenování Starší - respektive latinsky Maior, to znamená také Větší - Město pražské získala poté, co Přemysl II. Otakar udělil roku 1257 magdeburská městská práva pražskému podhradí, osídlenému již minimálně od 10. století. Tak vzniklo Menší Město pražské - Malá Strana. Příliv řemeslníků a kupců do obou měst sílil, zvláště když se v době panování Karla IV. Praha stala císařskou residencí a císař zamýšlel učinit z ní hlavní město Svaté říše římské. Prostor vymezený hradbami pražských měst však začal být pro početné příchozí brzy příliš těsný, a tak panovník přistoupil k velkorysému podniku - v roce 1348 založil Nové Město pražské a vytyčil pro ně rozsáhlé území rozprostírající se mezi Vyšehradem, Poříčím a Starým Městem. To bylo postupně zaplňováno měšťanskými domy, prostornými tržišti, zahradami, nádhernými stavbami kostelů a klášterů. Velikostí a nádherou mohla Praha této doby soupeřit s nejslavnějšími městy Římem, Florencií, Paříží, Kolínem, napsal o sídelním městě Karla IV. František Palacký. V době Karlově ovšem byla většina jím založených kostelů jen rozestavěna. Bohatým italským městům jako Řím, Florencie, Benátky se nemohla rovnat.[25][26][27][28][29][30] Tehdy Praha sice patřila mezi největší města v Evropě a stala se rozlohou třetím největším v celé Svaté říši římské,[31] ale počet obyvatel Prahy byl tehdy ovšem menší než v Římě, Benátkách, Janově, Florencii, Miláně, Cařihradu, Paříži či Londýně.[32][33][34][35][36][37]

    Sjednocení pražských měst

    Malostranské věže Karlova mostuKarlův most, rok 1840

    K prvnímu pokusu o sjednocení Starého a Nového Města došlo v roce 1518 na popud staroměstských měšťanů vedených Janem Paškem z Vratu. Roku 1523 král Ludvík Jagellonský potvrdil sjednocenou městskou radu, a tak spojení pražských měst legalizoval. Jednotná Praha však byla již roku 1528 znovu rozdělena.[zdroj?]

    Sjednotit pražská města natrvalo do jednoho správního celku se podařilo až roku 1784 za vlády císaře Josefa II. Královské hlavní město Praha pak tvořilo Nové a Staré Město pražské, Malá Strana a Hradčany. Postupně byl připojen Josefov, Vyšehrad a Holešovice.[zdroj?]

    Z důvodu tureckého ohrožení Vídně se v roce 1583 císař Rudolf II. přestěhoval s celým dvorem do Prahy. V roce 1611 Praha zažila vpád pasovských vojsk. Po bitvě na Bílé hoře bylo v červnu 1621 na Staroměstském náměstí popraveno 27 českých pánů z řad českých stavů vzbouřených proti habsburskému císaři. V roce 1648 se Praha ubránila Švédům, kteří uloupili velkou uměleckou sbírku z Pražského hradu.[zdroj?]

    Poslední morová epidemie v Čechách v letech 1713-1715 si v Praze vyžádala na 13 tisíc obětí, tedy asi 1/4 populace.[38] Po porážce rakouské armády v bitvě u Prahy roku 1757 byla Praha několik týdnů obléhána pruskými vojsky. Při pruském ostřelování města bylo zničeno na 880 domů.[39]

    Na konci 19. století byla Praha již industrializovaným, rychle se rozvíjejícím městem se železnicí a továrnami, které bylo největší v českých zemích.[40] Roku 1893 byla zahájena pražská asanace, která zasáhla Josefov a Podskalí; začaly se rozvíjet elektrické dráhy, k městu se v roce 1901 připojila Libeň.[zdroj?]

    Velká Praha

    Související informace naleznete také v článku Velká Praha.Mosty přes Vltavu, pohled z LetnéPanorama Prahy z Petřína.
    V popředí je řada secesních domů na levé straně zakončená Tančícím domem na nábřeží Vltavy. Za ní uprostřed obrázku je dvojvěž Emauzského kláštera a vpravo Kongresové centrum

    Na konci první světové války byla vyhlášena nezávislost českého státu, ke kterému se vzápětí připojilo Slovensko. V Praze docházelo k ničení symbolů rakouského mocnářství. Přitom byly zničeny nebo odstraněny i některé památky, jako byl například Mariánský sloup na Staroměstském náměstí a pomník maršála Václava Radeckého (socha byla umístěna v Lapidáriu Národního muzea na Výstavišti a pomník nahrazen - později rovněž odstraněným - pomníkem Ernesta Denise) na Malostranském náměstí nebo socha císaře a krále, Habsburka Františka I. na Smetanově nábřeží, kam se v roce 2003 vrátila.[zdroj?]

    Jako hlavní město nově ustanoveného Československa byla Praha i nadále modernizována a rozšiřována. Roku 1922 byla založena Velká Praha, do které byla zahrnuta všechna předměstí včetně do té doby samostatných měst jako Královské Vinohrady, Nusle nebo Košíře. Praha, v niž vedle sebe žilo české, německé a židovské obyvatelstvo, se stala pozoruhodným kulturním centrem. Historizující styl, v němž bylo postaveno např. Národní divadlo, pseudogotické chrámy sv. Prokopa na Žižkově a sv. Ludmily na Náměstí Míru, či přestavěna vyšehradská bazilika, rázně odvrhla secese přelomu století (Obecní dům, nová budova Hlavního nádraží, Hotel Central v Hybernské ulici, Petřínská rozhledna a Průmyslový palác v Holešovicích, Husův pomník na Staroměstském náměstí). Desetileté secesní období přerušila první světová válka. Na konci dvacátých let 20. století se začal v architektuře projevovat funkcionalismus; byla také dostavěna gotická Katedrála svatého Víta. V září 1929 (za prezidenta T. G. Masaryka a arcibiskupa Františka Kordače, jak je uvedeno nad klenbou triumfálního oblouku chóru dómu) byla dokončena dostavba katedrály a slavnostně otevřena u příležitosti tisíciletí zavraždění svatého Václava.[zdroj?]

    Světově unikátní je architektura kubistická - jedině v Praze přešel kubismus z malířských pláten do architektury (Pavel Janák, Josef Gočár, Josef Chochol), ambiciózním plánem bylo založení kubistického sídliště na Vyšehradě.[zdroj?]

    Druhá světová válka

    Emauzský klášter a památník
    Praha svým vítězným synům

    Od 15. března 1939 byla Praha hlavním městem Protektorátu Čechy a Morava. Kulturní život byl ochromen; po incidentu, jehož obětí byl student Jan Opletal, byly zavřeny vysoké školy a předáci studentů popraveni. Během druhé světové války byli z Prahy deportováni do koncentračních táborů příslušníci tzv. "méněcenných ras", tedy zejména židovské a cikánské (dle tehdejšího označení) obyvatelstvo. Běžné byly popravy a věznění odpůrců nacistického Německa. Nechvalně proslulou se v této souvislosti stala například úřadovna gestapa v Petschkově paláci nebo střelnice v Kobylisích či Pankrácká sekyrárna. Za podporu odboje byl zatčen a popraven pražský primátor Otakar Klapka.[41] Režim dále zesílil represe po úspěšném atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha v květnu 1942, po kterém byly vyhlazeny vesnice Lidice a Ležáky. 5. května 1945 vypuklo Pražské povstání, při kterém zahynulo kolem 7 400 lidí z řad spojenců a civilistů a na 1 000 vojáků nacistické armády. Podle dohod mezi spojenci z protihitlerovské koalice zůstala americká armáda stát 6. května na demarkační čáře u Plzně, zatímco Rudá armáda dorazila do Prahy po tvrdých bojích během Pražské ofenzívy až 9. května. Pražskému povstání významně pomohli Vlasovci, kteří byli po válce vydáni do Sovětského svazu. Po skončení války byli téměř všichni pražští Němci z Prahy vysídleni.[zdroj?]

    Pražané vítají maršála Koněva po osvobození Prahy v květnu 1945

    Válečné škody na pražské zástavbě byly minimální; plánovanou likvidaci města už nemohl v té době oslabený a ustupující nacistický režim provést, k vážnějšímu poškození tedy došlo pouze za trojnásobného bombardování americkými letadly na konci války: 15. listopadu 1944 v Holešovicích,[42] 14. února 1945[43] zejména v Novém Městě, Nuslích, na Vinohradech a 25. března 1945 na strategické cíle ve Vysočanech, Libni a Kbelích.[44] Při únorovém náletu zahynulo 701 lidí.[45] Výraznými stavbami, které vznikly jako náprava válečných škod, jsou věže kláštera v Emauzích nebo novější Tančící dům.[zdroj?]

    Praha jako hlavní město socialistického Československa

    Po druhé světové válce začala vznikat první sídliště, a to napřed v období tzv. první dvouletky (1946-1948). V únoru 1948 se chopila moci Komunistická strana Československa. Výstavba sídlišť začala v padesátých letech a výrazně se urychlila v 60. letech. Původní zástavba byla někde nahrazena panelovými domy. V letech 1960, 1968, 1970 a 1974 bylo k Praze připojeno dalších celkem více než 60 obcí. V roce 1968 do Prahy vtrhla vojska Varšavské smlouvy (SSSR, Polska, Maďarska, Bulharska a NDR) a zahájila okupaci, která trvala až do sametové revoluce. V 60. a 70. letech se zmodernizovaly důležité dopravní stavby jako letiště a hlavní nádraží, začalo se budovat metro a takzvaný ZÁKOS - systém kapacitních městských komunikací, z nichž jedna oddělila Národní muzeum od Václavského náměstí. Na protest proti potlačování svobod a pasivnímu přístupu veřejnosti po okupaci Československa armádami států Varšavské smlouvy se tam 16. ledna 1969 upálil Jan Palach. Pro obyvatele byla na zelených loukách okolo Prahy budována panelová sídliště (největší z nich je Jižní Město).[zdroj?]

    9. května 1974 byl otevřený první úsek pražského metra (linka C), roku 1977 úsek druhé linky (linka A) a roku 1985 první úsek třetí linky (linka B).[zdroj?]

    Postupující ekonomický úpadek země zasáhl i Prahu, což se projevilo v zanedbaném vzhledu města i ve zhoršování služeb. Praha se stala centrem sametové revoluce, která ukončila mocenský monopol komunistické strany.[zdroj?]

    Praha po sametové revoluci

    Pražské mrakodrapy na Pankrácké pláni

    Zavedením standardních vztahů se západoevropskými zeměmi se Praha ještě více otevřela turistice. Rozvoj soukromého vlastnictví a podnikání se nakonec projevil ve zkvalitnění služeb a také v opravě chátrajících budov v samém historickém jádru města. V roce 1993 se Praha po rozdělení Československa stala hlavním městem České republiky. Koncem devadesátých let se Praha opět stala významným kulturním centrem Evropy a byla výrazně ovlivněna globalizací.[zdroj?]

    V roce 2000 se zde konal summit MMF a SB a město bylo svědkem rozsáhlých antiglobalizačních protestů. V roce 2002 Prahu těžce poničila povodeň, která poškodila například pražskou zoo, která se však poté rychle zotavila, anebo pražské metro, kde zaplavila 18 stanic metra, jež byly uzavřené až na půl roku. Roku 2003 Praha zahájila kandidaturu na letní olympijské hry 2016, ale nedostala se do užšího seznamu kandidátů.[zdroj?]

    Individuální automobilová doprava, která před rokem 1990 nebyla tak intenzivní jako v mnohých městech západní Evropy, rychle rostla, a to vedlo k rychlému zhoršení dopravní situace ve městě. Počet cestujících MHD vzrostl od roku 2001 z 1,104 miliard na 1,186 miliard lidí v roce 2017, z toho 461 miliónů cestovalo metrem.[46] Nejvytíženější stanicí metra je I. P. Pavlova, nejvytíženější tramvajovou linkou linka číslo 22.[47]

    Geografie

    Geomorfologické celky na území Prahy: Pražská plošina Hořovická pahorkatina Brdská vrchovina Středolabská tabule(podrobnější legenda je v popisku obrázku)

    Praha leží mírně na sever od středu Čech. Centrum se rozkládá v údolí Vltavy a jejích přítoků. Jejich erozní činnost vymodelovala členitý reliéf, nejnižším bodem je hladina Vltavy u Suchdola (177 m n. m.), nejvyšším pak nevýrazný vrch Teleček mezi Sobínem a Chrášťany (399 m n. m.). V centru je výrazný vrchol Petřín (327 m n. m.) s Petřínskou rozhlednou z roku 1891, strmě se zdvihající od Vltavy.[zdroj?]

    Z hlediska geomorfologického členění náleží většina rozlohy hlavního města k celku Pražská plošina a jen menší díl na severovýchodě spadá do Středolabské tabule (Březiněves, Letňany, Čakovice, Miškovice, Vinoř, Prosek, Kbely, Satalice, Horní Počernice a Klánovice). Na samý jih města pronikají svými výběžky další dva celky - niva při ústí Berounky (Lipence, Zbraslav, Lahovice, Radotín) náleží k Hořovické pahorkatině, zatímco Brdská vrchovina zasahuje svým nejzazším koncem mezi Baněmi a Točnou až na pravý vltavský břeh (skupina vrchů Čihadlo, Šance a Hradiště).[zdroj?]

    Podnebí

    Podnebí v Praze je mírné, teplejší než na jiných místech ve stejné zeměpisné šířce (50° s.š.) - např. v kanadském Winnipegu činí v zimě průměrná denní teplota −12 °C, noční −20 °C. Způsobuje také občasný silný vítr, jeho průměrná rychlost je 5 m/s (14 km/h). Větry ale ne vždy vanou ze západu.[48]

    Průměrný roční úhrn srážek za roky 1961-1990 ze stanice Praha-Ruzyně byly 526,6 mm, z toho nejvíce napršelo v květnu (78 mm) a nejméně v lednu a únoru (23 mm). Za roky 2000-2007 bylo průměrně ročně 160 dnů deštivých. Ročně je zde přibližně 60 zasněžených dnů, nejvíce v lednu, kde průměrná výška sněhu je 5 cm. Průměrně je zde ročně přes 1 600 slunečných hodin (5 hodin denně). Nejvíce slunečných hodin je v červnu (230, za den 8,5) a nejméně v prosinci (38, za den 1,5).[zdroj?]

    Průměrná roční teplota se pohybuje okolo 8,5 °C. V nejchladnějším měsíci lednu je průměrná denní teplota 1 °C, noční −3 °C. V nejteplejším měsíci červenci je průměrná denní teplota 24 °C, noční 13 °C. Ročně je okolo 100 mrazivých dnů a 30 ledových dnů. Relativní vlhkost vzduchu se celoročně pohybuje mezi 65 až 90 %.[zdroj?]

    Na globální oteplování a letní vysoké teploty v Praze radnice reagovala v roce 2017 Strategii klimatické adaptace,[49] která byla přijata v roce 2017. Zahrnuje větší podporu zeleně, lepší hospodaření s vodou, vytváření nových vodních ploch či zadržování vody v půdě.[50] V roce 2019 vyhlásila Rada hlavního města Prahy tzv. stav klimatického závazku.[51] ve kterém se zabývala snížením emisí oxidu uhličitého a dalších škodlivých látek.[zdroj?]

    Přehled průměrné teploty a srážek podle měsíců

    Praha - podnebí
    Období leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec rok
    Průměrné denní maximum [°C] 1,4 3,1 7,7 13,4 18,7 21,2 23,6 23,5 18,6 12,8 5,5 2,1 12,6
    Průměrné denní minimum [°C] −3,6 −3,3 −0,1 3,5 8,4 11,3 13,4 13,0 9,1 4,9 0,3 −2,2 4,6
    Průměrné srážky [mm] 23,6 23,1 28,1 38,2 77,2 72,7 66,2 69,6 40,4 30,5 31,9 25,3 526,8
    Zdroj: Ročenka Praha - Životní prostředí 2005 Statistické údaje za roky 1961-1990 ze stanice Praha-Ruzyně
    

    Kvalita ovzduší

    Smog na pražském předměstí, pohled z Jižní spojky na Michelskou teplárnu

    Praha je podobně jako jiná velká města sužována zhoršenou kvalitou ovzduší a často se zde tvoří smog. Hlavní podíl na znečištění má prašný spad (tzv. lehký polétavý prach s částicemi do velikosti 10 mikrometrů), dále pak také zvýšená koncentrace oxidů dusíku, v letních měsících také přízemního ozónu. Největší koncentrace škodlivin byla naměřena ve čtvrtích u průmyslových podniků a především ve stopě hlavních silničních tahů (vnější Pražský a vnitřní Městský okruh + jejich radiály): na Novém Městě, Smíchově, Pankráci, Roztylech, Uhříněvsi, Vysočanech.[52] Míra škodlivin je pravidelně kontrolována, nicméně například při požáru tržnice v Libuši nebyli občané o jejich zvýšeném obsahu v ovzduší informováni.[53]

    Ekonomika

    Sídlo České národní banky v Praze

    Praha je v porovnání se zbytkem ČR výrazně bohatším regionem a svojí ekonomickou silou převyšuje evropský průměr. V roce 2019 se ve studii Eurostatu umístila jako 3. nejbohatší region v Evropě s hrubým domácím produktem v paritě kupní síly na úrovni 205 % průměru Evropské unie.[54]

    Hlavní město Praha patří tradičně k nejdůležitějším hospodářským centrům Česka. Vedle význačného filmového průmyslu a zřejmě nejvýznačnějšího odvětví, turistiky, se zde nachází i mnoho závodů zpracovatelského průmyslu.[zdroj?]

    Hrubý domácí produkt v pražském kraji obnášel roku 2002 kolem 620 miliard Kč (tzn. 25,7 % celkového HDP v tržních cenách; v přepočtu na hlavu to činí 226 % celorepublikového průměru).[zdroj?]

    Ekonomická aktivita obyvatel

    Praha dlouhodobě vykazuje, v porovnání se zbytkem ČR, výrazně nižší podíl obecně ekonomicky neaktivních jedinců i nezaměstnaných.[55] Míra zaměstnanosti se v Praze pohybuje kolem 60 %, v porovnání s 55 % v celé ČR, míra nezaměstnanosti se potom v Praze pohybuje kolem 2-3 %, v porovnání s 6-9 % v celé ČR.[zdroj?]

    V Praze jsou také běžné výrazně vyšší mzdy, než ve zbytku ČR. Medián hrubých měsíčních mezd činil v roce 2009 v Praze 28 386 Kč, kdežto v celé ČR jen 22 229 Kč.[zdroj?]

    Velice znatelné je také zaměření ekonomické činnosti v Praze na oblasti služeb a další činnosti terciérního sektoru, který zaměstnává asi 80 % ekonomicky aktivních Pražanů, v porovnání s celou ČR, kde terciérní sektor zaměstnává pouze 58 % ekonomicky aktivních. Analogicky obrácená je situace v průmyslovém (sekundárním) a zemědělsko-těžebním (primárním) sektoru, které v Praze zaměstnávají 20 % respektive 0 % ekonomicky aktivních obyvatel, kdežto v celé ČR 39 %, respektive 3 %.[zdroj?]

    Specifický pro Prahu je také zvýšený podíl ekonomicky aktivních jedinců, kteří v Praze nebydlí, ale za prací do Prahy cestují. Z celkového počtu ekonomicky aktivních v Praze jich v Praze také sídlí asi 81 %, kdežto 19 % jedinců do Prahy za ekonomickými aktivitami cestuje (z toho nejvýznamnější je skupina obyvatel Středočeského kraje, kteří tvoří 13 % všech pracujících v Praze). Obráceně ale 96 % Pražanů má svoje ekonomické aktivity soustředěné v Praze a pouze 4 % Pražanů za nimi cestuje mimo Prahu.[zdroj?]

    Zpracovatelský průmysl

    Hospodářství Prahy 2002
    (v procentech)Hospodářství Prahy 2002
    (v milionech Kč)

    Zpracovatelský průmysl hlavního města Prahy zaujímá s 7,6 procenty celkové průmyslové výroby páté místo v regionální struktuře všech čtrnácti krajů. Průmyslové závody se soustřeďují zejména na severovýchodě a jihozápadě města. Na území hlavního města bylo roku 2003 registrováno 733 průmyslových závodů (s více než dvaceti zaměstnanci) s celkem 111 tisíci pracujících.[zdroj?]

    Objemem své výroby se v Praze jednoznačně prosazují dvě odvětví: produkce potravin a produkce elektrických a optických přístrojů, obě odvětví s přibližně 33 miliardami Kč v roce 2002 nebo podílem 12 % na produkci odvětví v celé republice (tržby za vlastní výrobky a služby v běžných cenách; viz i diagramy). Význačnou roli zde hraje především výroba rozhlasových a televizních přijímačů.[zdroj?]

    Tato odvětví jsou následována polygrafickým průmyslem s téměř 24,5 miliardami Kč tržeb. Význam tohoto odvětví vyplývá ze skutečnosti, že v hlavním městě se toto odvětví silně koncentruje (44 % celkové produkce) a Praha zde zaujímá první místo ze všech regionů.[zdroj?]

    Mimo to se v Praze nacházejí i další význačné závody tradičních průmyslových sektorů a odvětví, které přispívají k velkému významu hlavního města jako průmyslového střediska:

    • kovodělný průmysl
    • výroba strojů a zařízení
    • chemie a farmaceutický průmysl
    • průmysl výrobků ze skla, keramiky a porcelánu, stavební hmoty
    • výroba dopravních prostředků

    Další průmyslová odvětví hrají spíše méně významnou roli.[zdroj?]

    Cestovní ruch

    Související informace naleznete také v článku Cestovní ruch v Praze.

    Postavení Prahy jako turistického cíle je dokumentováno mj. tím, že české hlavní město bylo zařazeno na šesté místo ve světovém seznamu nejlepších cílů celého světa pro rok 2016, který uveřejnil server Tripadvisor.[56] V Evropě byla Praha v roce 2017 s vice než 8,5 milionu turistů páté nejnavštěvovanější město po Londýně, Paříži, Istanbulu a Římě,[57] kterážto města jsou všechna podstatně větší než Praha.[zdroj?]

    Podle výzkumného programu Globalization and World Cities Research Network je Praha klasifikována jako globální město kategorie "Beta+". To znamená, že její zapojení do světové ekonomiky je moderátní, avšak uvnitř kategorie "Beta" je Praha řazena do nejvyšší ze tří subkategorií. V téže kategorii jako Praha se nacházejí například Boston, Düsseldorf, Mnichov, Káhira a Auckland.[58]

    10 států, ze kterých přicestovalo do Prahy v roce 2016 nejvíce turistů[59]

    Země Počet turistů
    Německo 877 352
    Spojené státy americké 453 105
    Spojené království 410 527
    Itálie 302 278
    Rusko 280 641
    Slovensko 280 479
    Jižní Korea 236 449
    Francie 228 833
    Čína 226 105
    Polsko 225 890
    

    Sídla významných firem

    Budova Enterprise v Nuslích, kterou z většiny obývá česká firma Avast Software

    V Praze má své sídlo například správce české národní internetové domény CZ, sdružení CZ.NIC. Najdeme zde také sídlo vyhledávače Seznam.cz, antiviru Avast, českou pobočku Google, vývojáře Skype, aukčního serveru eBay. Z významných mediálních domů zde sídlí vydavatelství MAFRA, Economia, Televize Nova, Televize Prima, Česká televize, Český rozhlas, Svobodná Evropa a další média. Technologicky je Praha místem, kde fyzicky běží řada serverů v rámci velkých datacenter.[zdroj?]

    Obyvatelstvo

    Počet obyvatel

    V Praze žije celkem přibližně 1,34 milionu[1] obyvatel, evidováno k trvalému pobytu jich bylo k 1. lednu 2020 úhrnem 1 345 539.[60] Dalších zhruba 200 tisíc lidí do města dojíždí za prací i za studiem.[61] Podle analýzy vycházející z anonymizovaných dat mobilních operátorů se v roce 2018 v Praze dlouhodobě zdržovalo 1,55 mil. osob.[62] Praha je 13. největším městem Evropské unie. Je zde evidováno také přes 81,4 tisíc psů, nejvíce jich žije na Praze 4.[63]

    Vývoj počtu obyvatel Prahy od roku 1378 (v tisících)[64][65][66][67][68]

    Rok 1378 1500 1610 1702 1798 1850 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1975 1980
    Počet obyvatel 40 30 60 60-65 79 155 270 350 437 559 668 730 950 1 058 1 133 1 141 1 167 1 190
    Rok 1985 1990 1995 2000 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018
    Počet obyvatel 1 193 1 215 1 210 1 181 1 181 1 188 1 212 1 233 1 249 1 257 1 242 1 247 1 243 1 259 1 267 1 280 1 295 1 309
    Vývoj počtu obyvatelData pocházejí z datové položky Wikidat

    Struktura populace

    Roku 2011 žilo v Praze 613 738 mužů a 655 058 žen. Průměrný věk všech obyvatel činil 41,2 let, u mužské části pak 39,7 let, u ženské části 42,7 let.[69]

    • Věková struktura obyvatel obce Praha roku 2011

    • Rodinný stav obyvatel obce Praha roku 2011

    • Vzdělání obyvatel obce Praha roku 2011

    Migrace

    Rušné Václavské náměstíHistorické centrum z Prašné brány

    V roce 2011 do Prahy dojíždělo za prací a studiem 199 360 lidí, z toho 128 675 (65 %) ze Středočeského kraje. Z Prahy vyjíždělo 23 332 lidí, z toho 16 989 (73 %) do Středočeského kraje.[70]

    Ve městě je několik romských komunit, podíl Romů v populaci je nižší než průměr v ČR (při sčítání lidu v roce 2001 bylo procento uvedené romské národnosti poloviční proti celorepublikovému průměru, nižší je pouze v Kraji Vysočina). Podle výzkumu pro MPSV a ESF z roku 2006 je v Praze šest sociálně vyloučených romských lokalit s odhadovaným počtem obyvatel přes 9 000, nacházejí se ve čtvrtích Smíchov, Žižkov, Libeň, Karlín, Černý Most a Harfa.[71] Dle sčítání pražského magistrátu z roku 2007 se ve městě pohybovalo zhruba 2 000 bezdomovců.[zdroj?]

    Praha má vysokou míru počtu přistěhovalých i počtu vystěhovalých. Mezi přistěhovalými je výrazně vysoký podíl cizinců. Pražané se vystěhovávají nejvíce do Středočeského kraje, konkrétně okresů Praha-východ a Praha-západ, které spadají do metropolitní oblast Prahy. Ta má přes 2,1 milionu obyvatel a rozlohu 4 822 km².[6]

    Národnosti a občanství obyvatel

    Podle Sčítání lidu, domů a bytů 2011 bylo na území Prahy zjištěno 1 268 796 lidí, přičemž 821 688 deklarovalo národnost českou, 3 754 moravskou a 246 slezskou. Z cizinců 23 089 národnost slovenskou, 21 316 ukrajinskou a 6 313 lidí vietnamskou. Ostatní národnosti nepřesáhly 2 000 obyvatel. 343 112 lidí národnost neuvedlo.[72]

    Historické národnosti

    V minulosti v Praze žilo heterogenní obyvatelstvo - vedle Čechů Němci a Židé; ve středověku a raném novověku také Italové. Architektonické památky italského původu tvoří velkou část Malé Strany. Židovského původu několik budov, které se zachovaly po asanaci Josefova, například Jubilejní synagoga na Novém Městě, Španělská synagoga, Staronová synagoga, Obřadní síň na Olšanech a Nová synagoga v Libni. V roce 1880 byla obcovacím jazykem 86,2 % obyvatel Prahy čeština a 13,7 % pak němčina. V roce 1920 se k česko-slovenské národnosti přihlásilo 94,2 % obyvatel Prahy, 4,6 % k německé a 0,9 % k židovské.[73]

    Cizinci v současnosti

    Od poloviny 90. let v Praze opět stoupá počet cizinců. V roce 2001 žilo v Praze 61 477 cizinců,[74] v roce 2012 pak již 162 715, když tvořili 13 % obyvatelstva. Na Prahu a Středočeský kraj připadá více než polovina z celkového počtu cizinců v ČR.[75] K 31. prosinci 2012 v Praze žilo okolo 170 tisíc cizinců, z toho: 45 333 občanů Ukrajiny, 26 281 občanů Slovenska, 21 098 občanů Ruska, 11 277 občanů Vietnamu a z jiných zemí.[76]

    Náboženství

    Podle sčítání lidu 2011 se za věřící v Praze považuje téměř 240 000 obyvatel, což činí 18,9 %.[77] Z tohoto počtu se asi tři pětiny (140 000 obyvatel) hlásí k určité církvi.[77] Asi 80 000 obyvatel se přihlásilo k římskokatolické církvi, 7000 k Českobratrské církvi evangelické, 6770 k české pravoslavné církvi, 6300 k Církvi československé husitské, 2600 k ruské pravoslavné církvi, 2500 k řeckokatolické církvi, a 1800 k Církvi bratrské; 7000 obyvatel dále uvedlo náboženství jako "katolické" (nerozlišené).[78] Nedělních katolických mší svatých se účastní okolo 1-2 % obyvatel Prahy.[79]

    Římskokatolická církev je v Praze organizovaná do čtyř vikariátů: prvního (centrum), druhého (levobřežní), třetího (jihovýchod) a čtvrtého (severovýchod). Ty se dále člení na místní farnosti.[zdroj?]

    Kultura

    Kostel svatého Mikuláše na Staroměstském náměstíTančící dům od V. Miluniće
    a F. Gehryho

    Praha je kulturní metropolí celé České republiky, Evropské město kultury 2000.[80] Působí zde desítky muzeí, galerií, divadel, kin a nejrůznějších kulturních institucí. Národní galerie v Praze spravuje největší sbírku výtvarného umění v Česku. Ve stálé expozici Veletržního paláce jsou díla světových umělců jako např. Mucha, Picasso, Monet nebo Van Gogh. Každoročně se zde koná nejnavštěvovanější festival v Česku, světelný Signal Festival.[zdroj?]

    Pražský magistrát vynakládá na kulturu ročně stamilionové částky; způsob přerozdělování finančních prostředků však v letech 2007-2008 ohrozil především některá menší divadla, a stal se tak předmětem ostrých sporů.[81]

    V roce 2011 proběhl projekt Praha - město literatury, jenž měl za úkol podpořit vnímání Prahy jako místa, které podporuje četbu a zájem o literaturu.[82] Jedním z cílů pak bylo získání titulu UNESCO kreativní město literatury.[82] V rámci projektu např. bylo po Praze rozmístěno několik reproduktorů ve tvaru ptačích budek, z nichž byly pouštěny audioknihy českých autorů.[83]

    Pamětihodnosti a turistické zajímavosti

    Související informace naleznete také v článcích Seznam hradů, zámků a tvrzí v Praze, Seznam klášterů v Praze a Seznam kulturních památek v Praze.

    Praha díky je své bohaté historii významným světovým kulturním centrem a po Londýně, Paříži, Římě a Istanbulu je pátým nejnavštěvovanějším městem Evropy.[zdroj?!] Neobyčejné množství a koncentrace dochovaných architektonických památek je mimo jiné zapříčiněno relativně minimálním poškozením za druhé světové války (na rozdíl od mnoha ostatních evropských velkoměst). Pražská památková rezervace (PPR) zahrnuje městské části s největší koncentrací památek. S rozlohou 8,66 km² patří mezi největší rezervace svého druhu na světě. Na území Prahy je celkem 37 národních kulturních památek (z toho 28 na území PPR).[zdroj?]

    Památky Pražské památkové rezervace

    Katedrála svatého Víta, Václava a VojtěchaTheologický sál Strahovského kláštera

    Následující seznam uvádí pouze nejvýznamnější památky. Více objektů je uvedeno na stránce Seznam pražských památek. Kurzivou zvýrazněné objekty jsou národními kulturními památkami.

    Kostely a kaple

    • Na Pražském hradě
      • Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha
      • Bazilika svatého Jiří
      • Kaple sv. Kříže
      • Kostel Všech svatých
    • Kostel Panny Marie před Týnem
    • Kostel svatého Mikuláše (Staré Město)
    • Kostel svatého Mikuláše (Malá Strana)
    • Kostel Narození Páně (Praha)
    • Betlémská kaple
    • Na Vyšehradě
      • Kostel sv. apoštolů Petra a Pavla
      • Rotunda svatého Martina

    Kláštery

    • Strahovský klášter
    • Emauzský klášter
    • Anežský klášter
    • Klášter augustiniánů kanovníků

    Paláce

    • Palác Kinských
    • Černínský palác
    • Valdštejnský palác
    • Schwarzenberský palác
    • Thunovský palác
    • Kolovratský palác

    Stavby určené pro vzdělání a kulturu

    • Karolinum
    • Národní divadlo
    • Národní muzeum
    • Klementinum
    • Rudolfinum

    Ostatní stavby

    • Karlův most
    • Staroměstská radnice
    • Obecní dům
    • Staroměstská vodárenská věž
    • Historická budova pražského hlavního nádraží

    Památky mimo území Pražské památkové rezervace

    • Letohrádek Hvězda
    • Břevnovský klášter
    • Trojský zámek
    • Veletržní palác

    • Karlův most byl postaven ve 14. století

    • Pražský hrad je největší souvislý hradní komplex na světě[84]

    • Staroměstské náměstí obklopují Týnský chrám a Staroměstská radnice

    • Vyšehrad, historická pevnost s bazilikou sv. Petra a Pavla

    • Gotická Prašná brána, původně zvaná Nová

    • Náměstí Míru s kostelem sv. Ludmily, vlevo je mezi stromy částečně vidět Vinohradské divadlo

    • Národní divadlo nabízí operu, balet i činohru

    • Na Pražském Výstavišti se nachází Průmyslový palác

    • Staronová synagoga je nejstarší stále využívanou synagogou v Evropě

    • Socha Jana Žižky je třetí největší bronzová jezdecká socha na světě

    • Pohled na Pařížskou ulici a Čechův most z parku Letná

    • Pražská Zoo, podle serveru TripAdvisor 4. nejlepší na světě (2015)

    Muzea

    Veletržní palác se sbírkou Národní galerie v PrazeHistorická budova Národního muzea na Václavském náměstí, 2018Související informace naleznete také v článku Seznam muzeí v Praze.
    • České muzeum hudby (hudební nástroje)
    • Letecké muzeum Kbely
    • Muchovo muzeum
    • Muzeum Antonína Dvořáka
    • Muzeum Bedřicha Smetany
    • Muzeum hlavního města Prahy
    • Museum Kampa (moderní a současné umění)
    • Muzeum městské hromadné dopravy v Praze
    • Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur
    • Národní galerie v Praze
    • Národní muzeum (historie, přírodní vědy, numismatika)
    • Národní technické muzeum v Praze
    • Národní zemědělské muzeum
    • Památník národního písemnictví
    • Pedagogické muzeum J. A. Komenského v Praze
    • Poštovní muzeum Praha
    • Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze
    • Židovské muzeum v Praze

    Divadlo

    Stavovské divadlo pěstuje tradici oper W. A. Mozarta v PrazeRudolfinumTrojský zámek

    Praha se vyznačuje mimořádnou koncentrací malých i velkých divadelních scén. V nejvýznamnějším Národním divadle, jehož novorenesanční budova a výzdoba je symbolem českého vlastenectví 19. století, působí stálé soubory činohry, opery a baletu;[85] ty vystupují střídavě také v klasicistním Stavovském divadle, v němž se na konci 18. století uskutečnily premiéry Mozartových oper Don Giovanni a La clemenza di Tito. Mezi činoherními scénami dále vyniká Divadlo na Vinohradech. Prestižní hudební scénou je pražská Státní opera (původně pražská německá scéna) a také Dvořákova síň Rudolfina, sídla České filharmonie.[86] Světově známé je také divadlo Laterna magika.[zdroj?]

    Mezi menší scény patří mj. Divadlo Na zábradlí, Divadlo v Dlouhé, Dejvické divadlo či dnes již legendární Semafor a divadlo Járy Cimrmana. Kromě toho má Praha množství muzikálových a zábavných divadel (největší z nich je Hudební divadlo Karlín) a dalších komerčních scén, které se zaměřují např. na černé divadlo a žijí především z cestovního ruchu.[zdroj?]

    Hudba

    V Praze sídlí symfonická hudební tělesa:

    • Česká filharmonie, Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, či Symfonický orchestr Českého rozhlasu (SOČR)[zdroj?]

    Restaurace a kluby

    V Praze jsou stovky restaurací a barů a především hospod s dobrým českým pivem. Malá Strana, Staré Město, Žižkov nebo například i Nusle jsou plné dobrých hospod, z nichž mezi nejznámější patří U Pinkasů, U Zlatého Tygra, U černého vola, Klášterní pivovar Strahov, U Sadu, U Medvídků a další. Slavná je také restaurace, která si vaří vlastní pivo - U Fleků.[zdroj?]

    Praha v posledních letech nabízí také více kvalitních restaurací vedených zkušenými šéfkuchaři. Úroveň gastronomie vzrůstá a tři pražské restaurace se k roku 2017 mohou pyšnit hvězdičkou Michelin.[87] Každoročně je zde pořádán festival jídla - Prague Food Festival, festival piva - Český pivní festival, či festival zmrzlin - Prague Ice Cream Festival.[zdroj?]

    V Praze také sídlí nebo sídlilo několik pivovarů:

    • Praha 1: První novoměstský restaurační pivovar, Pivovar U Fleků, Klášterní pivovar Strahov, Pivovar Pražský most u Valšů, Pivovarský Hotel U Medvídků
    • Praha 2: Pivovarský dům
    • Praha 4: Pivovar Braník, Sousedský pivovar U Bansethů, Jihoměstský pivovar, Pivovar Spojovna, Pivovar Kunratice
    • Praha 5: Pivovary Staropramen
    • Praha 6: Břevnovský klášterní pivovar, Suchdolský Jeník, Výukový a výzkumný pivovar
    • Praha 7: Měšťanský pivovar
    • Praha 8: U Bulovky

    Fotografie v Praze

    Související informace naleznete také v článku Fotografie v Praze.

    Fotografové pravidelně již od 19. století zachycují proslavené lokality jako jsou Vyšehrad, Staré město, Pražský hrad, ale také výjevy všedního života ve městě.[zdroj?]

    Správa

    Související informace naleznete také v článcích Magistrát hlavního města Prahy a Zastupitelstvo hlavního města Prahy.Zasedací sál pražského zastupitelstva

    Postavení Prahy v rámci České republiky

    Praha je hlavním městem České republiky a jako taková je pravidelným sídelním městem jejích ústředních orgánů. Navíc je už od 24. listopadu 1990 de facto opět statutárním městem, má však specifické postavení obce i kraje zároveň. Netýká se jí zákon o obcích (č. 128/2000 Sb.) a zákon o krajích (č. 129/2000 Sb.), nýbrž zvláštní zákon o hlavním městě Praze (č. 131/2000 Sb.), který se zmiňuje o jejím statutu, ale mezi statutární města ji nepočítá. Praha vydává pro své území vlastní právní předpisy, vyhlášky i nařízení, které publikuje ve Sbírce právních předpisů hlavního města Prahy. V Praze zároveň sídlí i správní instituce Středočeského kraje.[zdroj?]

    Členění Prahy

    Mapa částí Prahy; správních obvodů, městských částí a katastrálních územíPodrobnější informace naleznete v článku Části Prahy.

    Praha se dělí na 10 městských obvodů, 22 správních obvodů, 57 městských částí a 112 katastrálních území.[zdroj?]

    Katastrální členění

    Podrobnější informace naleznete v článku Seznam katastrálních území v Praze.

    Do roku 1949 byly správní obvody až na jednu výjimku z roku 1947 tvořeny jedním nebo více celými katastrálními celky, bývalými obcemi či městy. Od roku 1949 došlo k zásadní změně správního členění. Od té doby hranice mnoha městských obvodů, správních obvodů a městských částí jsou nezávislé na hranicích katastrálních území a některá katastrální území jsou tak rozdělena do více správních a samosprávných částí města. Katastrální území (například Vinohrady, Smíchov) jsou nadále rozhodující zejména pro evidenci pozemků a nemovitostí a označování domů. Praha je složena ze 112 katastrálních území různé velikosti, charakteru i významu.[zdroj?]

    Významné čtvrti

    Centrum města: Staré Město, Nové Město, Josefov, Malá Strana, Hradčany, Vyšehrad.

    Velké čtvrti poblíž centra: Smíchov, Vinohrady, Nusle, Vršovice, Žižkov, Karlín, Libeň, Vysočany, Holešovice, Bubeneč, Dejvice, Braník.

    Územní členění

    Praha se podle zákona o územním členění státu dělí na deset obvodů Praha 1 - Praha 10, které mají postavení na úrovni okresů. Toto rozdělení vzniklo v roce 1960 a obvody byly i správními a samosprávnými obvody. Od roku 1990 nejsou tyto městské obvody samosprávnými celky, ale jejich základem jsou samosprávné městské části (u prvních tří jsou tyto měst. části s nimi přímo totožné). Od roku 2001 nejsou ani územně-správními obvody. Dnes již podle nich jsou organizovány jen soudy, pošty nebo různé správní firmy.[zdroj?]

    Městské
    obvody Správní
    obvody Městské části
    Praha 1 Praha 1 Praha 1
    Praha 2 Praha 2 Praha 2
    Praha 3 Praha 3 Praha 3
    Praha 4 Praha 4, Praha 11, Praha 12 Praha 4, Praha-Kunratice, Praha 11, Praha-Újezd, Praha-Šeberov, Praha 12, Praha-Libuš
    Praha 5 Praha 5, Praha 13, Praha 16 Praha 5, Praha-Slivenec, Praha 13, Praha-Řeporyje, Praha 16, Praha-Velká Chuchle, Praha-Lochkov, Praha-Lipence, Praha-Zbraslav, Praha-Zličín
    Praha 6 Praha 6, Praha 17 Praha 6, Praha-Lysolaje, Praha-Nebušice, Praha-Přední Kopanina, Praha 17, Praha-Suchdol
    Praha 7 Praha 7 Praha 7, Praha-Troja
    Praha 8 Praha 8 Praha 8, Praha-Březiněves, Praha-Dolní Chabry, Praha-Ďáblice
    Praha 9 Praha 9, Praha 14, Praha 18, Praha 19, Praha 20, Praha 21 Praha 9, Praha 14, Praha-Dolní Počernice, Praha 18, Praha 19, Praha-Vinoř, Praha-Satalice, Praha-Čakovice, Praha 20, Praha 21, Praha-Klánovice, Praha-Koloděje, Praha-Běchovice
    Praha 10 Praha 10, Praha 15, Praha 22 Praha 10, Praha-Křeslice, Praha 15, Praha-Dolní Měcholupy, Praha-Štěrboholy, Praha-Petrovice, Praha-Dubeč, Praha 22, Praha-Královice, Praha-Nedvězí, Praha-Kolovraty, Praha-Benice
    

    Správní a samosprávné členění

    Katastrální území hl. m. Prahy

    Praha má 57 samosprávných městských částí, které jsou spravovány voleným zastupitelstvem a dále radou, starostou a úřadem městské části. Úřady některých městských částí měly již od ustavení městských částí svěřeny některé z působností státní správy i pro další městské části.[zdroj?]

    Od 1. července 2001 byla tato úroveň působností v celé Praze rozdělena do 22 správních obvodů - uvádí-li se v mapách nebo textu v souvislosti s Prahou spojení "správní obvod", je tím nejčastěji míněn správní obvod této působnosti a úrovně. Od 1. ledna 2002 je názvem těchto 22 městských částí slovo Praha s příslušnou číslovkou, stejné označení se používá i pro správní obvod jejich rozšířené působnosti. Některé z těchto 22 městských částí mají tuto působnost jen pro své území, jiné i pro další městské části.[zdroj?]

    Území většiny z těchto 22 správních obvodů (všech s výjimkou Prahy 1 až Prahy 3) však není totožné s územními obvody podle zákona o územním členění státu, které byly původně (před rokem 1990) i správními obvody a měly i vlastní sbory (ONV). Vláda i poslanci opakovaně přicházejí s návrhy, aby staré členění bylo zrušeno.[zdroj?]

    Na území Prahy se nachází 901 základních sídelních jednotek.[zdroj?]

    Orientační a evidenční systém

    Letohrádek Hvězda v Praze-Liboci

    Nejstarší vrstva pražských pomístních názvů pochází z doby kolem 12. století, kolem 14. století se vžily zejména názvy jednotlivých rynků a trhů. Některá místa měla vžitý název latinský, německý i český. Vžívala se též označení ulic podle zasvěcení kostela nebo kláštera, podle významných majitelů domů v ulici nebo domovních znamení, podle vzhledu nebo charakteru ulice nebo podle události. Domy byly rozlišovány zejména podle domovních znamení.[zdroj?]

    Po roce 1770 byla v monarchii zavedena popisná čísla domů. Po sloučení čtyř pražských měst (1784) byly počínaje 27. říjnem 1787 v Praze zavedeny oficiální názvy ulic jako nutný doplněk k domovním číslům, která orientační funkci plnila hůře než dosavadní domovní znamení. Úředním zavedením byly všechny dosavadní názvy ulic důsledně poněmčeny a úřední zavádění a schvalování postupně nahrazovalo spontánní vývoj názvů. V roce 1857 vyšlo císařské nařízení o pojmenovávání ulic a zavádění domovních čísel podle ulic (dnes nazývaných orientační čísla). 8. října 1868 se sbor pražských obecních starších usnesl označit pražské ulice jednotnými německo-českými plechovými tabulemi (a zároveň stanovil zásadu unikátnosti názvu v rámci města). Na základě tohoto usnesení byla v Praze ustanovena zvláštní komise pro stanovení názvů ulic a náměstí. Výsledkem její práce byl "Autentický ukazatel ulic a náměstí i čísel domovních královského hlavního města Prahy", který z nařízení městské rady sestavil ředitel městského archivu Karel Jaromír Erben. V nově připojených Holešovicích byly umístěny jen české názvy, v roce 1893 se jednojazyčné tabulky v českých národních barvách začaly objevovat i v samotné Praze. Po soudních sporech bylo 20. dubna 1894 vyhláškou rozhodnuto o nahrazení dvojjazyčných tabulí českými v celé Praze. 1. října 1898 správní soud rozhodnutí definitivně potvrdil. V celé Praze se používají smaltované červenobílé tabule s názvy ulic jednotného vzoru, popisná čísla domů jsou tradičně provedena bílým písmem na červených tabulkách a orientační čísla bílým písmem na modrých tabulkách. V některých městských částech je orientační systém doplněn též názvy ulic ve formě směrového dopravního značení nebo speciálními městskými rozcestníky či směrovkami.[zdroj?]

    Evidenční části Prahy se samostatnými řadami čísel popisných jsou totožné s katastrálními územími Prahy. Ulice jsou pojmenovány ve všech evidenčních částech Prahy. Ve většině částí Prahy jsou domům přidělována i čísla orientační; nejsou přidělena například v částech Běchovice, Benice, Šeberov, Petrovice nebo Zbraslav.[zdroj?]

    Šesticifernými čísly jsou označeny sloupy veřejného osvětlení ve správě společnosti Eltodo Citelum, tuto identifikaci využívá k lokalizaci i integrovaný záchranný systém. Dalším významným orientačním prvkem jsou názvy zastávek městské hromadné dopravy.[zdroj?]

    Justice

    Vrchní soud v PrazeSouvisející informace naleznete také v článku Soudy v Praze.

    Přestože je Praha hlavním městem České republiky, vrcholné soudní instituce sídlí v Brně. V Praze se nachází pouze jeden ze dvou vrchních soudů, ačkoli s působností vůči téměř celým Čechám, působnost krajského soudu vůči území města má městský soud, zároveň jde zde ale také středočeský krajský soud. Působnost okresních soudů vykonává ve městě deset soudů obvodních, jen pro pražské okolí existují dva klasické soudy okresní.[zdroj?]

    Volby do parlamentu

    Praha jako celek tvoří jeden vícemandátový volební obvod pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Jako takový se nicméně člení na stovky volebních okrsků. V Praze je celkem 10 jednomandátových volebních obvodů pro volby do Senátu Parlamentu ČR. Tyto volební obvody částečně odpovídají městským deseti obvodům, některé spojují nesouvisející městské části (jako například Senátní obvod č. 17 - Praha 12 rozkládající se od Lochkova přes Kunratice až po Petrovice).[zdroj?]

    Doprava

    Podrobnější informace naleznete v článku Doprava v Praze.

    Praha je hlavním dopravním uzlem v Česku a významnou křižovatkou ve střední Evropě. Má rozsáhlou dopravní infrastrukturu. Pražský železniční uzel je centrem dálkové i příměstské osobní dopravy. Velká pražská nákladová nádraží jsou v útlumu, avšak v Uhříněvsi vzniklo největší kontejnerové překladiště ve střední Evropě. Letiště Václava Havla je hlavním pražským letištěm.[zdroj?]

    Hromadná doprava

    Veřejná doprava byla zprvu v 19. století zajišťována drožkami a omnibusy, od roku 1875 vznikala síť koněspřežné tramvaje, kterou od 90. let 19. století začala nahrazovat elektrická tramvaj. Do roku 1907 soukromé městské dráhy vykoupilo město. Po neúspěšném pokusu v letech 1908-1909 se od roku 1925 začlenily do městské dopravy i autobusy a od roku 1974 metro. Po roce 2002 nabyly důrazu snahy využít pro městskou a příměstskou dopravu více i železnici, zejména systémem příměstské železnice Esko (linky S). Doplňkovou roli má od roku 1891 lanovka; po roce 2000 byly obnoveny tři malé osobní přívozy a zavedeny další.[zdroj?]

    Stanice Malostranská pražského metra na lince A

    Pražské metro, tramvaje, autobusy, trolejbusy,[88] vlaky, přívozy a lanovka jsou zařazeny do systému Pražské integrované dopravy. Pražské metro přepraví okolo 1,2 milionu cestujících denně, je zodpovědné za 37 % výkonů pražské hromadné dopravy. Předplatné jízdné je pro všechny formy dopravy stejné a platí formou nákupu jednorázových jízdenek, kupónů na pevné časové období (1 a 3 denní) a systémem čipových karet Lítačka (měsíční, čtvrtletní a roční). Nejvýznamnějším dopravcem je Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP).[zdroj?]

    Silniční síť

    Barrandovský most je součástí vnitřního Městského okruhu a je jednou z nejvytíženějších silniční komunikací v celém Česku

    Přímo centrem Prahy vede severojižní magistrála, která navazuje na dálnici D1. Postupně jsou dobudovávány vnější Pražský okruh a vnitřní Městský okruh, jehož součástí je i největší městský tunelový komplex v Evropě Blanka. Oba okruhy se staví od 80. let a jejich dostavba nabírá zpoždění. Hlavními dálkovými silničními tahy využívanými také k příměstské dopravě jsou dálnice D1 (Brno, Ostrava), D5 (Plzeň), D8 (Ústí nad Labem) a D11 (Hradec Králové). Automobilová doprava v centru a v přilehlých čtvrtích je regulována modrými zóny placeného stání a především u okrajových stanic metra jsou zřizována odstavná parkoviště P+R.[zdroj?]

    Letecká

    Letiště Václava Havla Praha

    Praha je obsluhována letištěm Václava Havla, které patří k nejvytíženějším a největším ve střední a východní Evropě, v roce 2017 přepravilo 15 milionů cestujících. Základnu zde mají největší české letecké společnosti a to Smartwings a České aerolinie. Na území Prahy se dále nachází vojenské letiště Kbely a dále rekreační sportovní letiště Letňany a Točná. Poblíž se nachází také letiště Vodochody, u kterého se uvažovalo o rozšíření.[89]

    Cyklistická

    Související informace naleznete také v článku Cyklistika v Praze.

    V Praze na kole dojíždí přibližně 2 % obyvatelstva,[90] jízda na kole je častější jako sport či rekreace. Koncepce ucelené pražské sítě cyklistických tras se začala prosazovat kolem roku 2000. V roce 2017 bylo v Praze 178 km chráněných stezek pro cyklisty oddělených od automobilů. Nachází se zde 48 km oddělených cyklopruhů a 24 km jízdních pruhů pro autobusy, které jsou zároveň zpřístupněné pro cyklisty.[91] Za největší překážku rozvoje cyklistiky v Praze se uvádí nedostatek bezpečných tras a[92] nekvalitní infrastruktura často stavěna "salámovou metodou". Systém sdílení kol zde v roce 2021 poskytují firmy Rekola, Nextbike, Bolt a Lime.[zdroj?]

    Vodní

    Osobní vodní doprava na Vltavě má v Praze převážně rekreační a turistický význam, nicméně jsou zde od roku 2005 obnovovány přívozy. K roku 2018 jich v hlavním městě funguje pět, z čehož jsou tři sezónní.[93] Radotínský přístav umožňuje nákladní dopravu po Vltavě na labskou vodní cestu, je využíván sporadicky,[zdroj?] zejména pro přepravu sypkých stavebních hmot a rozměrných nákladů.[zdroj?]

    Vzdělání

    Karolinum, původní gotická budova Univerzity KarlovyVysoká škola ekonomická v Praze

    Veřejné univerzity

    • Karlova univerzita založena roku 1348, nejstarší univerzita ve Střední Evropě
    • České vysoké učení technické v Praze (ČVUT) založeno roku 1707
    • Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (VŠCHT) založena 1920
    • Vysoká škola ekonomická v Praze (VŠE) založena 1953
    • Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU) založena 1906/1952

    Veřejné akademie

    • Akademie výtvarných umění v Praze (AVU) založena roku 1800
    • Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze (VŠUP) založena roku 1885
    • Akademie múzických umění v Praze (AMU) založena roku 1945

    Státní vysoké školy

    • Policejní akademie České republiky

    Soukromé školy

    • University of New York in Prague (UNYP) založeno roku 1998
    • International School of Prague (ISP) založeno roku 1948
    • Anglo-American University (AAU) založeno roku 1990
    • University of Northern Virginia in Prague (UNVA) založeno roku 1998
    • Architectural Institute in Prague (ARCHIP) založeno roku 2010
    • Vysoká škola finanční a správní (VSFS) založeno roku 1999
    • Metropolitní univerzita Praha (MUP) založeno roku 2001
    • Prague City University založeno roku 2004

    Mezinárodní instituty

    • New York University
    • Instituto Camões
    • Goethe-Institut Česko
    • Instituto Cervantes
    • British Council
    • Alliance française

    Sport

    O2 arena v pražské Libni

    Praha je sídlem významných fotbalových týmů AC Sparta Praha, SK Slavia Praha, Bohemians 1905 (1. česká fotbalová liga), FK Dukla Praha a FK Viktoria Žižkov (2. česká fotbalová liga). Dále pak hokejových týmů HC Sparta Praha (Extraliga), HC Slavia Praha (druhá nejvyšší hokejová liga) a HC Kobra Praha (třetí nejvyšší hokejová liga).[zdroj?]

    V Praze se nachází Strahovský stadion, největší stadion na světě, dnes už využíván jen jako výcvikové centrum fotbalové Sparty.[94] Největší česká multifunkční hala je O2 arena. Moderní Sinobo Stadium ve Vršovicích je největší fotbalový stadion v Česku a sídlo SK Slavie. Další významný Stadion Letná je domovským stadionem AC Sparty. Nejvýznamnější tenisový areál Štvanice patří Českému tenisovému svazu, kurty pak druhému nejstaršímu českému tenisovému klubu I. ČLTK. Největší golfové tréninkové hřiště v ČR najdeme v Hodkovičkách, další také ve Zbraslavi, Hostivaři, Motole a nově také na Černém Mostě.[zdroj?]

    Ke každoročním sportovním událostem také patří Pražský mezinárodní maraton (PIM), Memoriál Josefa Odložila (mezinárodní atletický mítink), Mystic Sk8 cup (světový skateboardový pohár) nebo Frisbeer Cup (mezinárodní frisbee turnaj).[zdroj?]

    V Praze se dá zabruslit na zimních stadionech v Ice Areně v Letňanech, Nikolajce na Smíchově, stadionu Kobra v Braníku, ZS Hvězda v Praze 6, Malé sportovní hale Incheba na Výstavišti v Holešovicích a na různých venkovních kluzištích.[95]

    Mezi největší bazény a akvaparky v Praze se řadí Plavecký stadion Podolí, Plavecký stadion Slavia Praha, Plavecký areál Šutka, Aquapark Barrandov, Aquacentrum Letňany a PSA Hloubětín, který je jako jediný přisolovaný mořskou solí. Nedaleko Prahy se nachází (asi 100 metrů za hranicí Prahy) největší český aquapark Aquapalace Praha. U Vltavy v Podolí je také písečná pláž Žluté lázně.[zdroj?]

    Mezinárodní vztahy

    Partnerská města

    Partnerskými městy Prahy jsou:[96]

    • Berlín, Německo
    • Brusel, Belgie
    • Frankfurt nad Mohanem, Německo
    • Hamburk, Německo
    • Chicago, Spojené státy americké
    • Kjóto, Japonsko
    • Miami-Dade County, Spojené státy americké
    • Norimberk, Německo
    • Phoenix, Spojené státy americké
    • Tchaj-pej, Tchaj-wan[97]
    
    

    Spřátelená a spolupracující města

    Praha má dále uzavřenu smlouvu o spolupráci s městy:[96]

    • Kanton, Čína

    Bývalá partnerská a spřátelená města

    • Moskva, Rusko (1995-2014)
    • Petrohrad, Rusko (1992-2014)
    • Šanghaj, Čína (2017-2019)

    Praha pozastavila partnerství s ruskými městy jako reakci na anexi Krymu.[96] Spolupráci Prahy se Šanghají ukončila čínská strana jako reakci na partnerskou smlouvu Prahy s tchajwanským Tchaj-pej.[97]

    Neformální spolupráce

    Spolupráce bez uzavřené smlouvy probíhá s městy:[96]

    • Bratislava, Slovensko
    • Budapešť, Maďarsko
    • Jeruzalém, Izrael
    • Kyjev, Ukrajina
    • Lucemburk, Lucembursko
    • Riga, Lotyšsko
    • Vídeň, Rakousko
    • Vilnius, Litva

    Jmenovci

    Čeští emigranti pojmenovali po Praze několik nově založených sídel, nejvíce v tzv. "Novém světě".

    • Praha, Slovensko
    • New Prague, Minnesota, Spojené státy americké[98]
    • Prague, Oklahoma, Spojené státy americké[99]
    • Praha, Texas, Spojené státy americké[100]
    • Prague, Nebraska, Spojené státy americké[101]

    Osobnosti

    Podrobnější informace naleznete v článcích Seznam osobností Prahy a Seznam představitelů Prahy.

    S Prahou je spojeno velké množství osobností, ke kterým patří bájná zakladatelka města kněžna Libuše, Karel IV., který Prahu velkoryse rozšířil, a Rudolf II., který stejně jako Karel IV. z Prahy udělal centrum římské říše, z oblasti kultury například rabbi Löw a Franz Kafka. V minulosti byla jmenována čestnými občany Prahy řada osobností; posledním adeptem je režisér Miloš Forman.[102]

    Odkazy

    Reference

    1. ↑ Skočit nahoru k:a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
    2. ↑ Registr územní identifikace, adres a nemovitostí [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2020-03-10]. Dostupné online.
    3. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869-2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
    4. ↑ Soubor rozpočtů vlastního hl. m. Prahy a městských částí hl. m. Prahy na r. 2020 - Úhrn výdajů za HLMP vč. městských částí celkem
    5. ↑ Ústavní zákon o vytvoření vyšších územních samosprávných celků - č. 347/1997 Sb.. www.psp.cz [online]. [cit. 2019-11-23]. Dostupné online.
    6. ↑ Skočit nahoru k:a b OUŘEDNÍČEK, Martin; NEMEŠKAL, Jiří; POSPÍŠILOVÁ, Lucie. Vymezení území pro Integrované teritoriální investice (ITI) v ČR. Závěrečný dokument. Třetí verze. Praha, březen 2020 [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky [cit. 2021-05-13]. Dostupné online.
    7. ↑ GDP at regional level - Statistics Explained [online]. Epp.eurostat.ec.europa.eu [cit. 2012-03-14]. Dostupné online.
    8. ↑ https://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docgener/focus/2011_02_hdev_hpov_indices.pdf
    9. ↑ Kde se v Česku nejlépe žije: Velké porovnání 200 měst ukazuje skokany roku i varování. Aktuálně.cz [online]. 2019-08-13 [cit. 2019-08-13]. Dostupné online. (česky)
    10. ↑ Statistika Eurostatu v roce 2011 https://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/1-27022014-AP/EN/1-27022014-AP-EN.PDF Archivováno 7. 3. 2014 na Wayback Machine
    11. ↑ GDP per capita in the EU in 2011: seven capital regions among the ten most prosperous. epp.eurostat.ec.europa.eu [online]. [cit. 28-02-2014]. Dostupné v archivu pořízeném dne 07-03-2014.
    12. ↑ Hodnocení Prahy pro zařazení do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO
    13. ↑ Guinnessova kniha rekordů, 1996
    14. ↑ Top 100 City Destinations Revealed: Prague among Most Visited In the World. Expats.cz [online]. 2017-11-08. Dostupné online.
    15. ↑ www.hantec.cz: Slovník brněnskýho hantecu. www.hantec.cz [online]. [cit. 2011-05-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-04-04.
    16. ↑ Kosmova kronika česká, I/9
    17. ↑ HRŮZA, Jiří. Urbanismus světových velkoměst. I. díl. Praha. 1. vyd. Praha: Vydavatelství ČVUT, 2003. 191 s. ISBN 80-01-02764-3. Kapitola 1.3, s. 27.
    18. ↑ Skočit nahoru k:a b Místní jméno Praha dle J. Birnbauma, článek z Naše řeč, 1976
    19. ↑ LEDVINKA, Václav a PEŠEK, Jiří. Praha. Praha : NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2000. 819 s., [32] s. obr. příl. Dějiny českých měst. ISBN 80-7106-320-7. S. 45-46.
    20. ↑ Původ zeměpisných jmen. Mladá fronta Praha 1976
    21. ↑ VLČEK, Pavel a kol.: Umělecké památky Prahy. Staré Město - Josefov. Praha: Academia, 1996. ISBN 80-200-0563-3 S. 139
    22. ↑ Praha
    23. ↑ Zveme vás do věží, na výstavu a za křehkou krásou voňavých trvalek
    24. ↑ Praha byla Casurgis
    25. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005
    26. ↑ [1] (anglicky)
    27. ↑ [2] (anglicky)
    28. ↑ Pre-Industrial Cities and Technology By Colin Chant, David Goodman. (anglicky)
    29. ↑ Before European Hegemony: The World System A.D. 1250-1350 By Janet L. Abu-Lughod. (anglicky)
    30. ↑ The Sovereign State and Its Competitors: An Analysis of Systems Change By Hendrik Spruyt. (anglicky)
    31. ↑ Česká televize, Deset století architektury - Nové Město pražské
    32. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005
    33. ↑ [3] (anglicky)
    34. ↑ [4] (anglicky)
    35. ↑ Pre-Industrial Cities and Technology By Colin Chant, David Goodman. (anglicky)
    36. ↑ Before European Hegemony: The World System A.D. 1250-1350 By Janet L. Abu-Lughod. (anglicky)
    37. ↑ The Sovereign State and Its Competitors: An Analysis of Systems Change By Hendrik Spruyt. (anglicky)
    38. ↑ M. Signoli, D. Chevé, A. Pascal (2007)."Plague epidemics in Czech countries". st.51.
    39. ↑ Pruské obléhání Prahy, České noviny, ČTK, 7. května 2001, aktualizováno 9. září 2003.
    40. ↑ V roce 1890 měla podle Ottova naučného slovníku 182 530 obyvatel, dalšími většími českými městy bylo už jen Brno (92 327 obyvatel) a Plzeň (50 221 obyvatel). V potaz je třeba vzít i tehdy ještě samostatná pražská předměstí Žižkov (41 236 obyvatel), Královské Vinohrady (34 531 obyvatel), Smíchov (32 646 obyvatel) a Karlín (19 540 obyvatel).
    41. ↑ Pražský primátor Otakar Klapka - za podporu odboje šel na popraviště. Česká televize [online]. 4. října 2011. Dostupné online.
    42. ↑ Libor Stejskal. Před 65 lety na Pražany padaly bomby.Čtenáři vzpomínají - Aktuálně.cz [online]. Economia, a.s., 2010-02-14 [cit. 2012-03-14]. Dostupné online.
    43. ↑ Před 60 lety Praha zažila americký nálet - Radio Praha [online]. Radio.cz, 2005-02-20 [cit. 2012-03-14]. Dostupné online.
    44. ↑ PLAVEC, Michal, VOJTÁŠEK, Filip, KAŠŠÁK, Peter. Praha v plamenech: nálety na hlavní město za druhé světové války. Vyd. 1. Cheb: Svět křídel, 2008. 423 s. Svět křídel; 105. ISBN 978-80-86808-58-1.
    45. ↑ Nálet, který nikdo nečekal. Na Prahu dopadlo 150 tun trhavých bomb. Technet.cz. 13. února 2015.
    46. ↑ Počet přepravovaných osob v MHD vzrostl. [s.l.]: DPO Dostupné online.
    47. ↑ Doprava v Praze: Co jste vždycky chtěli vědět, ale báli jste se zeptat. ČtiDoma.cz [online]. Dostupné online.
    48. ↑ Směry větru
    49. ↑ VODRÁŽKA, Prokop. Lék na rozpálená města? Místo betonu stromy, fungují jako přírodní klimatizace, radí odborníci. Aktuálně.cz. 2016-07-11. Dostupné online [cit. 2017-06-23]. (česky)
    50. ↑ Praha řeší, jak vzdorovat vedru. Dokončuje strategii na přizpůsobení se změnám klimatu - E15.cz. praha.e15.cz. Dostupné online [cit. 2017-06-23].
    51. ↑ Tisková zpráva na stránkách praha.eu (česky)
    52. ↑ Atlas životního prostředí v Praze wmap. www.wmap.cz [online]. [cit. 2008-02-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-11-12.
    53. ↑ Kolik jedů bylo po požáru ve vzduchu? Lidem to neřekli aktuálně.cz, 7. 11. 2008.
    54. ↑ Regional GDP per capita ranged from 32% to 260% of the EU average in 2019. Eurostat [online]. 2021-03-03. Dostupné online.
    55. ↑ Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje Prahy v roce 2009 - trh práce [online]. Český statistický úřad, 2010-09-02 [cit. 2011-09-28]. Dostupné online.
    56. ↑ Best Destinations in the World - Travelers' Choice Awards 2016. TripAdvisor, [5], 7. dubna 2016, staženo 28. srpna 2018 (anglicky)
    57. ↑ Top 100 City Destinations Revealed: Prague among Most Visited In the World, [6] Archivováno 29. 8. 2018 na Wayback Machine. Expats.cz, 8. listopadu 2017 (anglicky).
    58. ↑ The World According to GaWC 2016 [7], 24. dubna 2017 (anglicky).
    59. ↑ Tourism report [online]. [cit. 2018-08-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-23. (anglicky)
    60. ↑ Počty občanů ČR a cizinců s platným povolením k pobytu k 1. 1. 2020 [online]. Ministerstvo vnitra České republiky [cit. 2020-05-02]. Dostupné online.
    61. ↑ Malý lexikon obcí České republiky 2013 [online]. Český statistický úřad, 2013-12-16 [cit. 2018-01-22]. Dostupné online.
    62. ↑ Praha potřebuje byty pro 1,5 milionu obyvatel. Odpovědí je kvalitní rozvoj nevyužívaných ploch (Portál hlavního města Prahy). www.praha.eu [online]. [cit. 2019-06-25]. Dostupné online.
    63. ↑ V Praze je evidováno přes 81 tisíc psů. Nejvíce na Praze 4. Pražský deník. 2018-03-04. Dostupné online [cit. 2018-04-06]. (česky)
    64. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005
    65. ↑ ČSÚ: Věkové složení obyvatelstva Prahy k 31. 12. v letech 1961-2009 v územní struktuře daného roku
    66. ↑ ČSÚ: Vybrané údaje za Hlavní město Prahu - obyvatelstvo
    67. ↑ od 1869 čísla v tabulce zahrnují i obyvatele z obcí, které v tomto roce nebyly součástí Prahy, ale později se součástí Prahy staly
    68. ↑ https://www.czso.cz/csu/xa/pohyb-obyvatelstva-v-hl-m-praze-v-roce-2015
    69. ↑ Český statistický úřad. Tab. 112 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle věku, rodinného stavu a nejvyššího ukončeného vzdělání v obci [online]. [cit. 2014-02-19]. Dostupné online.
    70. ↑ ČSÚ - SLDB 2011: Tab. 709 Bilance mezikrajské dojížďky - vyjížďky do zaměstnání a školy podle frekvence dojížďky
    71. ↑ Mapa sociálně vyloučených a sociálním vyloučením ohrožených romských lokalit v České republice - 5.1 HLAVNÍ MĚSTO PRAHA [online]. GAC spol. s r.o. [cit. 2008-03-20]. Dostupné online.
    72. ↑ Praha, 4. Obyvatelstvo podle národnosti - statistika. www.kurzy.cz [online]. [cit. 2019-10-01]. Dostupné online. (česky)
    73. ↑ Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v republice Československé - I. Země Česká. Praha: [s.n.], 1924. S. XIII.
    74. ↑ ČSÚ: Cizinci v ČR podle oblasti, kraje a okresu; 1996-2009 (k 31. 12.)
    75. ↑ ČSÚ, CIZINCI VČETNĚ AZYLANTŮ
    76. ↑ Cizinci v hlavním městě Praze, 15 nejčastějších státních občanství, k 31. 12. 2014
    77. ↑ Skočit nahoru k:a b https://www.czso.cz/documents/10180/20551795/17022014a03.pdf
    78. ↑ https://www.czso.cz/documents/10180/20551795/1702201404.pdf
    79. ↑ Archivovaná kopie. www.apha.cz [online]. [cit. 2019-04-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-09-14.
    80. ↑ Evropský parlament - Evropská hlavní města kultury Archivováno 8. 10. 2009 na Wayback Machine
    81. ↑ Kulturní politika Prahy rozděluje umělce. Novinky.cz, 24. 4. 2008
    82. ↑ Skočit nahoru k:a b Praha - město literatury [online]. Městská knihovna v Praze [cit. 2011-10-16]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
    83. ↑ BEZR, Ondřej. Veřejnými prostranstvími v Praze budou znít známé audioknihy [online]. Městská knihovna v Praze, 2011-10-15 [cit. 2011-10-16]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
    84. ↑ Návštěva Pražského hradu [online]. Hrad.cz [cit. 2011-09-28]. Dostupné online.
    85. ↑ narodni-divadlo.cz - O divadle Archivováno 12. 4. 2009 na Wayback Machine
    86. ↑ ceskafilharmonie.cz - Rudolfinum Archivováno 5. 12. 2008 na Wayback Machine
    87. ↑ Tři pražské restaurace obhájily michelinskou hvězdu [online]. kudyznudy.cz, 2017-03-07 [cit. 2017-07-01]. Dostupné online.
    88. ↑ Do Prahy se po 46 letech vrátily trolejbusy. Nová linka číslo 58 vede z Palmovky do Letňan | Doprava. Lidovky.cz [online]. 2018-07-02 [cit. 2018-07-03]. Dostupné online. (česky)
    89. ↑ Další letiště u Prahy nebude, noví vlastníci s vazbou na Orbána mění plány. Seznam Zprávy [online]. [cit. 2021-11-16]. Dostupné online.
    90. ↑ Potenciál cyklodopravy v Praze. Prahou na kole. 2014-08-04. Dostupné online [cit. 2018-09-25]. (česky)
    91. ↑ Ročenka dopravy Praha 2017. www.tsk-praha.cz [online]. [cit. 2018-09-25]. Dostupné online.
    92. ↑ Na kolo!. Praha7.cz [online]. [cit. 2018-10-03]. Dostupné online. (česky)
    93. ↑ Přívozy v Praze. Praha.eu [online]. [cit. 2018-12-04T17:17:52Z]. Dostupné online.
    94. ↑ Pražská nej: nejstarší panelák i největší stadion
    95. ↑ Užijte si lední bruslení v Praze!
    96. ↑ Skočit nahoru k:a b c d Foreign Relations of Capital City Prague [online]. Hlavní město Praha [cit. 2021-05-11]. Dostupné online. (anglicky)
    97. ↑ Skočit nahoru k:a b O co Praha ztrátou Šanghaje přichází a co vůbec předtím získala [online]. iDnes.cz, 2020-01-14 [cit. 2021-05-11]. Dostupné online.
    98. ↑ Heritage of New Prague, Minnesota, USA, New Prague Chamber of Commerce website. Retrieved on 24 Feb. 2009.
    99. ↑ History of Prague, Oklahoma Archivováno 7. 3. 2012 na Wayback Machine, City of Prague, OK official website. Retrieved on 24 Feb. 2009.
    100. ↑ Praha, Texas, Handbook of Texas online. Retrieved on 24 Feb. 2009.
    101. ↑ Prague, Saunders County Archivováno 7. 8. 2013 na Wayback Machine, Virtual Nebraska, University of Nebraska. Retrieved on 24 Feb. 2009.
    102. ↑ ČTK. Čestné občanství režiséru Formanovi. Právo. Borgis, a.s., 2017-04-28, s. 10. ISSN 1211-2119.

    Literatura

    • BASTL, Ondřej. Spojení pražských měst v roce 1784: edice rukopisu č. 322. 1. vyd. Praha: Scriptorium, 2003. 222 s. (Documenta Pragensia. Monographia ; vol. 18). ISBN 80-86197-43-3. Část. německý text ; Obsahuje bibliografii, bibliografické odkazy a rejstříky.
    • OBŮRKOVÁ, Eva. Kam v Praze. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2006. 176 s. (Kam v České republice). ISBN 80-251-1282-9.
    • LAŠŤOVKA, Marek; LAŠŤOVKOVÁ, Barbora. Plán Prahy podle indikačních skic stabilního katastru (1840-1842). Nafotografovali, sestavili, úvodem a rejstříkem opatřili Barbora a Marek Lašťovkovi. 1. vyd. Praha: Scriptorium, 2005. LXXI + 407 s. (Documenta Pragensia. Monographia ; vol. 20). ISBN 80-86197-61-1. 750 výt.
    • OUŘEDNÍČEK, Martin. Sociální geografie pražského městského regionu. Příprava vydání Martin Ouředníček. Praha: Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, 2006. 159 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-11. ISBN 80-86561-94-1.
    • PEŠEK, Jiří. Od aglomerace k velkoměstu. Praha a středoevropské metropole 1850-1920. 1. vyd. Praha: Scriptorium, 1999. 319 s. (Documenta Pragensia. Monographia ; vol. 9). ISBN 80-86197-09-3.
    • WÍZEK, Jaroslav. Praha dávná i naše: podmínky, prostředí a činitelé. Sv. 3, Praha: příspěvek k zeměpisu města. Praha: Státní nakladatelství, 1923. 77, [1] s. (Domovouka Velké Prahy ; sv. 3). Dostupné online. - Geografie Velké Prahy v příručce z 20. let 20. stol., jež se zabývá polohou města a přírodními podmínkami, jejich výhodami i nedostatky, podmínkami vzrůstu a průmyslového i obchodního rozmachu daného právě zeměpisnými okolnostmi.

    Související články

    • Administrativní dělení Prahy
    • Dějiny Prahy
    • Doprava v Praze
    • Lesy, parky a zahrady v Praze
    • Seznam kulturních památek v Praze

    Externí odkazy

    • Obrázky, zvuky či videa k tématu Praha na Wikimedia Commons
    • Galerie Praha na Wikimedia Commons
    • Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Praha
    • Slovníkové heslo Praha ve Wikislovníku
    • Kategorie Praha ve Wikizprávách
    • Dílo Praha ve Wikizdrojích
    • Encyklopedické heslo Praha v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
    • Téma Praha ve Wikicitátech
    • Průvodce Praha ve Wikicestách
    • Praha v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
    • www.praha.eu - Portál města Prahy
    • Pražská informační služba
    • Hlavní město Praha na stránkách ČSÚ
    • Historické plány Prahy online (1650-1948)
    • Geografická data Prahy (územní plán, majetková mapa, záplavová území aj.)

      Název a přívlastky

      Oficiální název hlavní město Praha (zkratka HMP) má Praha od roku 1920, předtím od sjednocení pražských měst roku 1784 byl název královské hlavní město Praha.[zdroj?]

      V jiných jazycích jméno obvykle zní Praga (latina, většina románských a slovanských jazyků), Prag (němčina) nebo Prague (angličtina a francouzština), podobu s [h] má slovenština a např. ukrajinština.[zdroj?]

      Z brněnského hantecu pochází lidové pojmenování Prágl.[15]

      Původ názvu

      Původně zněl název Praga, teprve v době vrcholného středověku došlo v češtině k hláskové změně [g] na [h]. Poprvé jméno města zaznamenal Ibráhím ibn Jákúb ve svém arabsky psaném cestopise v 60. letech 10. století v podobě obvykle přepisované jako Frága.[zdroj?]

      Pro zjištění původu názvu není dostatek historických zmínek a vědecký problém nebyl uspokojivě vyřešen, existuje více teorií kombinující hledisko jazykové a věcné (geografické, archeologické). Nejčastěji se uvádí původ od slova "práh", nebo od "pražit, (vy)prahnout", nechybí však ani teorie o předslovanském původu (jako v případě názvu Vltava).[zdroj?]

      Odvození názvu od slova práh se vyskytuje už v nejstarším výkladu (etymologické pověsti) kronikáře Kosmy, když věštkyně Libuše přikazuje město založit na místě, kde uprostřed lesa muž tesá práh (zde myšlen spodní trám roubené stavby).[16] Reálnější je teorie odvozující název od skalnatých říčních prahů na Vltavě (případně i Brusnici), se kterou přišel V. F. Durych poté, co vltavské prahy bylo vidět po protržení pražských jezů při velké povodni roku 1784. Prahy před postavením jezů vytvářely díky štěrkovým nánosům místa vhodná jako brody, které byly podle některých názorů nejdůležitější pro vznik Prahy[17] a podobně i u varšavského předměstí Praga. Teorie je poměrně přesvědčivá věcně, ale má nedostatky jazykové: problém je neodlišný tvar polské Pragy, nedoložení tohoto významu slova ve starší češtině a zejména jak se z prag stalo Praga, což se J. Birnbaum snažil vysvětlit plurálem po vzoru "oblaka" (místo "oblaky" jako prahy), případně duálem.[18]

      S původem od pražit, vyprahnout přišel V. V. Tomek, který odvozoval název od vypalování ohněm prostoru pro založení Pražského hradu uprostřed lesa (dle Kosmy). Tuto teorii zrevidoval A. Profous, který předpokládal název praha od prahnouti podobně jako dráha od drhnouti, podle suchého, sluncem vyprahlého opukového návrší Pražského hradu. Přejímaná teorie[19][20] však má nedostatky věcné, návrší se zřejmě označovalo Žiži, ale především dle archeologického průzkumu I. Borkovského byl pražský ostroh zalesněn a nacházely se zde vlhké rokle.[18]

      Přívlastky

      • Praga Caput Regni (latinsky Praha hlava království) byl používán od středověku, v roce 1518 u příležitosti spojení Starého a Nového Města byl vyznačen na Staroměstské radnici[21].
      • Praha matka měst (Praga mater urbium) bylo od roku 1927 součást znaku Prahy.
      • Praga Caput Rei publicae (Praha hlava republiky) je součástí znaku od roku 1991.[22]
      • Praha stověžatá zřejmě poprvé použil historik Josef Hormayer počátkem 19. století, tou dobou věže spočítal matematik a filozof Bernard Bolzano a dospěl k číslu 103 (bez vodáren a soukromých domů).[23]
      Panorama Prahy z Petřínské rozhledny. Vlevo jsou vidět Hradčany s Pražským hradem, jemuž dominuje svatovítská katedrála, pod nimi se rozkládá Malá Strana s chrámem sv. Mikuláše a věží Pražského Jezulátka. Ve středu snímku záhyb Vltavy překlenutý (zprava) Karlovým, Mánesovým a Čechovým mostem obtéká Staré Město. U horizontu leží Severní Město, Letná a Holešovice, Karlín, Vinohrady, Nové Město, Žižkov, Pankrác, Podolí i další čtvrti a Žižkovský vysílač.

      Historie

      Související informace naleznete také v článku Dějiny Prahy.

      Počátky hradu a města Prahy

      Kněžna Libuše věští slávu Prahy, obraz Josefa MathauseraStaroměstský orloj byl instalován v roce 1410, což ho dělá třetím nejstarším na světě a nejstarším stále funkčním

      Na území dnešní Prahy sídlila v předhistorické době řada nejrůznějších kmenů - poslední nálezy u Křeslic datují zdejší osídlení do doby před sedmi tisíci lety (jde o kulturu s lineární - dříve volutovou - keramikou). Okolo 200 let př. n. l. bylo na místě Závist založeno sídliště Keltů (Bójové). Kolem oblasti, kde nyní stojí Praha, zmiňuje Ptolemaiova mapa (2. století n.l.) germánské město s názvem "Casurgis".[24] Během stěhování národů v 6. století, začali osídlovat pražskou kotlinu Slované.[zdroj?]

      Podle legendy byla Praha založena v 8. století českou kněžnou a věštkyní Libuší a jejím manželem Přemyslem, zakladatelem dynastie Přemyslovců. Legenda říká, že Libuše vyšla na skalnatý útes vysoko nad Vltavou a prorokovala: "Město vidím veliké, jehož sláva hvězd se bude dotýkat." Na místě nařídila vystavět hrad a město nazvala Praha.[zdroj?]

      Důležitým kultovním místem se stal ostroh nad řekou Vltavou, kde nechal kníže Bořivoj postavit koncem 9. století druhý křesťanský kostelík v Čechách, zasvěcený Panně Marii. Za vlády Bořivojova syna Spytihněva I. na počátku 10. století byla celá plošina ostrohu obehnána obranným valem a vznikl zde knížecí palác. Tak byly položeny základy Pražského hradu, kam přesídlil kníže se svojí družinou z Levého Hradce. Praha se stala centrem rodícího se českého státu. Z Pražského hradu a dalších hradišť ve středních Čechách začali přemyslovští vládci spravovat okolní území, kde si postupně podřídili místní obyvatele a přiměli je k odvádění dávek. Existence knížecího hradu přivedla do jeho podhradí řemeslníky a obchodníky - začalo se rodit středověké město.[zdroj?]

      Středověk

      Pohled na Prahu, dřevořez, 1493

      Počátkem 12. století byla Praha kvetoucím městem, nad nímž se vznosně vypínal knížecí Hrad. "Tam žijí Židé mající plno zlata a stříbra, tam jsou ze všech národů nejbohatší kupci, tam jsou nejzámožnější peněžníci, tam stojí tržiště a něm plno kořisti...", napsal kdosi neznámý o Praze. Kupec Ibráhím ibn Jákúb napsal již v 10. století o Praze, že je to "město z kamene", což bylo ve své době znakem spíše bohatých měst. Tehdejší Praha se rozkládala na území dnešního Starého Města. Pojmenování Starší - respektive latinsky Maior, to znamená také Větší - Město pražské získala poté, co Přemysl II. Otakar udělil roku 1257 magdeburská městská práva pražskému podhradí, osídlenému již minimálně od 10. století. Tak vzniklo Menší Město pražské - Malá Strana. Příliv řemeslníků a kupců do obou měst sílil, zvláště když se v době panování Karla IV. Praha stala císařskou residencí a císař zamýšlel učinit z ní hlavní město Svaté říše římské. Prostor vymezený hradbami pražských měst však začal být pro početné příchozí brzy příliš těsný, a tak panovník přistoupil k velkorysému podniku - v roce 1348 založil Nové Město pražské a vytyčil pro ně rozsáhlé území rozprostírající se mezi Vyšehradem, Poříčím a Starým Městem. To bylo postupně zaplňováno měšťanskými domy, prostornými tržišti, zahradami, nádhernými stavbami kostelů a klášterů. Velikostí a nádherou mohla Praha této doby soupeřit s nejslavnějšími městy Římem, Florencií, Paříží, Kolínem, napsal o sídelním městě Karla IV. František Palacký. V době Karlově ovšem byla většina jím založených kostelů jen rozestavěna. Bohatým italským městům jako Řím, Florencie, Benátky se nemohla rovnat.[25][26][27][28][29][30] Tehdy Praha sice patřila mezi největší města v Evropě a stala se rozlohou třetím největším v celé Svaté říši římské,[31] ale počet obyvatel Prahy byl tehdy ovšem menší než v Římě, Benátkách, Janově, Florencii, Miláně, Cařihradu, Paříži či Londýně.[32][33][34][35][36][37]

      Sjednocení pražských měst

      Malostranské věže Karlova mostuKarlův most, rok 1840

      K prvnímu pokusu o sjednocení Starého a Nového Města došlo v roce 1518 na popud staroměstských měšťanů vedených Janem Paškem z Vratu. Roku 1523 král Ludvík Jagellonský potvrdil sjednocenou městskou radu, a tak spojení pražských měst legalizoval. Jednotná Praha však byla již roku 1528 znovu rozdělena.[zdroj?]

      Sjednotit pražská města natrvalo do jednoho správního celku se podařilo až roku 1784 za vlády císaře Josefa II. Královské hlavní město Praha pak tvořilo Nové a Staré Město pražské, Malá Strana a Hradčany. Postupně byl připojen Josefov, Vyšehrad a Holešovice.[zdroj?]

      Z důvodu tureckého ohrožení Vídně se v roce 1583 císař Rudolf II. přestěhoval s celým dvorem do Prahy. V roce 1611 Praha zažila vpád pasovských vojsk. Po bitvě na Bílé hoře bylo v červnu 1621 na Staroměstském náměstí popraveno 27 českých pánů z řad českých stavů vzbouřených proti habsburskému císaři. V roce 1648 se Praha ubránila Švédům, kteří uloupili velkou uměleckou sbírku z Pražského hradu.[zdroj?]

      Poslední morová epidemie v Čechách v letech 1713-1715 si v Praze vyžádala na 13 tisíc obětí, tedy asi 1/4 populace.[38] Po porážce rakouské armády v bitvě u Prahy roku 1757 byla Praha několik týdnů obléhána pruskými vojsky. Při pruském ostřelování města bylo zničeno na 880 domů.[39]

      Na konci 19. století byla Praha již industrializovaným, rychle se rozvíjejícím městem se železnicí a továrnami, které bylo největší v českých zemích.[40] Roku 1893 byla zahájena pražská asanace, která zasáhla Josefov a Podskalí; začaly se rozvíjet elektrické dráhy, k městu se v roce 1901 připojila Libeň.[zdroj?]

      Velká Praha

      Související informace naleznete také v článku Velká Praha.Mosty přes Vltavu, pohled z LetnéPanorama Prahy z Petřína.
      V popředí je řada secesních domů na levé straně zakončená Tančícím domem na nábřeží Vltavy. Za ní uprostřed obrázku je dvojvěž Emauzského kláštera a vpravo Kongresové centrum

      Na konci první světové války byla vyhlášena nezávislost českého státu, ke kterému se vzápětí připojilo Slovensko. V Praze docházelo k ničení symbolů rakouského mocnářství. Přitom byly zničeny nebo odstraněny i některé památky, jako byl například Mariánský sloup na Staroměstském náměstí a pomník maršála Václava Radeckého (socha byla umístěna v Lapidáriu Národního muzea na Výstavišti a pomník nahrazen - později rovněž odstraněným - pomníkem Ernesta Denise) na Malostranském náměstí nebo socha císaře a krále, Habsburka Františka I. na Smetanově nábřeží, kam se v roce 2003 vrátila.[zdroj?]

      Jako hlavní město nově ustanoveného Československa byla Praha i nadále modernizována a rozšiřována. Roku 1922 byla založena Velká Praha, do které byla zahrnuta všechna předměstí včetně do té doby samostatných měst jako Královské Vinohrady, Nusle nebo Košíře. Praha, v niž vedle sebe žilo české, německé a židovské obyvatelstvo, se stala pozoruhodným kulturním centrem. Historizující styl, v němž bylo postaveno např. Národní divadlo, pseudogotické chrámy sv. Prokopa na Žižkově a sv. Ludmily na Náměstí Míru, či přestavěna vyšehradská bazilika, rázně odvrhla secese přelomu století (Obecní dům, nová budova Hlavního nádraží, Hotel Central v Hybernské ulici, Petřínská rozhledna a Průmyslový palác v Holešovicích, Husův pomník na Staroměstském náměstí). Desetileté secesní období přerušila první světová válka. Na konci dvacátých let 20. století se začal v architektuře projevovat funkcionalismus; byla také dostavěna gotická Katedrála svatého Víta. V září 1929 (za prezidenta T. G. Masaryka a arcibiskupa Františka Kordače, jak je uvedeno nad klenbou triumfálního oblouku chóru dómu) byla dokončena dostavba katedrály a slavnostně otevřena u příležitosti tisíciletí zavraždění svatého Václava.[zdroj?]

      Světově unikátní je architektura kubistická - jedině v Praze přešel kubismus z malířských pláten do architektury (Pavel Janák, Josef Gočár, Josef Chochol), ambiciózním plánem bylo založení kubistického sídliště na Vyšehradě.[zdroj?]

      Druhá světová válka

      Emauzský klášter a památník
      Praha svým vítězným synům

      Od 15. března 1939 byla Praha hlavním městem Protektorátu Čechy a Morava. Kulturní život byl ochromen; po incidentu, jehož obětí byl student Jan Opletal, byly zavřeny vysoké školy a předáci studentů popraveni. Během druhé světové války byli z Prahy deportováni do koncentračních táborů příslušníci tzv. "méněcenných ras", tedy zejména židovské a cikánské (dle tehdejšího označení) obyvatelstvo. Běžné byly popravy a věznění odpůrců nacistického Německa. Nechvalně proslulou se v této souvislosti stala například úřadovna gestapa v Petschkově paláci nebo střelnice v Kobylisích či Pankrácká sekyrárna. Za podporu odboje byl zatčen a popraven pražský primátor Otakar Klapka.[41] Režim dále zesílil represe po úspěšném atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha v květnu 1942, po kterém byly vyhlazeny vesnice Lidice a Ležáky. 5. května 1945 vypuklo Pražské povstání, při kterém zahynulo kolem 7 400 lidí z řad spojenců a civilistů a na 1 000 vojáků nacistické armády. Podle dohod mezi spojenci z protihitlerovské koalice zůstala americká armáda stát 6. května na demarkační čáře u Plzně, zatímco Rudá armáda dorazila do Prahy po tvrdých bojích během Pražské ofenzívy až 9. května. Pražskému povstání významně pomohli Vlasovci, kteří byli po válce vydáni do Sovětského svazu. Po skončení války byli téměř všichni pražští Němci z Prahy vysídleni.[zdroj?]

      Pražané vítají maršála Koněva po osvobození Prahy v květnu 1945

      Válečné škody na pražské zástavbě byly minimální; plánovanou likvidaci města už nemohl v té době oslabený a ustupující nacistický režim provést, k vážnějšímu poškození tedy došlo pouze za trojnásobného bombardování americkými letadly na konci války: 15. listopadu 1944 v Holešovicích,[42] 14. února 1945[43] zejména v Novém Městě, Nuslích, na Vinohradech a 25. března 1945 na strategické cíle ve Vysočanech, Libni a Kbelích.[44] Při únorovém náletu zahynulo 701 lidí.[45] Výraznými stavbami, které vznikly jako náprava válečných škod, jsou věže kláštera v Emauzích nebo novější Tančící dům.[zdroj?]

      Praha jako hlavní město socialistického Československa

      Po druhé světové válce začala vznikat první sídliště, a to napřed v období tzv. první dvouletky (1946-1948). V únoru 1948 se chopila moci Komunistická strana Československa. Výstavba sídlišť začala v padesátých letech a výrazně se urychlila v 60. letech. Původní zástavba byla někde nahrazena panelovými domy. V letech 1960, 1968, 1970 a 1974 bylo k Praze připojeno dalších celkem více než 60 obcí. V roce 1968 do Prahy vtrhla vojska Varšavské smlouvy (SSSR, Polska, Maďarska, Bulharska a NDR) a zahájila okupaci, která trvala až do sametové revoluce. V 60. a 70. letech se zmodernizovaly důležité dopravní stavby jako letiště a hlavní nádraží, začalo se budovat metro a takzvaný ZÁKOS - systém kapacitních městských komunikací, z nichž jedna oddělila Národní muzeum od Václavského náměstí. Na protest proti potlačování svobod a pasivnímu přístupu veřejnosti po okupaci Československa armádami států Varšavské smlouvy se tam 16. ledna 1969 upálil Jan Palach. Pro obyvatele byla na zelených loukách okolo Prahy budována panelová sídliště (největší z nich je Jižní Město).[zdroj?]

      9. května 1974 byl otevřený první úsek pražského metra (linka C), roku 1977 úsek druhé linky (linka A) a roku 1985 první úsek třetí linky (linka B).[zdroj?]

      Postupující ekonomický úpadek země zasáhl i Prahu, což se projevilo v zanedbaném vzhledu města i ve zhoršování služeb. Praha se stala centrem sametové revoluce, která ukončila mocenský monopol komunistické strany.[zdroj?]

      Praha po sametové revoluci

      Pražské mrakodrapy na Pankrácké pláni

      Zavedením standardních vztahů se západoevropskými zeměmi se Praha ještě více otevřela turistice. Rozvoj soukromého vlastnictví a podnikání se nakonec projevil ve zkvalitnění služeb a také v opravě chátrajících budov v samém historickém jádru města. V roce 1993 se Praha po rozdělení Československa stala hlavním městem České republiky. Koncem devadesátých let se Praha opět stala významným kulturním centrem Evropy a byla výrazně ovlivněna globalizací.[zdroj?]

      V roce 2000 se zde konal summit MMF a SB a město bylo svědkem rozsáhlých antiglobalizačních protestů. V roce 2002 Prahu těžce poničila povodeň, která poškodila například pražskou zoo, která se však poté rychle zotavila, anebo pražské metro, kde zaplavila 18 stanic metra, jež byly uzavřené až na půl roku. Roku 2003 Praha zahájila kandidaturu na letní olympijské hry 2016, ale nedostala se do užšího seznamu kandidátů.[zdroj?]

      Individuální automobilová doprava, která před rokem 1990 nebyla tak intenzivní jako v mnohých městech západní Evropy, rychle rostla, a to vedlo k rychlému zhoršení dopravní situace ve městě. Počet cestujících MHD vzrostl od roku 2001 z 1,104 miliard na 1,186 miliard lidí v roce 2017, z toho 461 miliónů cestovalo metrem.[46] Nejvytíženější stanicí metra je I. P. Pavlova, nejvytíženější tramvajovou linkou linka číslo 22.[47]

      Geografie

      Geomorfologické celky na území Prahy: Pražská plošina Hořovická pahorkatina Brdská vrchovina Středolabská tabule(podrobnější legenda je v popisku obrázku)

      Praha leží mírně na sever od středu Čech. Centrum se rozkládá v údolí Vltavy a jejích přítoků. Jejich erozní činnost vymodelovala členitý reliéf, nejnižším bodem je hladina Vltavy u Suchdola (177 m n. m.), nejvyšším pak nevýrazný vrch Teleček mezi Sobínem a Chrášťany (399 m n. m.). V centru je výrazný vrchol Petřín (327 m n. m.) s Petřínskou rozhlednou z roku 1891, strmě se zdvihající od Vltavy.[zdroj?]

      Z hlediska geomorfologického členění náleží většina rozlohy hlavního města k celku Pražská plošina a jen menší díl na severovýchodě spadá do Středolabské tabule (Březiněves, Letňany, Čakovice, Miškovice, Vinoř, Prosek, Kbely, Satalice, Horní Počernice a Klánovice). Na samý jih města pronikají svými výběžky další dva celky - niva při ústí Berounky (Lipence, Zbraslav, Lahovice, Radotín) náleží k Hořovické pahorkatině, zatímco Brdská vrchovina zasahuje svým nejzazším koncem mezi Baněmi a Točnou až na pravý vltavský břeh (skupina vrchů Čihadlo, Šance a Hradiště).[zdroj?]

      Podnebí

      Podnebí v Praze je mírné, teplejší než na jiných místech ve stejné zeměpisné šířce (50° s.š.) - např. v kanadském Winnipegu činí v zimě průměrná denní teplota −12 °C, noční −20 °C. Způsobuje také občasný silný vítr, jeho průměrná rychlost je 5 m/s (14 km/h). Větry ale ne vždy vanou ze západu.[48]

      Průměrný roční úhrn srážek za roky 1961-1990 ze stanice Praha-Ruzyně byly 526,6 mm, z toho nejvíce napršelo v květnu (78 mm) a nejméně v lednu a únoru (23 mm). Za roky 2000-2007 bylo průměrně ročně 160 dnů deštivých. Ročně je zde přibližně 60 zasněžených dnů, nejvíce v lednu, kde průměrná výška sněhu je 5 cm. Průměrně je zde ročně přes 1 600 slunečných hodin (5 hodin denně). Nejvíce slunečných hodin je v červnu (230, za den 8,5) a nejméně v prosinci (38, za den 1,5).[zdroj?]

      Průměrná roční teplota se pohybuje okolo 8,5 °C. V nejchladnějším měsíci lednu je průměrná denní teplota 1 °C, noční −3 °C. V nejteplejším měsíci červenci je průměrná denní teplota 24 °C, noční 13 °C. Ročně je okolo 100 mrazivých dnů a 30 ledových dnů. Relativní vlhkost vzduchu se celoročně pohybuje mezi 65 až 90 %.[zdroj?]

      Na globální oteplování a letní vysoké teploty v Praze radnice reagovala v roce 2017 Strategii klimatické adaptace,[49] která byla přijata v roce 2017. Zahrnuje větší podporu zeleně, lepší hospodaření s vodou, vytváření nových vodních ploch či zadržování vody v půdě.[50] V roce 2019 vyhlásila Rada hlavního města Prahy tzv. stav klimatického závazku.[51] ve kterém se zabývala snížením emisí oxidu uhličitého a dalších škodlivých látek.[zdroj?]

      Přehled průměrné teploty a srážek podle měsíců

      Praha - podnebí
      Období leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec rok
      Průměrné denní maximum [°C] 1,4 3,1 7,7 13,4 18,7 21,2 23,6 23,5 18,6 12,8 5,5 2,1 12,6
      Průměrné denní minimum [°C] −3,6 −3,3 −0,1 3,5 8,4 11,3 13,4 13,0 9,1 4,9 0,3 −2,2 4,6
      Průměrné srážky [mm] 23,6 23,1 28,1 38,2 77,2 72,7 66,2 69,6 40,4 30,5 31,9 25,3 526,8
      Zdroj: Ročenka Praha - Životní prostředí 2005 Statistické údaje za roky 1961-1990 ze stanice Praha-Ruzyně
      

      Kvalita ovzduší

      Smog na pražském předměstí, pohled z Jižní spojky na Michelskou teplárnu

      Praha je podobně jako jiná velká města sužována zhoršenou kvalitou ovzduší a často se zde tvoří smog. Hlavní podíl na znečištění má prašný spad (tzv. lehký polétavý prach s částicemi do velikosti 10 mikrometrů), dále pak také zvýšená koncentrace oxidů dusíku, v letních měsících také přízemního ozónu. Největší koncentrace škodlivin byla naměřena ve čtvrtích u průmyslových podniků a především ve stopě hlavních silničních tahů (vnější Pražský a vnitřní Městský okruh + jejich radiály): na Novém Městě, Smíchově, Pankráci, Roztylech, Uhříněvsi, Vysočanech.[52] Míra škodlivin je pravidelně kontrolována, nicméně například při požáru tržnice v Libuši nebyli občané o jejich zvýšeném obsahu v ovzduší informováni.[53]

      Ekonomika

      Sídlo České národní banky v Praze

      Praha je v porovnání se zbytkem ČR výrazně bohatším regionem a svojí ekonomickou silou převyšuje evropský průměr. V roce 2019 se ve studii Eurostatu umístila jako 3. nejbohatší region v Evropě s hrubým domácím produktem v paritě kupní síly na úrovni 205 % průměru Evropské unie.[54]

      Hlavní město Praha patří tradičně k nejdůležitějším hospodářským centrům Česka. Vedle význačného filmového průmyslu a zřejmě nejvýznačnějšího odvětví, turistiky, se zde nachází i mnoho závodů zpracovatelského průmyslu.[zdroj?]

      Hrubý domácí produkt v pražském kraji obnášel roku 2002 kolem 620 miliard Kč (tzn. 25,7 % celkového HDP v tržních cenách; v přepočtu na hlavu to činí 226 % celorepublikového průměru).[zdroj?]

      Ekonomická aktivita obyvatel

      Praha dlouhodobě vykazuje, v porovnání se zbytkem ČR, výrazně nižší podíl obecně ekonomicky neaktivních jedinců i nezaměstnaných.[55] Míra zaměstnanosti se v Praze pohybuje kolem 60 %, v porovnání s 55 % v celé ČR, míra nezaměstnanosti se potom v Praze pohybuje kolem 2-3 %, v porovnání s 6-9 % v celé ČR.[zdroj?]

      V Praze jsou také běžné výrazně vyšší mzdy, než ve zbytku ČR. Medián hrubých měsíčních mezd činil v roce 2009 v Praze 28 386 Kč, kdežto v celé ČR jen 22 229 Kč.[zdroj?]

      Velice znatelné je také zaměření ekonomické činnosti v Praze na oblasti služeb a další činnosti terciérního sektoru, který zaměstnává asi 80 % ekonomicky aktivních Pražanů, v porovnání s celou ČR, kde terciérní sektor zaměstnává pouze 58 % ekonomicky aktivních. Analogicky obrácená je situace v průmyslovém (sekundárním) a zemědělsko-těžebním (primárním) sektoru, které v Praze zaměstnávají 20 % respektive 0 % ekonomicky aktivních obyvatel, kdežto v celé ČR 39 %, respektive 3 %.[zdroj?]

      Specifický pro Prahu je také zvýšený podíl ekonomicky aktivních jedinců, kteří v Praze nebydlí, ale za prací do Prahy cestují. Z celkového počtu ekonomicky aktivních v Praze jich v Praze také sídlí asi 81 %, kdežto 19 % jedinců do Prahy za ekonomickými aktivitami cestuje (z toho nejvýznamnější je skupina obyvatel Středočeského kraje, kteří tvoří 13 % všech pracujících v Praze). Obráceně ale 96 % Pražanů má svoje ekonomické aktivity soustředěné v Praze a pouze 4 % Pražanů za nimi cestuje mimo Prahu.[zdroj?]

      Zpracovatelský průmysl

      Hospodářství Prahy 2002
      (v procentech)Hospodářství Prahy 2002
      (v milionech Kč)

      Zpracovatelský průmysl hlavního města Prahy zaujímá s 7,6 procenty celkové průmyslové výroby páté místo v regionální struktuře všech čtrnácti krajů. Průmyslové závody se soustřeďují zejména na severovýchodě a jihozápadě města. Na území hlavního města bylo roku 2003 registrováno 733 průmyslových závodů (s více než dvaceti zaměstnanci) s celkem 111 tisíci pracujících.[zdroj?]

      Objemem své výroby se v Praze jednoznačně prosazují dvě odvětví: produkce potravin a produkce elektrických a optických přístrojů, obě odvětví s přibližně 33 miliardami Kč v roce 2002 nebo podílem 12 % na produkci odvětví v celé republice (tržby za vlastní výrobky a služby v běžných cenách; viz i diagramy). Význačnou roli zde hraje především výroba rozhlasových a televizních přijímačů.[zdroj?]

      Tato odvětví jsou následována polygrafickým průmyslem s téměř 24,5 miliardami Kč tržeb. Význam tohoto odvětví vyplývá ze skutečnosti, že v hlavním městě se toto odvětví silně koncentruje (44 % celkové produkce) a Praha zde zaujímá první místo ze všech regionů.[zdroj?]

      Mimo to se v Praze nacházejí i další význačné závody tradičních průmyslových sektorů a odvětví, které přispívají k velkému významu hlavního města jako průmyslového střediska:

      • kovodělný průmysl
      • výroba strojů a zařízení
      • chemie a farmaceutický průmysl
      • průmysl výrobků ze skla, keramiky a porcelánu, stavební hmoty
      • výroba dopravních prostředků

      Další průmyslová odvětví hrají spíše méně významnou roli.[zdroj?]

      Cestovní ruch

      Související informace naleznete také v článku Cestovní ruch v Praze.

      Postavení Prahy jako turistického cíle je dokumentováno mj. tím, že české hlavní město bylo zařazeno na šesté místo ve světovém seznamu nejlepších cílů celého světa pro rok 2016, který uveřejnil server Tripadvisor.[56] V Evropě byla Praha v roce 2017 s vice než 8,5 milionu turistů páté nejnavštěvovanější město po Londýně, Paříži, Istanbulu a Římě,[57] kterážto města jsou všechna podstatně větší než Praha.[zdroj?]

      Podle výzkumného programu Globalization and World Cities Research Network je Praha klasifikována jako globální město kategorie "Beta+". To znamená, že její zapojení do světové ekonomiky je moderátní, avšak uvnitř kategorie "Beta" je Praha řazena do nejvyšší ze tří subkategorií. V téže kategorii jako Praha se nacházejí například Boston, Düsseldorf, Mnichov, Káhira a Auckland.[58]

      10 států, ze kterých přicestovalo do Prahy v roce 2016 nejvíce turistů[59]

      Země Počet turistů
      Německo 877 352
      Spojené státy americké 453 105
      Spojené království 410 527
      Itálie 302 278
      Rusko 280 641
      Slovensko 280 479
      Jižní Korea 236 449
      Francie 228 833
      Čína 226 105
      Polsko 225 890
      

      Sídla významných firem

      Budova Enterprise v Nuslích, kterou z většiny obývá česká firma Avast Software

      V Praze má své sídlo například správce české národní internetové domény CZ, sdružení CZ.NIC. Najdeme zde také sídlo vyhledávače Seznam.cz, antiviru Avast, českou pobočku Google, vývojáře Skype, aukčního serveru eBay. Z významných mediálních domů zde sídlí vydavatelství MAFRA, Economia, Televize Nova, Televize Prima, Česká televize, Český rozhlas, Svobodná Evropa a další média. Technologicky je Praha místem, kde fyzicky běží řada serverů v rámci velkých datacenter.[zdroj?]

      Obyvatelstvo

      Počet obyvatel

      V Praze žije celkem přibližně 1,34 milionu[1] obyvatel, evidováno k trvalému pobytu jich bylo k 1. lednu 2020 úhrnem 1 345 539.[60] Dalších zhruba 200 tisíc lidí do města dojíždí za prací i za studiem.[61] Podle analýzy vycházející z anonymizovaných dat mobilních operátorů se v roce 2018 v Praze dlouhodobě zdržovalo 1,55 mil. osob.[62] Praha je 13. největším městem Evropské unie. Je zde evidováno také přes 81,4 tisíc psů, nejvíce jich žije na Praze 4.[63]

      Vývoj počtu obyvatel Prahy od roku 1378 (v tisících)[64][65][66][67][68]

      Rok 1378 1500 1610 1702 1798 1850 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1975 1980
      Počet obyvatel 40 30 60 60-65 79 155 270 350 437 559 668 730 950 1 058 1 133 1 141 1 167 1 190
      Rok 1985 1990 1995 2000 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018
      Počet obyvatel 1 193 1 215 1 210 1 181 1 181 1 188 1 212 1 233 1 249 1 257 1 242 1 247 1 243 1 259 1 267 1 280 1 295 1 309
      Vývoj počtu obyvatelData pocházejí z datové položky Wikidat

      Struktura populace

      Roku 2011 žilo v Praze 613 738 mužů a 655 058 žen. Průměrný věk všech obyvatel činil 41,2 let, u mužské části pak 39,7 let, u ženské části 42,7 let.[69]

      • Věková struktura obyvatel obce Praha roku 2011

      • Rodinný stav obyvatel obce Praha roku 2011

      • Vzdělání obyvatel obce Praha roku 2011

      Migrace

      Rušné Václavské náměstíHistorické centrum z Prašné brány

      V roce 2011 do Prahy dojíždělo za prací a studiem 199 360 lidí, z toho 128 675 (65 %) ze Středočeského kraje. Z Prahy vyjíždělo 23 332 lidí, z toho 16 989 (73 %) do Středočeského kraje.[70]

      Ve městě je několik romských komunit, podíl Romů v populaci je nižší než průměr v ČR (při sčítání lidu v roce 2001 bylo procento uvedené romské národnosti poloviční proti celorepublikovému průměru, nižší je pouze v Kraji Vysočina). Podle výzkumu pro MPSV a ESF z roku 2006 je v Praze šest sociálně vyloučených romských lokalit s odhadovaným počtem obyvatel přes 9 000, nacházejí se ve čtvrtích Smíchov, Žižkov, Libeň, Karlín, Černý Most a Harfa.[71] Dle sčítání pražského magistrátu z roku 2007 se ve městě pohybovalo zhruba 2 000 bezdomovců.[zdroj?]

      Praha má vysokou míru počtu přistěhovalých i počtu vystěhovalých. Mezi přistěhovalými je výrazně vysoký podíl cizinců. Pražané se vystěhovávají nejvíce do Středočeského kraje, konkrétně okresů Praha-východ a Praha-západ, které spadají do metropolitní oblast Prahy. Ta má přes 2,1 milionu obyvatel a rozlohu 4 822 km².[6]

      Národnosti a občanství obyvatel

      Podle Sčítání lidu, domů a bytů 2011 bylo na území Prahy zjištěno 1 268 796 lidí, přičemž 821 688 deklarovalo národnost českou, 3 754 moravskou a 246 slezskou. Z cizinců 23 089 národnost slovenskou, 21 316 ukrajinskou a 6 313 lidí vietnamskou. Ostatní národnosti nepřesáhly 2 000 obyvatel. 343 112 lidí národnost neuvedlo.[72]

      Historické národnosti

      V minulosti v Praze žilo heterogenní obyvatelstvo - vedle Čechů Němci a Židé; ve středověku a raném novověku také Italové. Architektonické památky italského původu tvoří velkou část Malé Strany. Židovského původu několik budov, které se zachovaly po asanaci Josefova, například Jubilejní synagoga na Novém Městě, Španělská synagoga, Staronová synagoga, Obřadní síň na Olšanech a Nová synagoga v Libni. V roce 1880 byla obcovacím jazykem 86,2 % obyvatel Prahy čeština a 13,7 % pak němčina. V roce 1920 se k česko-slovenské národnosti přihlásilo 94,2 % obyvatel Prahy, 4,6 % k německé a 0,9 % k židovské.[73]

      Cizinci v současnosti

      Od poloviny 90. let v Praze opět stoupá počet cizinců. V roce 2001 žilo v Praze 61 477 cizinců,[74] v roce 2012 pak již 162 715, když tvořili 13 % obyvatelstva. Na Prahu a Středočeský kraj připadá více než polovina z celkového počtu cizinců v ČR.[75] K 31. prosinci 2012 v Praze žilo okolo 170 tisíc cizinců, z toho: 45 333 občanů Ukrajiny, 26 281 občanů Slovenska, 21 098 občanů Ruska, 11 277 občanů Vietnamu a z jiných zemí.[76]

      Náboženství

      Podle sčítání lidu 2011 se za věřící v Praze považuje téměř 240 000 obyvatel, což činí 18,9 %.[77] Z tohoto počtu se asi tři pětiny (140 000 obyvatel) hlásí k určité církvi.[77] Asi 80 000 obyvatel se přihlásilo k římskokatolické církvi, 7000 k Českobratrské církvi evangelické, 6770 k české pravoslavné církvi, 6300 k Církvi československé husitské, 2600 k ruské pravoslavné církvi, 2500 k řeckokatolické církvi, a 1800 k Církvi bratrské; 7000 obyvatel dále uvedlo náboženství jako "katolické" (nerozlišené).[78] Nedělních katolických mší svatých se účastní okolo 1-2 % obyvatel Prahy.[79]

      Římskokatolická církev je v Praze organizovaná do čtyř vikariátů: prvního (centrum), druhého (levobřežní), třetího (jihovýchod) a čtvrtého (severovýchod). Ty se dále člení na místní farnosti.[zdroj?]

      Kultura

      Kostel svatého Mikuláše na Staroměstském náměstíTančící dům od V. Miluniće
      a F. Gehryho

      Praha je kulturní metropolí celé České republiky, Evropské město kultury 2000.[80] Působí zde desítky muzeí, galerií, divadel, kin a nejrůznějších kulturních institucí. Národní galerie v Praze spravuje největší sbírku výtvarného umění v Česku. Ve stálé expozici Veletržního paláce jsou díla světových umělců jako např. Mucha, Picasso, Monet nebo Van Gogh. Každoročně se zde koná nejnavštěvovanější festival v Česku, světelný Signal Festival.[zdroj?]

      Pražský magistrát vynakládá na kulturu ročně stamilionové částky; způsob přerozdělování finančních prostředků však v letech 2007-2008 ohrozil především některá menší divadla, a stal se tak předmětem ostrých sporů.[81]

      V roce 2011 proběhl projekt Praha - město literatury, jenž měl za úkol podpořit vnímání Prahy jako místa, které podporuje četbu a zájem o literaturu.[82] Jedním z cílů pak bylo získání titulu UNESCO kreativní město literatury.[82] V rámci projektu např. bylo po Praze rozmístěno několik reproduktorů ve tvaru ptačích budek, z nichž byly pouštěny audioknihy českých autorů.[83]

      Pamětihodnosti a turistické zajímavosti

      Související informace naleznete také v článcích Seznam hradů, zámků a tvrzí v Praze, Seznam klášterů v Praze a Seznam kulturních památek v Praze.

      Praha díky je své bohaté historii významným světovým kulturním centrem a po Londýně, Paříži, Římě a Istanbulu je pátým nejnavštěvovanějším městem Evropy.[zdroj?!] Neobyčejné množství a koncentrace dochovaných architektonických památek je mimo jiné zapříčiněno relativně minimálním poškozením za druhé světové války (na rozdíl od mnoha ostatních evropských velkoměst). Pražská památková rezervace (PPR) zahrnuje městské části s největší koncentrací památek. S rozlohou 8,66 km² patří mezi největší rezervace svého druhu na světě. Na území Prahy je celkem 37 národních kulturních památek (z toho 28 na území PPR).[zdroj?]

      Památky Pražské památkové rezervace

      Katedrála svatého Víta, Václava a VojtěchaTheologický sál Strahovského kláštera

      Následující seznam uvádí pouze nejvýznamnější památky. Více objektů je uvedeno na stránce Seznam pražských památek. Kurzivou zvýrazněné objekty jsou národními kulturními památkami.

      Kostely a kaple

      • Na Pražském hradě
        • Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha
        • Bazilika svatého Jiří
        • Kaple sv. Kříže
        • Kostel Všech svatých
      • Kostel Panny Marie před Týnem
      • Kostel svatého Mikuláše (Staré Město)
      • Kostel svatého Mikuláše (Malá Strana)
      • Kostel Narození Páně (Praha)
      • Betlémská kaple
      • Na Vyšehradě
        • Kostel sv. apoštolů Petra a Pavla
        • Rotunda svatého Martina

      Kláštery

      • Strahovský klášter
      • Emauzský klášter
      • Anežský klášter
      • Klášter augustiniánů kanovníků

      Paláce

      • Palác Kinských
      • Černínský palác
      • Valdštejnský palác
      • Schwarzenberský palác
      • Thunovský palác
      • Kolovratský palác

      Stavby určené pro vzdělání a kulturu

      • Karolinum
      • Národní divadlo
      • Národní muzeum
      • Klementinum
      • Rudolfinum

      Ostatní stavby

      • Karlův most
      • Staroměstská radnice
      • Obecní dům
      • Staroměstská vodárenská věž
      • Historická budova pražského hlavního nádraží

      Památky mimo území Pražské památkové rezervace

      • Letohrádek Hvězda
      • Břevnovský klášter
      • Trojský zámek
      • Veletržní palác

      • Karlův most byl postaven ve 14. století

      • Pražský hrad je největší souvislý hradní komplex na světě[84]

      • Staroměstské náměstí obklopují Týnský chrám a Staroměstská radnice

      • Vyšehrad, historická pevnost s bazilikou sv. Petra a Pavla

      • Gotická Prašná brána, původně zvaná Nová

      • Náměstí Míru s kostelem sv. Ludmily, vlevo je mezi stromy částečně vidět Vinohradské divadlo

      • Národní divadlo nabízí operu, balet i činohru

      • Na Pražském Výstavišti se nachází Průmyslový palác

      • Staronová synagoga je nejstarší stále využívanou synagogou v Evropě

      • Socha Jana Žižky je třetí největší bronzová jezdecká socha na světě

      • Pohled na Pařížskou ulici a Čechův most z parku Letná

      • Pražská Zoo, podle serveru TripAdvisor 4. nejlepší na světě (2015)

      Muzea

      Veletržní palác se sbírkou Národní galerie v PrazeHistorická budova Národního muzea na Václavském náměstí, 2018Související informace naleznete také v článku Seznam muzeí v Praze.
      • České muzeum hudby (hudební nástroje)
      • Letecké muzeum Kbely
      • Muchovo muzeum
      • Muzeum Antonína Dvořáka
      • Muzeum Bedřicha Smetany
      • Muzeum hlavního města Prahy
      • Museum Kampa (moderní a současné umění)
      • Muzeum městské hromadné dopravy v Praze
      • Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur
      • Národní galerie v Praze
      • Národní muzeum (historie, přírodní vědy, numismatika)
      • Národní technické muzeum v Praze
      • Národní zemědělské muzeum
      • Památník národního písemnictví
      • Pedagogické muzeum J. A. Komenského v Praze
      • Poštovní muzeum Praha
      • Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze
      • Židovské muzeum v Praze

      Divadlo

      Stavovské divadlo pěstuje tradici oper W. A. Mozarta v PrazeRudolfinumTrojský zámek

      Praha se vyznačuje mimořádnou koncentrací malých i velkých divadelních scén. V nejvýznamnějším Národním divadle, jehož novorenesanční budova a výzdoba je symbolem českého vlastenectví 19. století, působí stálé soubory činohry, opery a baletu;[85] ty vystupují střídavě také v klasicistním Stavovském divadle, v němž se na konci 18. století uskutečnily premiéry Mozartových oper Don Giovanni a La clemenza di Tito. Mezi činoherními scénami dále vyniká Divadlo na Vinohradech. Prestižní hudební scénou je pražská Státní opera (původně pražská německá scéna) a také Dvořákova síň Rudolfina, sídla České filharmonie.[86] Světově známé je také divadlo Laterna magika.[zdroj?]

      Mezi menší scény patří mj. Divadlo Na zábradlí, Divadlo v Dlouhé, Dejvické divadlo či dnes již legendární Semafor a divadlo Járy Cimrmana. Kromě toho má Praha množství muzikálových a zábavných divadel (největší z nich je Hudební divadlo Karlín) a dalších komerčních scén, které se zaměřují např. na černé divadlo a žijí především z cestovního ruchu.[zdroj?]

      Hudba

      V Praze sídlí symfonická hudební tělesa:

      • Česká filharmonie, Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, či Symfonický orchestr Českého rozhlasu (SOČR)[zdroj?]

      Restaurace a kluby

      V Praze jsou stovky restaurací a barů a především hospod s dobrým českým pivem. Malá Strana, Staré Město, Žižkov nebo například i Nusle jsou plné dobrých hospod, z nichž mezi nejznámější patří U Pinkasů, U Zlatého Tygra, U černého vola, Klášterní pivovar Strahov, U Sadu, U Medvídků a další. Slavná je také restaurace, která si vaří vlastní pivo - U Fleků.[zdroj?]

      Praha v posledních letech nabízí také více kvalitních restaurací vedených zkušenými šéfkuchaři. Úroveň gastronomie vzrůstá a tři pražské restaurace se k roku 2017 mohou pyšnit hvězdičkou Michelin.[87] Každoročně je zde pořádán festival jídla - Prague Food Festival, festival piva - Český pivní festival, či festival zmrzlin - Prague Ice Cream Festival.[zdroj?]

      V Praze také sídlí nebo sídlilo několik pivovarů:

      • Praha 1: První novoměstský restaurační pivovar, Pivovar U Fleků, Klášterní pivovar Strahov, Pivovar Pražský most u Valšů, Pivovarský Hotel U Medvídků
      • Praha 2: Pivovarský dům
      • Praha 4: Pivovar Braník, Sousedský pivovar U Bansethů, Jihoměstský pivovar, Pivovar Spojovna, Pivovar Kunratice
      • Praha 5: Pivovary Staropramen
      • Praha 6: Břevnovský klášterní pivovar, Suchdolský Jeník, Výukový a výzkumný pivovar
      • Praha 7: Měšťanský pivovar
      • Praha 8: U Bulovky

      Fotografie v Praze

      Související informace naleznete také v článku Fotografie v Praze.

      Fotografové pravidelně již od 19. století zachycují proslavené lokality jako jsou Vyšehrad, Staré město, Pražský hrad, ale také výjevy všedního života ve městě.[zdroj?]

      Správa

      Související informace naleznete také v článcích Magistrát hlavního města Prahy a Zastupitelstvo hlavního města Prahy.Zasedací sál pražského zastupitelstva

      Postavení Prahy v rámci České republiky

      Praha je hlavním městem České republiky a jako taková je pravidelným sídelním městem jejích ústředních orgánů. Navíc je už od 24. listopadu 1990 de facto opět statutárním městem, má však specifické postavení obce i kraje zároveň. Netýká se jí zákon o obcích (č. 128/2000 Sb.) a zákon o krajích (č. 129/2000 Sb.), nýbrž zvláštní zákon o hlavním městě Praze (č. 131/2000 Sb.), který se zmiňuje o jejím statutu, ale mezi statutární města ji nepočítá. Praha vydává pro své území vlastní právní předpisy, vyhlášky i nařízení, které publikuje ve Sbírce právních předpisů hlavního města Prahy. V Praze zároveň sídlí i správní instituce Středočeského kraje.[zdroj?]

      Členění Prahy

      Mapa částí Prahy; správních obvodů, městských částí a katastrálních územíPodrobnější informace naleznete v článku Části Prahy.

      Praha se dělí na 10 městských obvodů, 22 správních obvodů, 57 městských částí a 112 katastrálních území.[zdroj?]

      Katastrální členění

      Podrobnější informace naleznete v článku Seznam katastrálních území v Praze.

      Do roku 1949 byly správní obvody až na jednu výjimku z roku 1947 tvořeny jedním nebo více celými katastrálními celky, bývalými obcemi či městy. Od roku 1949 došlo k zásadní změně správního členění. Od té doby hranice mnoha městských obvodů, správních obvodů a městských částí jsou nezávislé na hranicích katastrálních území a některá katastrální území jsou tak rozdělena do více správních a samosprávných částí města. Katastrální území (například Vinohrady, Smíchov) jsou nadále rozhodující zejména pro evidenci pozemků a nemovitostí a označování domů. Praha je složena ze 112 katastrálních území různé velikosti, charakteru i významu.[zdroj?]

      Významné čtvrti

      Centrum města: Staré Město, Nové Město, Josefov, Malá Strana, Hradčany, Vyšehrad.

      Velké čtvrti poblíž centra: Smíchov, Vinohrady, Nusle, Vršovice, Žižkov, Karlín, Libeň, Vysočany, Holešovice, Bubeneč, Dejvice, Braník.

      Územní členění

      Praha se podle zákona o územním členění státu dělí na deset obvodů Praha 1 - Praha 10, které mají postavení na úrovni okresů. Toto rozdělení vzniklo v roce 1960 a obvody byly i správními a samosprávnými obvody. Od roku 1990 nejsou tyto městské obvody samosprávnými celky, ale jejich základem jsou samosprávné městské části (u prvních tří jsou tyto měst. části s nimi přímo totožné). Od roku 2001 nejsou ani územně-správními obvody. Dnes již podle nich jsou organizovány jen soudy, pošty nebo různé správní firmy.[zdroj?]

      Městské
      obvody Správní
      obvody Městské části
      Praha 1 Praha 1 Praha 1
      Praha 2 Praha 2 Praha 2
      Praha 3 Praha 3 Praha 3
      Praha 4 Praha 4, Praha 11, Praha 12 Praha 4, Praha-Kunratice, Praha 11, Praha-Újezd, Praha-Šeberov, Praha 12, Praha-Libuš
      Praha 5 Praha 5, Praha 13, Praha 16 Praha 5, Praha-Slivenec, Praha 13, Praha-Řeporyje, Praha 16, Praha-Velká Chuchle, Praha-Lochkov, Praha-Lipence, Praha-Zbraslav, Praha-Zličín
      Praha 6 Praha 6, Praha 17 Praha 6, Praha-Lysolaje, Praha-Nebušice, Praha-Přední Kopanina, Praha 17, Praha-Suchdol
      Praha 7 Praha 7 Praha 7, Praha-Troja
      Praha 8 Praha 8 Praha 8, Praha-Březiněves, Praha-Dolní Chabry, Praha-Ďáblice
      Praha 9 Praha 9, Praha 14, Praha 18, Praha 19, Praha 20, Praha 21 Praha 9, Praha 14, Praha-Dolní Počernice, Praha 18, Praha 19, Praha-Vinoř, Praha-Satalice, Praha-Čakovice, Praha 20, Praha 21, Praha-Klánovice, Praha-Koloděje, Praha-Běchovice
      Praha 10 Praha 10, Praha 15, Praha 22 Praha 10, Praha-Křeslice, Praha 15, Praha-Dolní Měcholupy, Praha-Štěrboholy, Praha-Petrovice, Praha-Dubeč, Praha 22, Praha-Královice, Praha-Nedvězí, Praha-Kolovraty, Praha-Benice
      

      Správní a samosprávné členění

      Katastrální území hl. m. Prahy

      Praha má 57 samosprávných městských částí, které jsou spravovány voleným zastupitelstvem a dále radou, starostou a úřadem městské části. Úřady některých městských částí měly již od ustavení městských částí svěřeny některé z působností státní správy i pro další městské části.[zdroj?]

      Od 1. července 2001 byla tato úroveň působností v celé Praze rozdělena do 22 správních obvodů - uvádí-li se v mapách nebo textu v souvislosti s Prahou spojení "správní obvod", je tím nejčastěji míněn správní obvod této působnosti a úrovně. Od 1. ledna 2002 je názvem těchto 22 městských částí slovo Praha s příslušnou číslovkou, stejné označení se používá i pro správní obvod jejich rozšířené působnosti. Některé z těchto 22 městských částí mají tuto působnost jen pro své území, jiné i pro další městské části.[zdroj?]

      Území většiny z těchto 22 správních obvodů (všech s výjimkou Prahy 1 až Prahy 3) však není totožné s územními obvody podle zákona o územním členění státu, které byly původně (před rokem 1990) i správními obvody a měly i vlastní sbory (ONV). Vláda i poslanci opakovaně přicházejí s návrhy, aby staré členění bylo zrušeno.[zdroj?]

      Na území Prahy se nachází 901 základních sídelních jednotek.[zdroj?]

      Orientační a evidenční systém

      Letohrádek Hvězda v Praze-Liboci

      Nejstarší vrstva pražských pomístních názvů pochází z doby kolem 12. století, kolem 14. století se vžily zejména názvy jednotlivých rynků a trhů. Některá místa měla vžitý název latinský, německý i český. Vžívala se též označení ulic podle zasvěcení kostela nebo kláštera, podle významných majitelů domů v ulici nebo domovních znamení, podle vzhledu nebo charakteru ulice nebo podle události. Domy byly rozlišovány zejména podle domovních znamení.[zdroj?]

      Po roce 1770 byla v monarchii zavedena popisná čísla domů. Po sloučení čtyř pražských měst (1784) byly počínaje 27. říjnem 1787 v Praze zavedeny oficiální názvy ulic jako nutný doplněk k domovním číslům, která orientační funkci plnila hůře než dosavadní domovní znamení. Úředním zavedením byly všechny dosavadní názvy ulic důsledně poněmčeny a úřední zavádění a schvalování postupně nahrazovalo spontánní vývoj názvů. V roce 1857 vyšlo císařské nařízení o pojmenovávání ulic a zavádění domovních čísel podle ulic (dnes nazývaných orientační čísla). 8. října 1868 se sbor pražských obecních starších usnesl označit pražské ulice jednotnými německo-českými plechovými tabulemi (a zároveň stanovil zásadu unikátnosti názvu v rámci města). Na základě tohoto usnesení byla v Praze ustanovena zvláštní komise pro stanovení názvů ulic a náměstí. Výsledkem její práce byl "Autentický ukazatel ulic a náměstí i čísel domovních královského hlavního města Prahy", který z nařízení městské rady sestavil ředitel městského archivu Karel Jaromír Erben. V nově připojených Holešovicích byly umístěny jen české názvy, v roce 1893 se jednojazyčné tabulky v českých národních barvách začaly objevovat i v samotné Praze. Po soudních sporech bylo 20. dubna 1894 vyhláškou rozhodnuto o nahrazení dvojjazyčných tabulí českými v celé Praze. 1. října 1898 správní soud rozhodnutí definitivně potvrdil. V celé Praze se používají smaltované červenobílé tabule s názvy ulic jednotného vzoru, popisná čísla domů jsou tradičně provedena bílým písmem na červených tabulkách a orientační čísla bílým písmem na modrých tabulkách. V některých městských částech je orientační systém doplněn též názvy ulic ve formě směrového dopravního značení nebo speciálními městskými rozcestníky či směrovkami.[zdroj?]

      Evidenční části Prahy se samostatnými řadami čísel popisných jsou totožné s katastrálními územími Prahy. Ulice jsou pojmenovány ve všech evidenčních částech Prahy. Ve většině částí Prahy jsou domům přidělována i čísla orientační; nejsou přidělena například v částech Běchovice, Benice, Šeberov, Petrovice nebo Zbraslav.[zdroj?]

      Šesticifernými čísly jsou označeny sloupy veřejného osvětlení ve správě společnosti Eltodo Citelum, tuto identifikaci využívá k lokalizaci i integrovaný záchranný systém. Dalším významným orientačním prvkem jsou názvy zastávek městské hromadné dopravy.[zdroj?]

      Justice

      Vrchní soud v PrazeSouvisející informace naleznete také v článku Soudy v Praze.

      Přestože je Praha hlavním městem České republiky, vrcholné soudní instituce sídlí v Brně. V Praze se nachází pouze jeden ze dvou vrchních soudů, ačkoli s působností vůči téměř celým Čechám, působnost krajského soudu vůči území města má městský soud, zároveň jde zde ale také středočeský krajský soud. Působnost okresních soudů vykonává ve městě deset soudů obvodních, jen pro pražské okolí existují dva klasické soudy okresní.[zdroj?]

      Volby do parlamentu

      Praha jako celek tvoří jeden vícemandátový volební obvod pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Jako takový se nicméně člení na stovky volebních okrsků. V Praze je celkem 10 jednomandátových volebních obvodů pro volby do Senátu Parlamentu ČR. Tyto volební obvody částečně odpovídají městským deseti obvodům, některé spojují nesouvisející městské části (jako například Senátní obvod č. 17 - Praha 12 rozkládající se od Lochkova přes Kunratice až po Petrovice).[zdroj?]

      Doprava

      Podrobnější informace naleznete v článku Doprava v Praze.

      Praha je hlavním dopravním uzlem v Česku a významnou křižovatkou ve střední Evropě. Má rozsáhlou dopravní infrastrukturu. Pražský železniční uzel je centrem dálkové i příměstské osobní dopravy. Velká pražská nákladová nádraží jsou v útlumu, avšak v Uhříněvsi vzniklo největší kontejnerové překladiště ve střední Evropě. Letiště Václava Havla je hlavním pražským letištěm.[zdroj?]

      Hromadná doprava

      Veřejná doprava byla zprvu v 19. století zajišťována drožkami a omnibusy, od roku 1875 vznikala síť koněspřežné tramvaje, kterou od 90. let 19. století začala nahrazovat elektrická tramvaj. Do roku 1907 soukromé městské dráhy vykoupilo město. Po neúspěšném pokusu v letech 1908-1909 se od roku 1925 začlenily do městské dopravy i autobusy a od roku 1974 metro. Po roce 2002 nabyly důrazu snahy využít pro městskou a příměstskou dopravu více i železnici, zejména systémem příměstské železnice Esko (linky S). Doplňkovou roli má od roku 1891 lanovka; po roce 2000 byly obnoveny tři malé osobní přívozy a zavedeny další.[zdroj?]

      Stanice Malostranská pražského metra na lince A

      Pražské metro, tramvaje, autobusy, trolejbusy,[88] vlaky, přívozy a lanovka jsou zařazeny do systému Pražské integrované dopravy. Pražské metro přepraví okolo 1,2 milionu cestujících denně, je zodpovědné za 37 % výkonů pražské hromadné dopravy. Předplatné jízdné je pro všechny formy dopravy stejné a platí formou nákupu jednorázových jízdenek, kupónů na pevné časové období (1 a 3 denní) a systémem čipových karet Lítačka (měsíční, čtvrtletní a roční). Nejvýznamnějším dopravcem je Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP).[zdroj?]

      Silniční síť

      Barrandovský most je součástí vnitřního Městského okruhu a je jednou z nejvytíženějších silniční komunikací v celém Česku

      Přímo centrem Prahy vede severojižní magistrála, která navazuje na dálnici D1. Postupně jsou dobudovávány vnější Pražský okruh a vnitřní Městský okruh, jehož součástí je i největší městský tunelový komplex v Evropě Blanka. Oba okruhy se staví od 80. let a jejich dostavba nabírá zpoždění. Hlavními dálkovými silničními tahy využívanými také k příměstské dopravě jsou dálnice D1 (Brno, Ostrava), D5 (Plzeň), D8 (Ústí nad Labem) a D11 (Hradec Králové). Automobilová doprava v centru a v přilehlých čtvrtích je regulována modrými zóny placeného stání a především u okrajových stanic metra jsou zřizována odstavná parkoviště P+R.[zdroj?]

      Letecká

      Letiště Václava Havla Praha

      Praha je obsluhována letištěm Václava Havla, které patří k nejvytíženějším a největším ve střední a východní Evropě, v roce 2017 přepravilo 15 milionů cestujících. Základnu zde mají největší české letecké společnosti a to Smartwings a České aerolinie. Na území Prahy se dále nachází vojenské letiště Kbely a dále rekreační sportovní letiště Letňany a Točná. Poblíž se nachází také letiště Vodochody, u kterého se uvažovalo o rozšíření.[89]

      Cyklistická

      Související informace naleznete také v článku Cyklistika v Praze.

      V Praze na kole dojíždí přibližně 2 % obyvatelstva,[90] jízda na kole je častější jako sport či rekreace. Koncepce ucelené pražské sítě cyklistických tras se začala prosazovat kolem roku 2000. V roce 2017 bylo v Praze 178 km chráněných stezek pro cyklisty oddělených od automobilů. Nachází se zde 48 km oddělených cyklopruhů a 24 km jízdních pruhů pro autobusy, které jsou zároveň zpřístupněné pro cyklisty.[91] Za největší překážku rozvoje cyklistiky v Praze se uvádí nedostatek bezpečných tras a[92] nekvalitní infrastruktura často stavěna "salámovou metodou". Systém sdílení kol zde v roce 2021 poskytují firmy Rekola, Nextbike, Bolt a Lime.[zdroj?]

      Vodní

      Osobní vodní doprava na Vltavě má v Praze převážně rekreační a turistický význam, nicméně jsou zde od roku 2005 obnovovány přívozy. K roku 2018 jich v hlavním městě funguje pět, z čehož jsou tři sezónní.[93] Radotínský přístav umožňuje nákladní dopravu po Vltavě na labskou vodní cestu, je využíván sporadicky,[zdroj?] zejména pro přepravu sypkých stavebních hmot a rozměrných nákladů.[zdroj?]

      Vzdělání

      Karolinum, původní gotická budova Univerzity KarlovyVysoká škola ekonomická v Praze

      Veřejné univerzity

      • Karlova univerzita založena roku 1348, nejstarší univerzita ve Střední Evropě
      • České vysoké učení technické v Praze (ČVUT) založeno roku 1707
      • Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (VŠCHT) založena 1920
      • Vysoká škola ekonomická v Praze (VŠE) založena 1953
      • Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU) založena 1906/1952

      Veřejné akademie

      • Akademie výtvarných umění v Praze (AVU) založena roku 1800
      • Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze (VŠUP) založena roku 1885
      • Akademie múzických umění v Praze (AMU) založena roku 1945

      Státní vysoké školy

      • Policejní akademie České republiky

      Soukromé školy

      • University of New York in Prague (UNYP) založeno roku 1998
      • International School of Prague (ISP) založeno roku 1948
      • Anglo-American University (AAU) založeno roku 1990
      • University of Northern Virginia in Prague (UNVA) založeno roku 1998
      • Architectural Institute in Prague (ARCHIP) založeno roku 2010
      • Vysoká škola finanční a správní (VSFS) založeno roku 1999
      • Metropolitní univerzita Praha (MUP) založeno roku 2001
      • Prague City University založeno roku 2004

      Mezinárodní instituty

      • New York University
      • Instituto Camões
      • Goethe-Institut Česko
      • Instituto Cervantes
      • British Council
      • Alliance française

      Sport

      O2 arena v pražské Libni

      Praha je sídlem významných fotbalových týmů AC Sparta Praha, SK Slavia Praha, Bohemians 1905 (1. česká fotbalová liga), FK Dukla Praha a FK Viktoria Žižkov (2. česká fotbalová liga). Dále pak hokejových týmů HC Sparta Praha (Extraliga), HC Slavia Praha (druhá nejvyšší hokejová liga) a HC Kobra Praha (třetí nejvyšší hokejová liga).[zdroj?]

      V Praze se nachází Strahovský stadion, největší stadion na světě, dnes už využíván jen jako výcvikové centrum fotbalové Sparty.[94] Největší česká multifunkční hala je O2 arena. Moderní Sinobo Stadium ve Vršovicích je největší fotbalový stadion v Česku a sídlo SK Slavie. Další významný Stadion Letná je domovským stadionem AC Sparty. Nejvýznamnější tenisový areál Štvanice patří Českému tenisovému svazu, kurty pak druhému nejstaršímu českému tenisovému klubu I. ČLTK. Největší golfové tréninkové hřiště v ČR najdeme v Hodkovičkách, další také ve Zbraslavi, Hostivaři, Motole a nově také na Černém Mostě.[zdroj?]

      Ke každoročním sportovním událostem také patří Pražský mezinárodní maraton (PIM), Memoriál Josefa Odložila (mezinárodní atletický mítink), Mystic Sk8 cup (světový skateboardový pohár) nebo Frisbeer Cup (mezinárodní frisbee turnaj).[zdroj?]

      V Praze se dá zabruslit na zimních stadionech v Ice Areně v Letňanech, Nikolajce na Smíchově, stadionu Kobra v Braníku, ZS Hvězda v Praze 6, Malé sportovní hale Incheba na Výstavišti v Holešovicích a na různých venkovních kluzištích.[95]

      Mezi největší bazény a akvaparky v Praze se řadí Plavecký stadion Podolí, Plavecký stadion Slavia Praha, Plavecký areál Šutka, Aquapark Barrandov, Aquacentrum Letňany a PSA Hloubětín, který je jako jediný přisolovaný mořskou solí. Nedaleko Prahy se nachází (asi 100 metrů za hranicí Prahy) největší český aquapark Aquapalace Praha. U Vltavy v Podolí je také písečná pláž Žluté lázně.[zdroj?]

      Mezinárodní vztahy

      Partnerská města

      Partnerskými městy Prahy jsou:[96]

      • Berlín, Německo
      • Brusel, Belgie
      • Frankfurt nad Mohanem, Německo
      • Hamburk, Německo
      • Chicago, Spojené státy americké
      • Kjóto, Japonsko
      • Miami-Dade County, Spojené státy americké
      • Norimberk, Německo
      • Phoenix, Spojené státy americké
      • Tchaj-pej, Tchaj-wan[97]
      
      

      Spřátelená a spolupracující města

      Praha má dále uzavřenu smlouvu o spolupráci s městy:[96]

      • Kanton, Čína

      Bývalá partnerská a spřátelená města

      • Moskva, Rusko (1995-2014)
      • Petrohrad, Rusko (1992-2014)
      • Šanghaj, Čína (2017-2019)

      Praha pozastavila partnerství s ruskými městy jako reakci na anexi Krymu.[96] Spolupráci Prahy se Šanghají ukončila čínská strana jako reakci na partnerskou smlouvu Prahy s tchajwanským Tchaj-pej.[97]

      Neformální spolupráce

      Spolupráce bez uzavřené smlouvy probíhá s městy:[96]

      • Bratislava, Slovensko
      • Budapešť, Maďarsko
      • Jeruzalém, Izrael
      • Kyjev, Ukrajina
      • Lucemburk, Lucembursko
      • Riga, Lotyšsko
      • Vídeň, Rakousko
      • Vilnius, Litva

      Jmenovci

      Čeští emigranti pojmenovali po Praze několik nově založených sídel, nejvíce v tzv. "Novém světě".

      • Praha, Slovensko
      • New Prague, Minnesota, Spojené státy americké[98]
      • Prague, Oklahoma, Spojené státy americké[99]
      • Praha, Texas, Spojené státy americké[100]
      • Prague, Nebraska, Spojené státy americké[101]

      Osobnosti

      Podrobnější informace naleznete v článcích Seznam osobností Prahy a Seznam představitelů Prahy.

      S Prahou je spojeno velké množství osobností, ke kterým patří bájná zakladatelka města kněžna Libuše, Karel IV., který Prahu velkoryse rozšířil, a Rudolf II., který stejně jako Karel IV. z Prahy udělal centrum římské říše, z oblasti kultury například rabbi Löw a Franz Kafka. V minulosti byla jmenována čestnými občany Prahy řada osobností; posledním adeptem je režisér Miloš Forman.[102]

      Odkazy

      Reference

      1. ↑ Skočit nahoru k:a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
      2. ↑ Registr územní identifikace, adres a nemovitostí [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2020-03-10]. Dostupné online.
      3. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869-2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
      4. ↑ Soubor rozpočtů vlastního hl. m. Prahy a městských částí hl. m. Prahy na r. 2020 - Úhrn výdajů za HLMP vč. městských částí celkem
      5. ↑ Ústavní zákon o vytvoření vyšších územních samosprávných celků - č. 347/1997 Sb.. www.psp.cz [online]. [cit. 2019-11-23]. Dostupné online.
      6. ↑ Skočit nahoru k:a b OUŘEDNÍČEK, Martin; NEMEŠKAL, Jiří; POSPÍŠILOVÁ, Lucie. Vymezení území pro Integrované teritoriální investice (ITI) v ČR. Závěrečný dokument. Třetí verze. Praha, březen 2020 [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky [cit. 2021-05-13]. Dostupné online.
      7. ↑ GDP at regional level - Statistics Explained [online]. Epp.eurostat.ec.europa.eu [cit. 2012-03-14]. Dostupné online.
      8. ↑ https://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docgener/focus/2011_02_hdev_hpov_indices.pdf
      9. ↑ Kde se v Česku nejlépe žije: Velké porovnání 200 měst ukazuje skokany roku i varování. Aktuálně.cz [online]. 2019-08-13 [cit. 2019-08-13]. Dostupné online. (česky)
      10. ↑ Statistika Eurostatu v roce 2011 https://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/1-27022014-AP/EN/1-27022014-AP-EN.PDF Archivováno 7. 3. 2014 na Wayback Machine
      11. ↑ GDP per capita in the EU in 2011: seven capital regions among the ten most prosperous. epp.eurostat.ec.europa.eu [online]. [cit. 28-02-2014]. Dostupné v archivu pořízeném dne 07-03-2014.
      12. ↑ Hodnocení Prahy pro zařazení do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO
      13. ↑ Guinnessova kniha rekordů, 1996
      14. ↑ Top 100 City Destinations Revealed: Prague among Most Visited In the World. Expats.cz [online]. 2017-11-08. Dostupné online.
      15. ↑ www.hantec.cz: Slovník brněnskýho hantecu. www.hantec.cz [online]. [cit. 2011-05-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-04-04.
      16. ↑ Kosmova kronika česká, I/9
      17. ↑ HRŮZA, Jiří. Urbanismus světových velkoměst. I. díl. Praha. 1. vyd. Praha: Vydavatelství ČVUT, 2003. 191 s. ISBN 80-01-02764-3. Kapitola 1.3, s. 27.
      18. ↑ Skočit nahoru k:a b Místní jméno Praha dle J. Birnbauma, článek z Naše řeč, 1976
      19. ↑ LEDVINKA, Václav a PEŠEK, Jiří. Praha. Praha : NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2000. 819 s., [32] s. obr. příl. Dějiny českých měst. ISBN 80-7106-320-7. S. 45-46.
      20. ↑ Původ zeměpisných jmen. Mladá fronta Praha 1976
      21. ↑ VLČEK, Pavel a kol.: Umělecké památky Prahy. Staré Město - Josefov. Praha: Academia, 1996. ISBN 80-200-0563-3 S. 139
      22. ↑ Praha
      23. ↑ Zveme vás do věží, na výstavu a za křehkou krásou voňavých trvalek
      24. ↑ Praha byla Casurgis
      25. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005
      26. ↑ [1] (anglicky)
      27. ↑ [2] (anglicky)
      28. ↑ Pre-Industrial Cities and Technology By Colin Chant, David Goodman. (anglicky)
      29. ↑ Before European Hegemony: The World System A.D. 1250-1350 By Janet L. Abu-Lughod. (anglicky)
      30. ↑ The Sovereign State and Its Competitors: An Analysis of Systems Change By Hendrik Spruyt. (anglicky)
      31. ↑ Česká televize, Deset století architektury - Nové Město pražské
      32. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005
      33. ↑ [3] (anglicky)
      34. ↑ [4] (anglicky)
      35. ↑ Pre-Industrial Cities and Technology By Colin Chant, David Goodman. (anglicky)
      36. ↑ Before European Hegemony: The World System A.D. 1250-1350 By Janet L. Abu-Lughod. (anglicky)
      37. ↑ The Sovereign State and Its Competitors: An Analysis of Systems Change By Hendrik Spruyt. (anglicky)
      38. ↑ M. Signoli, D. Chevé, A. Pascal (2007)."Plague epidemics in Czech countries". st.51.
      39. ↑ Pruské obléhání Prahy, České noviny, ČTK, 7. května 2001, aktualizováno 9. září 2003.
      40. ↑ V roce 1890 měla podle Ottova naučného slovníku 182 530 obyvatel, dalšími většími českými městy bylo už jen Brno (92 327 obyvatel) a Plzeň (50 221 obyvatel). V potaz je třeba vzít i tehdy ještě samostatná pražská předměstí Žižkov (41 236 obyvatel), Královské Vinohrady (34 531 obyvatel), Smíchov (32 646 obyvatel) a Karlín (19 540 obyvatel).
      41. ↑ Pražský primátor Otakar Klapka - za podporu odboje šel na popraviště. Česká televize [online]. 4. října 2011. Dostupné online.
      42. ↑ Libor Stejskal. Před 65 lety na Pražany padaly bomby.Čtenáři vzpomínají - Aktuálně.cz [online]. Economia, a.s., 2010-02-14 [cit. 2012-03-14]. Dostupné online.
      43. ↑ Před 60 lety Praha zažila americký nálet - Radio Praha [online]. Radio.cz, 2005-02-20 [cit. 2012-03-14]. Dostupné online.
      44. ↑ PLAVEC, Michal, VOJTÁŠEK, Filip, KAŠŠÁK, Peter. Praha v plamenech: nálety na hlavní město za druhé světové války. Vyd. 1. Cheb: Svět křídel, 2008. 423 s. Svět křídel; 105. ISBN 978-80-86808-58-1.
      45. ↑ Nálet, který nikdo nečekal. Na Prahu dopadlo 150 tun trhavých bomb. Technet.cz. 13. února 2015.
      46. ↑ Počet přepravovaných osob v MHD vzrostl. [s.l.]: DPO Dostupné online.
      47. ↑ Doprava v Praze: Co jste vždycky chtěli vědět, ale báli jste se zeptat. ČtiDoma.cz [online]. Dostupné online.
      48. ↑ Směry větru
      49. ↑ VODRÁŽKA, Prokop. Lék na rozpálená města? Místo betonu stromy, fungují jako přírodní klimatizace, radí odborníci. Aktuálně.cz. 2016-07-11. Dostupné online [cit. 2017-06-23]. (česky)
      50. ↑ Praha řeší, jak vzdorovat vedru. Dokončuje strategii na přizpůsobení se změnám klimatu - E15.cz. praha.e15.cz. Dostupné online [cit. 2017-06-23].
      51. ↑ Tisková zpráva na stránkách praha.eu (česky)
      52. ↑ Atlas životního prostředí v Praze wmap. www.wmap.cz [online]. [cit. 2008-02-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-11-12.
      53. ↑ Kolik jedů bylo po požáru ve vzduchu? Lidem to neřekli aktuálně.cz, 7. 11. 2008.
      54. ↑ Regional GDP per capita ranged from 32% to 260% of the EU average in 2019. Eurostat [online]. 2021-03-03. Dostupné online.
      55. ↑ Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje Prahy v roce 2009 - trh práce [online]. Český statistický úřad, 2010-09-02 [cit. 2011-09-28]. Dostupné online.
      56. ↑ Best Destinations in the World - Travelers' Choice Awards 2016. TripAdvisor, [5], 7. dubna 2016, staženo 28. srpna 2018 (anglicky)
      57. ↑ Top 100 City Destinations Revealed: Prague among Most Visited In the World, [6] Archivováno 29. 8. 2018 na Wayback Machine. Expats.cz, 8. listopadu 2017 (anglicky).
      58. ↑ The World According to GaWC 2016 [7], 24. dubna 2017 (anglicky).
      59. ↑ Tourism report [online]. [cit. 2018-08-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-23. (anglicky)
      60. ↑ Počty občanů ČR a cizinců s platným povolením k pobytu k 1. 1. 2020 [online]. Ministerstvo vnitra České republiky [cit. 2020-05-02]. Dostupné online.
      61. ↑ Malý lexikon obcí České republiky 2013 [online]. Český statistický úřad, 2013-12-16 [cit. 2018-01-22]. Dostupné online.
      62. ↑ Praha potřebuje byty pro 1,5 milionu obyvatel. Odpovědí je kvalitní rozvoj nevyužívaných ploch (Portál hlavního města Prahy). www.praha.eu [online]. [cit. 2019-06-25]. Dostupné online.
      63. ↑ V Praze je evidováno přes 81 tisíc psů. Nejvíce na Praze 4. Pražský deník. 2018-03-04. Dostupné online [cit. 2018-04-06]. (česky)
      64. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005
      65. ↑ ČSÚ: Věkové složení obyvatelstva Prahy k 31. 12. v letech 1961-2009 v územní struktuře daného roku
      66. ↑ ČSÚ: Vybrané údaje za Hlavní město Prahu - obyvatelstvo
      67. ↑ od 1869 čísla v tabulce zahrnují i obyvatele z obcí, které v tomto roce nebyly součástí Prahy, ale později se součástí Prahy staly
      68. ↑ https://www.czso.cz/csu/xa/pohyb-obyvatelstva-v-hl-m-praze-v-roce-2015
      69. ↑ Český statistický úřad. Tab. 112 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle věku, rodinného stavu a nejvyššího ukončeného vzdělání v obci [online]. [cit. 2014-02-19]. Dostupné online.
      70. ↑ ČSÚ - SLDB 2011: Tab. 709 Bilance mezikrajské dojížďky - vyjížďky do zaměstnání a školy podle frekvence dojížďky
      71. ↑ Mapa sociálně vyloučených a sociálním vyloučením ohrožených romských lokalit v České republice - 5.1 HLAVNÍ MĚSTO PRAHA [online]. GAC spol. s r.o. [cit. 2008-03-20]. Dostupné online.
      72. ↑ Praha, 4. Obyvatelstvo podle národnosti - statistika. www.kurzy.cz [online]. [cit. 2019-10-01]. Dostupné online. (česky)
      73. ↑ Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v republice Československé - I. Země Česká. Praha: [s.n.], 1924. S. XIII.
      74. ↑ ČSÚ: Cizinci v ČR podle oblasti, kraje a okresu; 1996-2009 (k 31. 12.)
      75. ↑ ČSÚ, CIZINCI VČETNĚ AZYLANTŮ
      76. ↑ Cizinci v hlavním městě Praze, 15 nejčastějších státních občanství, k 31. 12. 2014
      77. ↑ Skočit nahoru k:a b https://www.czso.cz/documents/10180/20551795/17022014a03.pdf
      78. ↑ https://www.czso.cz/documents/10180/20551795/1702201404.pdf
      79. ↑ Archivovaná kopie. www.apha.cz [online]. [cit. 2019-04-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-09-14.
      80. ↑ Evropský parlament - Evropská hlavní města kultury Archivováno 8. 10. 2009 na Wayback Machine
      81. ↑ Kulturní politika Prahy rozděluje umělce. Novinky.cz, 24. 4. 2008
      82. ↑ Skočit nahoru k:a b Praha - město literatury [online]. Městská knihovna v Praze [cit. 2011-10-16]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
      83. ↑ BEZR, Ondřej. Veřejnými prostranstvími v Praze budou znít známé audioknihy [online]. Městská knihovna v Praze, 2011-10-15 [cit. 2011-10-16]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
      84. ↑ Návštěva Pražského hradu [online]. Hrad.cz [cit. 2011-09-28]. Dostupné online.
      85. ↑ narodni-divadlo.cz - O divadle Archivováno 12. 4. 2009 na Wayback Machine
      86. ↑ ceskafilharmonie.cz - Rudolfinum Archivováno 5. 12. 2008 na Wayback Machine
      87. ↑ Tři pražské restaurace obhájily michelinskou hvězdu [online]. kudyznudy.cz, 2017-03-07 [cit. 2017-07-01]. Dostupné online.
      88. ↑ Do Prahy se po 46 letech vrátily trolejbusy. Nová linka číslo 58 vede z Palmovky do Letňan | Doprava. Lidovky.cz [online]. 2018-07-02 [cit. 2018-07-03]. Dostupné online. (česky)
      89. ↑ Další letiště u Prahy nebude, noví vlastníci s vazbou na Orbána mění plány. Seznam Zprávy [online]. [cit. 2021-11-16]. Dostupné online.
      90. ↑ Potenciál cyklodopravy v Praze. Prahou na kole. 2014-08-04. Dostupné online [cit. 2018-09-25]. (česky)
      91. ↑ Ročenka dopravy Praha 2017. www.tsk-praha.cz [online]. [cit. 2018-09-25]. Dostupné online.
      92. ↑ Na kolo!. Praha7.cz [online]. [cit. 2018-10-03]. Dostupné online. (česky)
      93. ↑ Přívozy v Praze. Praha.eu [online]. [cit. 2018-12-04T17:17:52Z]. Dostupné online.
      94. ↑ Pražská nej: nejstarší panelák i největší stadion
      95. ↑ Užijte si lední bruslení v Praze!
      96. ↑ Skočit nahoru k:a b c d Foreign Relations of Capital City Prague [online]. Hlavní město Praha [cit. 2021-05-11]. Dostupné online. (anglicky)
      97. ↑ Skočit nahoru k:a b O co Praha ztrátou Šanghaje přichází a co vůbec předtím získala [online]. iDnes.cz, 2020-01-14 [cit. 2021-05-11]. Dostupné online.
      98. ↑ Heritage of New Prague, Minnesota, USA, New Prague Chamber of Commerce website. Retrieved on 24 Feb. 2009.
      99. ↑ History of Prague, Oklahoma Archivováno 7. 3. 2012 na Wayback Machine, City of Prague, OK official website. Retrieved on 24 Feb. 2009.
      100. ↑ Praha, Texas, Handbook of Texas online. Retrieved on 24 Feb. 2009.
      101. ↑ Prague, Saunders County Archivováno 7. 8. 2013 na Wayback Machine, Virtual Nebraska, University of Nebraska. Retrieved on 24 Feb. 2009.
      102. ↑ ČTK. Čestné občanství režiséru Formanovi. Právo. Borgis, a.s., 2017-04-28, s. 10. ISSN 1211-2119.

      Literatura

      • BASTL, Ondřej. Spojení pražských měst v roce 1784: edice rukopisu č. 322. 1. vyd. Praha: Scriptorium, 2003. 222 s. (Documenta Pragensia. Monographia ; vol. 18). ISBN 80-86197-43-3. Část. německý text ; Obsahuje bibliografii, bibliografické odkazy a rejstříky.
      • OBŮRKOVÁ, Eva. Kam v Praze. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2006. 176 s. (Kam v České republice). ISBN 80-251-1282-9.
      • LAŠŤOVKA, Marek; LAŠŤOVKOVÁ, Barbora. Plán Prahy podle indikačních skic stabilního katastru (1840-1842). Nafotografovali, sestavili, úvodem a rejstříkem opatřili Barbora a Marek Lašťovkovi. 1. vyd. Praha: Scriptorium, 2005. LXXI + 407 s. (Documenta Pragensia. Monographia ; vol. 20). ISBN 80-86197-61-1. 750 výt.
      • OUŘEDNÍČEK, Martin. Sociální geografie pražského městského regionu. Příprava vydání Martin Ouředníček. Praha: Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, 2006. 159 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-11. ISBN 80-86561-94-1.
      • PEŠEK, Jiří. Od aglomerace k velkoměstu. Praha a středoevropské metropole 1850-1920. 1. vyd. Praha: Scriptorium, 1999. 319 s. (Documenta Pragensia. Monographia ; vol. 9). ISBN 80-86197-09-3.
      • WÍZEK, Jaroslav. Praha dávná i naše: podmínky, prostředí a činitelé. Sv. 3, Praha: příspěvek k zeměpisu města. Praha: Státní nakladatelství, 1923. 77, [1] s. (Domovouka Velké Prahy ; sv. 3). Dostupné online. - Geografie Velké Prahy v příručce z 20. let 20. stol., jež se zabývá polohou města a přírodními podmínkami, jejich výhodami i nedostatky, podmínkami vzrůstu a průmyslového i obchodního rozmachu daného právě zeměpisnými okolnostmi.

      Související články

      • Administrativní dělení Prahy
      • Dějiny Prahy
      • Doprava v Praze
      • Lesy, parky a zahrady v Praze
      • Seznam kulturních památek v Praze

      Externí odkazy

      • Obrázky, zvuky či videa k tématu Praha na Wikimedia Commons
      • Galerie Praha na Wikimedia Commons
      • Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Praha
      • Slovníkové heslo Praha ve Wikislovníku
      • Kategorie Praha ve Wikizprávách
      • Dílo Praha ve Wikizdrojích
      • Encyklopedické heslo Praha v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
      • Téma Praha ve Wikicitátech
      • Průvodce Praha ve Wikicestách
      • Praha v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
      • www.praha.eu - Portál města Prahy
      • Pražská informační služba
      • Hlavní město Praha na stránkách ČSÚ
      • Historické plány Prahy online (1650-1948)
      • Geografická data Prahy (územní plán, majetková mapa, záplavová území aj.)

        Název a přívlastky

        Oficiální název hlavní město Praha (zkratka HMP) má Praha od roku 1920, předtím od sjednocení pražských měst roku 1784 byl název královské hlavní město Praha.[zdroj?]

        V jiných jazycích jméno obvykle zní Praga (latina, většina románských a slovanských jazyků), Prag (němčina) nebo Prague (angličtina a francouzština), podobu s [h] má slovenština a např. ukrajinština.[zdroj?]

        Z brněnského hantecu pochází lidové pojmenování Prágl.[15]

        Původ názvu

        Původně zněl název Praga, teprve v době vrcholného středověku došlo v češtině k hláskové změně [g] na [h]. Poprvé jméno města zaznamenal Ibráhím ibn Jákúb ve svém arabsky psaném cestopise v 60. letech 10. století v podobě obvykle přepisované jako Frága.[zdroj?]

        Pro zjištění původu názvu není dostatek historických zmínek a vědecký problém nebyl uspokojivě vyřešen, existuje více teorií kombinující hledisko jazykové a věcné (geografické, archeologické). Nejčastěji se uvádí původ od slova "práh", nebo od "pražit, (vy)prahnout", nechybí však ani teorie o předslovanském původu (jako v případě názvu Vltava).[zdroj?]

        Odvození názvu od slova práh se vyskytuje už v nejstarším výkladu (etymologické pověsti) kronikáře Kosmy, když věštkyně Libuše přikazuje město založit na místě, kde uprostřed lesa muž tesá práh (zde myšlen spodní trám roubené stavby).[16] Reálnější je teorie odvozující název od skalnatých říčních prahů na Vltavě (případně i Brusnici), se kterou přišel V. F. Durych poté, co vltavské prahy bylo vidět po protržení pražských jezů při velké povodni roku 1784. Prahy před postavením jezů vytvářely díky štěrkovým nánosům místa vhodná jako brody, které byly podle některých názorů nejdůležitější pro vznik Prahy[17] a podobně i u varšavského předměstí Praga. Teorie je poměrně přesvědčivá věcně, ale má nedostatky jazykové: problém je neodlišný tvar polské Pragy, nedoložení tohoto významu slova ve starší češtině a zejména jak se z prag stalo Praga, což se J. Birnbaum snažil vysvětlit plurálem po vzoru "oblaka" (místo "oblaky" jako prahy), případně duálem.[18]

        S původem od pražit, vyprahnout přišel V. V. Tomek, který odvozoval název od vypalování ohněm prostoru pro založení Pražského hradu uprostřed lesa (dle Kosmy). Tuto teorii zrevidoval A. Profous, který předpokládal název praha od prahnouti podobně jako dráha od drhnouti, podle suchého, sluncem vyprahlého opukového návrší Pražského hradu. Přejímaná teorie[19][20] však má nedostatky věcné, návrší se zřejmě označovalo Žiži, ale především dle archeologického průzkumu I. Borkovského byl pražský ostroh zalesněn a nacházely se zde vlhké rokle.[18]

        Přívlastky

        • Praga Caput Regni (latinsky Praha hlava království) byl používán od středověku, v roce 1518 u příležitosti spojení Starého a Nového Města byl vyznačen na Staroměstské radnici[21].
        • Praha matka měst (Praga mater urbium) bylo od roku 1927 součást znaku Prahy.
        • Praga Caput Rei publicae (Praha hlava republiky) je součástí znaku od roku 1991.[22]
        • Praha stověžatá zřejmě poprvé použil historik Josef Hormayer počátkem 19. století, tou dobou věže spočítal matematik a filozof Bernard Bolzano a dospěl k číslu 103 (bez vodáren a soukromých domů).[23]
        Panorama Prahy z Petřínské rozhledny. Vlevo jsou vidět Hradčany s Pražským hradem, jemuž dominuje svatovítská katedrála, pod nimi se rozkládá Malá Strana s chrámem sv. Mikuláše a věží Pražského Jezulátka. Ve středu snímku záhyb Vltavy překlenutý (zprava) Karlovým, Mánesovým a Čechovým mostem obtéká Staré Město. U horizontu leží Severní Město, Letná a Holešovice, Karlín, Vinohrady, Nové Město, Žižkov, Pankrác, Podolí i další čtvrti a Žižkovský vysílač.

        Historie

        Související informace naleznete také v článku Dějiny Prahy.

        Počátky hradu a města Prahy

        Kněžna Libuše věští slávu Prahy, obraz Josefa MathauseraStaroměstský orloj byl instalován v roce 1410, což ho dělá třetím nejstarším na světě a nejstarším stále funkčním

        Na území dnešní Prahy sídlila v předhistorické době řada nejrůznějších kmenů - poslední nálezy u Křeslic datují zdejší osídlení do doby před sedmi tisíci lety (jde o kulturu s lineární - dříve volutovou - keramikou). Okolo 200 let př. n. l. bylo na místě Závist založeno sídliště Keltů (Bójové). Kolem oblasti, kde nyní stojí Praha, zmiňuje Ptolemaiova mapa (2. století n.l.) germánské město s názvem "Casurgis".[24] Během stěhování národů v 6. století, začali osídlovat pražskou kotlinu Slované.[zdroj?]

        Podle legendy byla Praha založena v 8. století českou kněžnou a věštkyní Libuší a jejím manželem Přemyslem, zakladatelem dynastie Přemyslovců. Legenda říká, že Libuše vyšla na skalnatý útes vysoko nad Vltavou a prorokovala: "Město vidím veliké, jehož sláva hvězd se bude dotýkat." Na místě nařídila vystavět hrad a město nazvala Praha.[zdroj?]

        Důležitým kultovním místem se stal ostroh nad řekou Vltavou, kde nechal kníže Bořivoj postavit koncem 9. století druhý křesťanský kostelík v Čechách, zasvěcený Panně Marii. Za vlády Bořivojova syna Spytihněva I. na počátku 10. století byla celá plošina ostrohu obehnána obranným valem a vznikl zde knížecí palác. Tak byly položeny základy Pražského hradu, kam přesídlil kníže se svojí družinou z Levého Hradce. Praha se stala centrem rodícího se českého státu. Z Pražského hradu a dalších hradišť ve středních Čechách začali přemyslovští vládci spravovat okolní území, kde si postupně podřídili místní obyvatele a přiměli je k odvádění dávek. Existence knížecího hradu přivedla do jeho podhradí řemeslníky a obchodníky - začalo se rodit středověké město.[zdroj?]

        Středověk

        Pohled na Prahu, dřevořez, 1493

        Počátkem 12. století byla Praha kvetoucím městem, nad nímž se vznosně vypínal knížecí Hrad. "Tam žijí Židé mající plno zlata a stříbra, tam jsou ze všech národů nejbohatší kupci, tam jsou nejzámožnější peněžníci, tam stojí tržiště a něm plno kořisti...", napsal kdosi neznámý o Praze. Kupec Ibráhím ibn Jákúb napsal již v 10. století o Praze, že je to "město z kamene", což bylo ve své době znakem spíše bohatých měst. Tehdejší Praha se rozkládala na území dnešního Starého Města. Pojmenování Starší - respektive latinsky Maior, to znamená také Větší - Město pražské získala poté, co Přemysl II. Otakar udělil roku 1257 magdeburská městská práva pražskému podhradí, osídlenému již minimálně od 10. století. Tak vzniklo Menší Město pražské - Malá Strana. Příliv řemeslníků a kupců do obou měst sílil, zvláště když se v době panování Karla IV. Praha stala císařskou residencí a císař zamýšlel učinit z ní hlavní město Svaté říše římské. Prostor vymezený hradbami pražských měst však začal být pro početné příchozí brzy příliš těsný, a tak panovník přistoupil k velkorysému podniku - v roce 1348 založil Nové Město pražské a vytyčil pro ně rozsáhlé území rozprostírající se mezi Vyšehradem, Poříčím a Starým Městem. To bylo postupně zaplňováno měšťanskými domy, prostornými tržišti, zahradami, nádhernými stavbami kostelů a klášterů. Velikostí a nádherou mohla Praha této doby soupeřit s nejslavnějšími městy Římem, Florencií, Paříží, Kolínem, napsal o sídelním městě Karla IV. František Palacký. V době Karlově ovšem byla většina jím založených kostelů jen rozestavěna. Bohatým italským městům jako Řím, Florencie, Benátky se nemohla rovnat.[25][26][27][28][29][30] Tehdy Praha sice patřila mezi největší města v Evropě a stala se rozlohou třetím největším v celé Svaté říši římské,[31] ale počet obyvatel Prahy byl tehdy ovšem menší než v Římě, Benátkách, Janově, Florencii, Miláně, Cařihradu, Paříži či Londýně.[32][33][34][35][36][37]

        Sjednocení pražských měst

        Malostranské věže Karlova mostuKarlův most, rok 1840

        K prvnímu pokusu o sjednocení Starého a Nového Města došlo v roce 1518 na popud staroměstských měšťanů vedených Janem Paškem z Vratu. Roku 1523 král Ludvík Jagellonský potvrdil sjednocenou městskou radu, a tak spojení pražských měst legalizoval. Jednotná Praha však byla již roku 1528 znovu rozdělena.[zdroj?]

        Sjednotit pražská města natrvalo do jednoho správního celku se podařilo až roku 1784 za vlády císaře Josefa II. Královské hlavní město Praha pak tvořilo Nové a Staré Město pražské, Malá Strana a Hradčany. Postupně byl připojen Josefov, Vyšehrad a Holešovice.[zdroj?]

        Z důvodu tureckého ohrožení Vídně se v roce 1583 císař Rudolf II. přestěhoval s celým dvorem do Prahy. V roce 1611 Praha zažila vpád pasovských vojsk. Po bitvě na Bílé hoře bylo v červnu 1621 na Staroměstském náměstí popraveno 27 českých pánů z řad českých stavů vzbouřených proti habsburskému císaři. V roce 1648 se Praha ubránila Švédům, kteří uloupili velkou uměleckou sbírku z Pražského hradu.[zdroj?]

        Poslední morová epidemie v Čechách v letech 1713-1715 si v Praze vyžádala na 13 tisíc obětí, tedy asi 1/4 populace.[38] Po porážce rakouské armády v bitvě u Prahy roku 1757 byla Praha několik týdnů obléhána pruskými vojsky. Při pruském ostřelování města bylo zničeno na 880 domů.[39]

        Na konci 19. století byla Praha již industrializovaným, rychle se rozvíjejícím městem se železnicí a továrnami, které bylo největší v českých zemích.[40] Roku 1893 byla zahájena pražská asanace, která zasáhla Josefov a Podskalí; začaly se rozvíjet elektrické dráhy, k městu se v roce 1901 připojila Libeň.[zdroj?]

        Velká Praha

        Související informace naleznete také v článku Velká Praha.Mosty přes Vltavu, pohled z LetnéPanorama Prahy z Petřína.
        V popředí je řada secesních domů na levé straně zakončená Tančícím domem na nábřeží Vltavy. Za ní uprostřed obrázku je dvojvěž Emauzského kláštera a vpravo Kongresové centrum

        Na konci první světové války byla vyhlášena nezávislost českého státu, ke kterému se vzápětí připojilo Slovensko. V Praze docházelo k ničení symbolů rakouského mocnářství. Přitom byly zničeny nebo odstraněny i některé památky, jako byl například Mariánský sloup na Staroměstském náměstí a pomník maršála Václava Radeckého (socha byla umístěna v Lapidáriu Národního muzea na Výstavišti a pomník nahrazen - později rovněž odstraněným - pomníkem Ernesta Denise) na Malostranském náměstí nebo socha císaře a krále, Habsburka Františka I. na Smetanově nábřeží, kam se v roce 2003 vrátila.[zdroj?]

        Jako hlavní město nově ustanoveného Československa byla Praha i nadále modernizována a rozšiřována. Roku 1922 byla založena Velká Praha, do které byla zahrnuta všechna předměstí včetně do té doby samostatných měst jako Královské Vinohrady, Nusle nebo Košíře. Praha, v niž vedle sebe žilo české, německé a židovské obyvatelstvo, se stala pozoruhodným kulturním centrem. Historizující styl, v němž bylo postaveno např. Národní divadlo, pseudogotické chrámy sv. Prokopa na Žižkově a sv. Ludmily na Náměstí Míru, či přestavěna vyšehradská bazilika, rázně odvrhla secese přelomu století (Obecní dům, nová budova Hlavního nádraží, Hotel Central v Hybernské ulici, Petřínská rozhledna a Průmyslový palác v Holešovicích, Husův pomník na Staroměstském náměstí). Desetileté secesní období přerušila první světová válka. Na konci dvacátých let 20. století se začal v architektuře projevovat funkcionalismus; byla také dostavěna gotická Katedrála svatého Víta. V září 1929 (za prezidenta T. G. Masaryka a arcibiskupa Františka Kordače, jak je uvedeno nad klenbou triumfálního oblouku chóru dómu) byla dokončena dostavba katedrály a slavnostně otevřena u příležitosti tisíciletí zavraždění svatého Václava.[zdroj?]

        Světově unikátní je architektura kubistická - jedině v Praze přešel kubismus z malířských pláten do architektury (Pavel Janák, Josef Gočár, Josef Chochol), ambiciózním plánem bylo založení kubistického sídliště na Vyšehradě.[zdroj?]

        Druhá světová válka

        Emauzský klášter a památník
        Praha svým vítězným synům

        Od 15. března 1939 byla Praha hlavním městem Protektorátu Čechy a Morava. Kulturní život byl ochromen; po incidentu, jehož obětí byl student Jan Opletal, byly zavřeny vysoké školy a předáci studentů popraveni. Během druhé světové války byli z Prahy deportováni do koncentračních táborů příslušníci tzv. "méněcenných ras", tedy zejména židovské a cikánské (dle tehdejšího označení) obyvatelstvo. Běžné byly popravy a věznění odpůrců nacistického Německa. Nechvalně proslulou se v této souvislosti stala například úřadovna gestapa v Petschkově paláci nebo střelnice v Kobylisích či Pankrácká sekyrárna. Za podporu odboje byl zatčen a popraven pražský primátor Otakar Klapka.[41] Režim dále zesílil represe po úspěšném atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha v květnu 1942, po kterém byly vyhlazeny vesnice Lidice a Ležáky. 5. května 1945 vypuklo Pražské povstání, při kterém zahynulo kolem 7 400 lidí z řad spojenců a civilistů a na 1 000 vojáků nacistické armády. Podle dohod mezi spojenci z protihitlerovské koalice zůstala americká armáda stát 6. května na demarkační čáře u Plzně, zatímco Rudá armáda dorazila do Prahy po tvrdých bojích během Pražské ofenzívy až 9. května. Pražskému povstání významně pomohli Vlasovci, kteří byli po válce vydáni do Sovětského svazu. Po skončení války byli téměř všichni pražští Němci z Prahy vysídleni.[zdroj?]

        Pražané vítají maršála Koněva po osvobození Prahy v květnu 1945

        Válečné škody na pražské zástavbě byly minimální; plánovanou likvidaci města už nemohl v té době oslabený a ustupující nacistický režim provést, k vážnějšímu poškození tedy došlo pouze za trojnásobného bombardování americkými letadly na konci války: 15. listopadu 1944 v Holešovicích,[42] 14. února 1945[43] zejména v Novém Městě, Nuslích, na Vinohradech a 25. března 1945 na strategické cíle ve Vysočanech, Libni a Kbelích.[44] Při únorovém náletu zahynulo 701 lidí.[45] Výraznými stavbami, které vznikly jako náprava válečných škod, jsou věže kláštera v Emauzích nebo novější Tančící dům.[zdroj?]

        Praha jako hlavní město socialistického Československa

        Po druhé světové válce začala vznikat první sídliště, a to napřed v období tzv. první dvouletky (1946-1948). V únoru 1948 se chopila moci Komunistická strana Československa. Výstavba sídlišť začala v padesátých letech a výrazně se urychlila v 60. letech. Původní zástavba byla někde nahrazena panelovými domy. V letech 1960, 1968, 1970 a 1974 bylo k Praze připojeno dalších celkem více než 60 obcí. V roce 1968 do Prahy vtrhla vojska Varšavské smlouvy (SSSR, Polska, Maďarska, Bulharska a NDR) a zahájila okupaci, která trvala až do sametové revoluce. V 60. a 70. letech se zmodernizovaly důležité dopravní stavby jako letiště a hlavní nádraží, začalo se budovat metro a takzvaný ZÁKOS - systém kapacitních městských komunikací, z nichž jedna oddělila Národní muzeum od Václavského náměstí. Na protest proti potlačování svobod a pasivnímu přístupu veřejnosti po okupaci Československa armádami států Varšavské smlouvy se tam 16. ledna 1969 upálil Jan Palach. Pro obyvatele byla na zelených loukách okolo Prahy budována panelová sídliště (největší z nich je Jižní Město).[zdroj?]

        9. května 1974 byl otevřený první úsek pražského metra (linka C), roku 1977 úsek druhé linky (linka A) a roku 1985 první úsek třetí linky (linka B).[zdroj?]

        Postupující ekonomický úpadek země zasáhl i Prahu, což se projevilo v zanedbaném vzhledu města i ve zhoršování služeb. Praha se stala centrem sametové revoluce, která ukončila mocenský monopol komunistické strany.[zdroj?]

        Praha po sametové revoluci

        Pražské mrakodrapy na Pankrácké pláni

        Zavedením standardních vztahů se západoevropskými zeměmi se Praha ještě více otevřela turistice. Rozvoj soukromého vlastnictví a podnikání se nakonec projevil ve zkvalitnění služeb a také v opravě chátrajících budov v samém historickém jádru města. V roce 1993 se Praha po rozdělení Československa stala hlavním městem České republiky. Koncem devadesátých let se Praha opět stala významným kulturním centrem Evropy a byla výrazně ovlivněna globalizací.[zdroj?]

        V roce 2000 se zde konal summit MMF a SB a město bylo svědkem rozsáhlých antiglobalizačních protestů. V roce 2002 Prahu těžce poničila povodeň, která poškodila například pražskou zoo, která se však poté rychle zotavila, anebo pražské metro, kde zaplavila 18 stanic metra, jež byly uzavřené až na půl roku. Roku 2003 Praha zahájila kandidaturu na letní olympijské hry 2016, ale nedostala se do užšího seznamu kandidátů.[zdroj?]

        Individuální automobilová doprava, která před rokem 1990 nebyla tak intenzivní jako v mnohých městech západní Evropy, rychle rostla, a to vedlo k rychlému zhoršení dopravní situace ve městě. Počet cestujících MHD vzrostl od roku 2001 z 1,104 miliard na 1,186 miliard lidí v roce 2017, z toho 461 miliónů cestovalo metrem.[46] Nejvytíženější stanicí metra je I. P. Pavlova, nejvytíženější tramvajovou linkou linka číslo 22.[47]

        Geografie

        Geomorfologické celky na území Prahy: Pražská plošina Hořovická pahorkatina Brdská vrchovina Středolabská tabule(podrobnější legenda je v popisku obrázku)

        Praha leží mírně na sever od středu Čech. Centrum se rozkládá v údolí Vltavy a jejích přítoků. Jejich erozní činnost vymodelovala členitý reliéf, nejnižším bodem je hladina Vltavy u Suchdola (177 m n. m.), nejvyšším pak nevýrazný vrch Teleček mezi Sobínem a Chrášťany (399 m n. m.). V centru je výrazný vrchol Petřín (327 m n. m.) s Petřínskou rozhlednou z roku 1891, strmě se zdvihající od Vltavy.[zdroj?]

        Z hlediska geomorfologického členění náleží většina rozlohy hlavního města k celku Pražská plošina a jen menší díl na severovýchodě spadá do Středolabské tabule (Březiněves, Letňany, Čakovice, Miškovice, Vinoř, Prosek, Kbely, Satalice, Horní Počernice a Klánovice). Na samý jih města pronikají svými výběžky další dva celky - niva při ústí Berounky (Lipence, Zbraslav, Lahovice, Radotín) náleží k Hořovické pahorkatině, zatímco Brdská vrchovina zasahuje svým nejzazším koncem mezi Baněmi a Točnou až na pravý vltavský břeh (skupina vrchů Čihadlo, Šance a Hradiště).[zdroj?]

        Podnebí

        Podnebí v Praze je mírné, teplejší než na jiných místech ve stejné zeměpisné šířce (50° s.š.) - např. v kanadském Winnipegu činí v zimě průměrná denní teplota −12 °C, noční −20 °C. Způsobuje také občasný silný vítr, jeho průměrná rychlost je 5 m/s (14 km/h). Větry ale ne vždy vanou ze západu.[48]

        Průměrný roční úhrn srážek za roky 1961-1990 ze stanice Praha-Ruzyně byly 526,6 mm, z toho nejvíce napršelo v květnu (78 mm) a nejméně v lednu a únoru (23 mm). Za roky 2000-2007 bylo průměrně ročně 160 dnů deštivých. Ročně je zde přibližně 60 zasněžených dnů, nejvíce v lednu, kde průměrná výška sněhu je 5 cm. Průměrně je zde ročně přes 1 600 slunečných hodin (5 hodin denně). Nejvíce slunečných hodin je v červnu (230, za den 8,5) a nejméně v prosinci (38, za den 1,5).[zdroj?]

        Průměrná roční teplota se pohybuje okolo 8,5 °C. V nejchladnějším měsíci lednu je průměrná denní teplota 1 °C, noční −3 °C. V nejteplejším měsíci červenci je průměrná denní teplota 24 °C, noční 13 °C. Ročně je okolo 100 mrazivých dnů a 30 ledových dnů. Relativní vlhkost vzduchu se celoročně pohybuje mezi 65 až 90 %.[zdroj?]

        Na globální oteplování a letní vysoké teploty v Praze radnice reagovala v roce 2017 Strategii klimatické adaptace,[49] která byla přijata v roce 2017. Zahrnuje větší podporu zeleně, lepší hospodaření s vodou, vytváření nových vodních ploch či zadržování vody v půdě.[50] V roce 2019 vyhlásila Rada hlavního města Prahy tzv. stav klimatického závazku.[51] ve kterém se zabývala snížením emisí oxidu uhličitého a dalších škodlivých látek.[zdroj?]

        Přehled průměrné teploty a srážek podle měsíců

        Praha - podnebí
        Období leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec rok
        Průměrné denní maximum [°C] 1,4 3,1 7,7 13,4 18,7 21,2 23,6 23,5 18,6 12,8 5,5 2,1 12,6
        Průměrné denní minimum [°C] −3,6 −3,3 −0,1 3,5 8,4 11,3 13,4 13,0 9,1 4,9 0,3 −2,2 4,6
        Průměrné srážky [mm] 23,6 23,1 28,1 38,2 77,2 72,7 66,2 69,6 40,4 30,5 31,9 25,3 526,8
        Zdroj: Ročenka Praha - Životní prostředí 2005 Statistické údaje za roky 1961-1990 ze stanice Praha-Ruzyně
        

        Kvalita ovzduší

        Smog na pražském předměstí, pohled z Jižní spojky na Michelskou teplárnu

        Praha je podobně jako jiná velká města sužována zhoršenou kvalitou ovzduší a často se zde tvoří smog. Hlavní podíl na znečištění má prašný spad (tzv. lehký polétavý prach s částicemi do velikosti 10 mikrometrů), dále pak také zvýšená koncentrace oxidů dusíku, v letních měsících také přízemního ozónu. Největší koncentrace škodlivin byla naměřena ve čtvrtích u průmyslových podniků a především ve stopě hlavních silničních tahů (vnější Pražský a vnitřní Městský okruh + jejich radiály): na Novém Městě, Smíchově, Pankráci, Roztylech, Uhříněvsi, Vysočanech.[52] Míra škodlivin je pravidelně kontrolována, nicméně například při požáru tržnice v Libuši nebyli občané o jejich zvýšeném obsahu v ovzduší informováni.[53]

        Ekonomika

        Sídlo České národní banky v Praze

        Praha je v porovnání se zbytkem ČR výrazně bohatším regionem a svojí ekonomickou silou převyšuje evropský průměr. V roce 2019 se ve studii Eurostatu umístila jako 3. nejbohatší region v Evropě s hrubým domácím produktem v paritě kupní síly na úrovni 205 % průměru Evropské unie.[54]

        Hlavní město Praha patří tradičně k nejdůležitějším hospodářským centrům Česka. Vedle význačného filmového průmyslu a zřejmě nejvýznačnějšího odvětví, turistiky, se zde nachází i mnoho závodů zpracovatelského průmyslu.[zdroj?]

        Hrubý domácí produkt v pražském kraji obnášel roku 2002 kolem 620 miliard Kč (tzn. 25,7 % celkového HDP v tržních cenách; v přepočtu na hlavu to činí 226 % celorepublikového průměru).[zdroj?]

        Ekonomická aktivita obyvatel

        Praha dlouhodobě vykazuje, v porovnání se zbytkem ČR, výrazně nižší podíl obecně ekonomicky neaktivních jedinců i nezaměstnaných.[55] Míra zaměstnanosti se v Praze pohybuje kolem 60 %, v porovnání s 55 % v celé ČR, míra nezaměstnanosti se potom v Praze pohybuje kolem 2-3 %, v porovnání s 6-9 % v celé ČR.[zdroj?]

        V Praze jsou také běžné výrazně vyšší mzdy, než ve zbytku ČR. Medián hrubých měsíčních mezd činil v roce 2009 v Praze 28 386 Kč, kdežto v celé ČR jen 22 229 Kč.[zdroj?]

        Velice znatelné je také zaměření ekonomické činnosti v Praze na oblasti služeb a další činnosti terciérního sektoru, který zaměstnává asi 80 % ekonomicky aktivních Pražanů, v porovnání s celou ČR, kde terciérní sektor zaměstnává pouze 58 % ekonomicky aktivních. Analogicky obrácená je situace v průmyslovém (sekundárním) a zemědělsko-těžebním (primárním) sektoru, které v Praze zaměstnávají 20 % respektive 0 % ekonomicky aktivních obyvatel, kdežto v celé ČR 39 %, respektive 3 %.[zdroj?]

        Specifický pro Prahu je také zvýšený podíl ekonomicky aktivních jedinců, kteří v Praze nebydlí, ale za prací do Prahy cestují. Z celkového počtu ekonomicky aktivních v Praze jich v Praze také sídlí asi 81 %, kdežto 19 % jedinců do Prahy za ekonomickými aktivitami cestuje (z toho nejvýznamnější je skupina obyvatel Středočeského kraje, kteří tvoří 13 % všech pracujících v Praze). Obráceně ale 96 % Pražanů má svoje ekonomické aktivity soustředěné v Praze a pouze 4 % Pražanů za nimi cestuje mimo Prahu.[zdroj?]

        Zpracovatelský průmysl

        Hospodářství Prahy 2002
        (v procentech)Hospodářství Prahy 2002
        (v milionech Kč)

        Zpracovatelský průmysl hlavního města Prahy zaujímá s 7,6 procenty celkové průmyslové výroby páté místo v regionální struktuře všech čtrnácti krajů. Průmyslové závody se soustřeďují zejména na severovýchodě a jihozápadě města. Na území hlavního města bylo roku 2003 registrováno 733 průmyslových závodů (s více než dvaceti zaměstnanci) s celkem 111 tisíci pracujících.[zdroj?]

        Objemem své výroby se v Praze jednoznačně prosazují dvě odvětví: produkce potravin a produkce elektrických a optických přístrojů, obě odvětví s přibližně 33 miliardami Kč v roce 2002 nebo podílem 12 % na produkci odvětví v celé republice (tržby za vlastní výrobky a služby v běžných cenách; viz i diagramy). Význačnou roli zde hraje především výroba rozhlasových a televizních přijímačů.[zdroj?]

        Tato odvětví jsou následována polygrafickým průmyslem s téměř 24,5 miliardami Kč tržeb. Význam tohoto odvětví vyplývá ze skutečnosti, že v hlavním městě se toto odvětví silně koncentruje (44 % celkové produkce) a Praha zde zaujímá první místo ze všech regionů.[zdroj?]

        Mimo to se v Praze nacházejí i další význačné závody tradičních průmyslových sektorů a odvětví, které přispívají k velkému významu hlavního města jako průmyslového střediska:

        • kovodělný průmysl
        • výroba strojů a zařízení
        • chemie a farmaceutický průmysl
        • průmysl výrobků ze skla, keramiky a porcelánu, stavební hmoty
        • výroba dopravních prostředků

        Další průmyslová odvětví hrají spíše méně významnou roli.[zdroj?]

        Cestovní ruch

        Související informace naleznete také v článku Cestovní ruch v Praze.

        Postavení Prahy jako turistického cíle je dokumentováno mj. tím, že české hlavní město bylo zařazeno na šesté místo ve světovém seznamu nejlepších cílů celého světa pro rok 2016, který uveřejnil server Tripadvisor.[56] V Evropě byla Praha v roce 2017 s vice než 8,5 milionu turistů páté nejnavštěvovanější město po Londýně, Paříži, Istanbulu a Římě,[57] kterážto města jsou všechna podstatně větší než Praha.[zdroj?]

        Podle výzkumného programu Globalization and World Cities Research Network je Praha klasifikována jako globální město kategorie "Beta+". To znamená, že její zapojení do světové ekonomiky je moderátní, avšak uvnitř kategorie "Beta" je Praha řazena do nejvyšší ze tří subkategorií. V téže kategorii jako Praha se nacházejí například Boston, Düsseldorf, Mnichov, Káhira a Auckland.[58]

        10 států, ze kterých přicestovalo do Prahy v roce 2016 nejvíce turistů[59]

        Země Počet turistů
        Německo 877 352
        Spojené státy americké 453 105
        Spojené království 410 527
        Itálie 302 278
        Rusko 280 641
        Slovensko 280 479
        Jižní Korea 236 449
        Francie 228 833
        Čína 226 105
        Polsko 225 890
        

        Sídla významných firem

        Budova Enterprise v Nuslích, kterou z většiny obývá česká firma Avast Software

        V Praze má své sídlo například správce české národní internetové domény CZ, sdružení CZ.NIC. Najdeme zde také sídlo vyhledávače Seznam.cz, antiviru Avast, českou pobočku Google, vývojáře Skype, aukčního serveru eBay. Z významných mediálních domů zde sídlí vydavatelství MAFRA, Economia, Televize Nova, Televize Prima, Česká televize, Český rozhlas, Svobodná Evropa a další média. Technologicky je Praha místem, kde fyzicky běží řada serverů v rámci velkých datacenter.[zdroj?]

        Obyvatelstvo

        Počet obyvatel

        V Praze žije celkem přibližně 1,34 milionu[1] obyvatel, evidováno k trvalému pobytu jich bylo k 1. lednu 2020 úhrnem 1 345 539.[60] Dalších zhruba 200 tisíc lidí do města dojíždí za prací i za studiem.[61] Podle analýzy vycházející z anonymizovaných dat mobilních operátorů se v roce 2018 v Praze dlouhodobě zdržovalo 1,55 mil. osob.[62] Praha je 13. největším městem Evropské unie. Je zde evidováno také přes 81,4 tisíc psů, nejvíce jich žije na Praze 4.[63]

        Vývoj počtu obyvatel Prahy od roku 1378 (v tisících)[64][65][66][67][68]

        Rok 1378 1500 1610 1702 1798 1850 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1975 1980
        Počet obyvatel 40 30 60 60-65 79 155 270 350 437 559 668 730 950 1 058 1 133 1 141 1 167 1 190
        Rok 1985 1990 1995 2000 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018
        Počet obyvatel 1 193 1 215 1 210 1 181 1 181 1 188 1 212 1 233 1 249 1 257 1 242 1 247 1 243 1 259 1 267 1 280 1 295 1 309
        Vývoj počtu obyvatelData pocházejí z datové položky Wikidat

        Struktura populace

        Roku 2011 žilo v Praze 613 738 mužů a 655 058 žen. Průměrný věk všech obyvatel činil 41,2 let, u mužské části pak 39,7 let, u ženské části 42,7 let.[69]

        • Věková struktura obyvatel obce Praha roku 2011

        • Rodinný stav obyvatel obce Praha roku 2011

        • Vzdělání obyvatel obce Praha roku 2011

        Migrace

        Rušné Václavské náměstíHistorické centrum z Prašné brány

        V roce 2011 do Prahy dojíždělo za prací a studiem 199 360 lidí, z toho 128 675 (65 %) ze Středočeského kraje. Z Prahy vyjíždělo 23 332 lidí, z toho 16 989 (73 %) do Středočeského kraje.[70]

        Ve městě je několik romských komunit, podíl Romů v populaci je nižší než průměr v ČR (při sčítání lidu v roce 2001 bylo procento uvedené romské národnosti poloviční proti celorepublikovému průměru, nižší je pouze v Kraji Vysočina). Podle výzkumu pro MPSV a ESF z roku 2006 je v Praze šest sociálně vyloučených romských lokalit s odhadovaným počtem obyvatel přes 9 000, nacházejí se ve čtvrtích Smíchov, Žižkov, Libeň, Karlín, Černý Most a Harfa.[71] Dle sčítání pražského magistrátu z roku 2007 se ve městě pohybovalo zhruba 2 000 bezdomovců.[zdroj?]

        Praha má vysokou míru počtu přistěhovalých i počtu vystěhovalých. Mezi přistěhovalými je výrazně vysoký podíl cizinců. Pražané se vystěhovávají nejvíce do Středočeského kraje, konkrétně okresů Praha-východ a Praha-západ, které spadají do metropolitní oblast Prahy. Ta má přes 2,1 milionu obyvatel a rozlohu 4 822 km².[6]

        Národnosti a občanství obyvatel

        Podle Sčítání lidu, domů a bytů 2011 bylo na území Prahy zjištěno 1 268 796 lidí, přičemž 821 688 deklarovalo národnost českou, 3 754 moravskou a 246 slezskou. Z cizinců 23 089 národnost slovenskou, 21 316 ukrajinskou a 6 313 lidí vietnamskou. Ostatní národnosti nepřesáhly 2 000 obyvatel. 343 112 lidí národnost neuvedlo.[72]

        Historické národnosti

        V minulosti v Praze žilo heterogenní obyvatelstvo - vedle Čechů Němci a Židé; ve středověku a raném novověku také Italové. Architektonické památky italského původu tvoří velkou část Malé Strany. Židovského původu několik budov, které se zachovaly po asanaci Josefova, například Jubilejní synagoga na Novém Městě, Španělská synagoga, Staronová synagoga, Obřadní síň na Olšanech a Nová synagoga v Libni. V roce 1880 byla obcovacím jazykem 86,2 % obyvatel Prahy čeština a 13,7 % pak němčina. V roce 1920 se k česko-slovenské národnosti přihlásilo 94,2 % obyvatel Prahy, 4,6 % k německé a 0,9 % k židovské.[73]

        Cizinci v současnosti

        Od poloviny 90. let v Praze opět stoupá počet cizinců. V roce 2001 žilo v Praze 61 477 cizinců,[74] v roce 2012 pak již 162 715, když tvořili 13 % obyvatelstva. Na Prahu a Středočeský kraj připadá více než polovina z celkového počtu cizinců v ČR.[75] K 31. prosinci 2012 v Praze žilo okolo 170 tisíc cizinců, z toho: 45 333 občanů Ukrajiny, 26 281 občanů Slovenska, 21 098 občanů Ruska, 11 277 občanů Vietnamu a z jiných zemí.[76]

        Náboženství

        Podle sčítání lidu 2011 se za věřící v Praze považuje téměř 240 000 obyvatel, což činí 18,9 %.[77] Z tohoto počtu se asi tři pětiny (140 000 obyvatel) hlásí k určité církvi.[77] Asi 80 000 obyvatel se přihlásilo k římskokatolické církvi, 7000 k Českobratrské církvi evangelické, 6770 k české pravoslavné církvi, 6300 k Církvi československé husitské, 2600 k ruské pravoslavné církvi, 2500 k řeckokatolické církvi, a 1800 k Církvi bratrské; 7000 obyvatel dále uvedlo náboženství jako "katolické" (nerozlišené).[78] Nedělních katolických mší svatých se účastní okolo 1-2 % obyvatel Prahy.[79]

        Římskokatolická církev je v Praze organizovaná do čtyř vikariátů: prvního (centrum), druhého (levobřežní), třetího (jihovýchod) a čtvrtého (severovýchod). Ty se dále člení na místní farnosti.[zdroj?]

        Kultura

        Kostel svatého Mikuláše na Staroměstském náměstíTančící dům od V. Miluniće
        a F. Gehryho

        Praha je kulturní metropolí celé České republiky, Evropské město kultury 2000.[80] Působí zde desítky muzeí, galerií, divadel, kin a nejrůznějších kulturních institucí. Národní galerie v Praze spravuje největší sbírku výtvarného umění v Česku. Ve stálé expozici Veletržního paláce jsou díla světových umělců jako např. Mucha, Picasso, Monet nebo Van Gogh. Každoročně se zde koná nejnavštěvovanější festival v Česku, světelný Signal Festival.[zdroj?]

        Pražský magistrát vynakládá na kulturu ročně stamilionové částky; způsob přerozdělování finančních prostředků však v letech 2007-2008 ohrozil především některá menší divadla, a stal se tak předmětem ostrých sporů.[81]

        V roce 2011 proběhl projekt Praha - město literatury, jenž měl za úkol podpořit vnímání Prahy jako místa, které podporuje četbu a zájem o literaturu.[82] Jedním z cílů pak bylo získání titulu UNESCO kreativní město literatury.[82] V rámci projektu např. bylo po Praze rozmístěno několik reproduktorů ve tvaru ptačích budek, z nichž byly pouštěny audioknihy českých autorů.[83]

        Pamětihodnosti a turistické zajímavosti

        Související informace naleznete také v článcích Seznam hradů, zámků a tvrzí v Praze, Seznam klášterů v Praze a Seznam kulturních památek v Praze.

        Praha díky je své bohaté historii významným světovým kulturním centrem a po Londýně, Paříži, Římě a Istanbulu je pátým nejnavštěvovanějším městem Evropy.[zdroj?!] Neobyčejné množství a koncentrace dochovaných architektonických památek je mimo jiné zapříčiněno relativně minimálním poškozením za druhé světové války (na rozdíl od mnoha ostatních evropských velkoměst). Pražská památková rezervace (PPR) zahrnuje městské části s největší koncentrací památek. S rozlohou 8,66 km² patří mezi největší rezervace svého druhu na světě. Na území Prahy je celkem 37 národních kulturních památek (z toho 28 na území PPR).[zdroj?]

        Památky Pražské památkové rezervace

        Katedrála svatého Víta, Václava a VojtěchaTheologický sál Strahovského kláštera

        Následující seznam uvádí pouze nejvýznamnější památky. Více objektů je uvedeno na stránce Seznam pražských památek. Kurzivou zvýrazněné objekty jsou národními kulturními památkami.

        Kostely a kaple

        • Na Pražském hradě
          • Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha
          • Bazilika svatého Jiří
          • Kaple sv. Kříže
          • Kostel Všech svatých
        • Kostel Panny Marie před Týnem
        • Kostel svatého Mikuláše (Staré Město)
        • Kostel svatého Mikuláše (Malá Strana)
        • Kostel Narození Páně (Praha)
        • Betlémská kaple
        • Na Vyšehradě
          • Kostel sv. apoštolů Petra a Pavla
          • Rotunda svatého Martina

        Kláštery

        • Strahovský klášter
        • Emauzský klášter
        • Anežský klášter
        • Klášter augustiniánů kanovníků

        Paláce

        • Palác Kinských
        • Černínský palác
        • Valdštejnský palác
        • Schwarzenberský palác
        • Thunovský palác
        • Kolovratský palác

        Stavby určené pro vzdělání a kulturu

        • Karolinum
        • Národní divadlo
        • Národní muzeum
        • Klementinum
        • Rudolfinum

        Ostatní stavby

        • Karlův most
        • Staroměstská radnice
        • Obecní dům
        • Staroměstská vodárenská věž
        • Historická budova pražského hlavního nádraží

        Památky mimo území Pražské památkové rezervace

        • Letohrádek Hvězda
        • Břevnovský klášter
        • Trojský zámek
        • Veletržní palác

        • Karlův most byl postaven ve 14. století

        • Pražský hrad je největší souvislý hradní komplex na světě[84]

        • Staroměstské náměstí obklopují Týnský chrám a Staroměstská radnice

        • Vyšehrad, historická pevnost s bazilikou sv. Petra a Pavla

        • Gotická Prašná brána, původně zvaná Nová

        • Náměstí Míru s kostelem sv. Ludmily, vlevo je mezi stromy částečně vidět Vinohradské divadlo

        • Národní divadlo nabízí operu, balet i činohru

        • Na Pražském Výstavišti se nachází Průmyslový palác

        • Staronová synagoga je nejstarší stále využívanou synagogou v Evropě

        • Socha Jana Žižky je třetí největší bronzová jezdecká socha na světě

        • Pohled na Pařížskou ulici a Čechův most z parku Letná

        • Pražská Zoo, podle serveru TripAdvisor 4. nejlepší na světě (2015)

        Muzea

        Veletržní palác se sbírkou Národní galerie v PrazeHistorická budova Národního muzea na Václavském náměstí, 2018Související informace naleznete také v článku Seznam muzeí v Praze.
        • České muzeum hudby (hudební nástroje)
        • Letecké muzeum Kbely
        • Muchovo muzeum
        • Muzeum Antonína Dvořáka
        • Muzeum Bedřicha Smetany
        • Muzeum hlavního města Prahy
        • Museum Kampa (moderní a současné umění)
        • Muzeum městské hromadné dopravy v Praze
        • Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur
        • Národní galerie v Praze
        • Národní muzeum (historie, přírodní vědy, numismatika)
        • Národní technické muzeum v Praze
        • Národní zemědělské muzeum
        • Památník národního písemnictví
        • Pedagogické muzeum J. A. Komenského v Praze
        • Poštovní muzeum Praha
        • Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze
        • Židovské muzeum v Praze

        Divadlo

        Stavovské divadlo pěstuje tradici oper W. A. Mozarta v PrazeRudolfinumTrojský zámek

        Praha se vyznačuje mimořádnou koncentrací malých i velkých divadelních scén. V nejvýznamnějším Národním divadle, jehož novorenesanční budova a výzdoba je symbolem českého vlastenectví 19. století, působí stálé soubory činohry, opery a baletu;[85] ty vystupují střídavě také v klasicistním Stavovském divadle, v němž se na konci 18. století uskutečnily premiéry Mozartových oper Don Giovanni a La clemenza di Tito. Mezi činoherními scénami dále vyniká Divadlo na Vinohradech. Prestižní hudební scénou je pražská Státní opera (původně pražská německá scéna) a také Dvořákova síň Rudolfina, sídla České filharmonie.[86] Světově známé je také divadlo Laterna magika.[zdroj?]

        Mezi menší scény patří mj. Divadlo Na zábradlí, Divadlo v Dlouhé, Dejvické divadlo či dnes již legendární Semafor a divadlo Járy Cimrmana. Kromě toho má Praha množství muzikálových a zábavných divadel (největší z nich je Hudební divadlo Karlín) a dalších komerčních scén, které se zaměřují např. na černé divadlo a žijí především z cestovního ruchu.[zdroj?]

        Hudba

        V Praze sídlí symfonická hudební tělesa:

        • Česká filharmonie, Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, či Symfonický orchestr Českého rozhlasu (SOČR)[zdroj?]

        Restaurace a kluby

        V Praze jsou stovky restaurací a barů a především hospod s dobrým českým pivem. Malá Strana, Staré Město, Žižkov nebo například i Nusle jsou plné dobrých hospod, z nichž mezi nejznámější patří U Pinkasů, U Zlatého Tygra, U černého vola, Klášterní pivovar Strahov, U Sadu, U Medvídků a další. Slavná je také restaurace, která si vaří vlastní pivo - U Fleků.[zdroj?]

        Praha v posledních letech nabízí také více kvalitních restaurací vedených zkušenými šéfkuchaři. Úroveň gastronomie vzrůstá a tři pražské restaurace se k roku 2017 mohou pyšnit hvězdičkou Michelin.[87] Každoročně je zde pořádán festival jídla - Prague Food Festival, festival piva - Český pivní festival, či festival zmrzlin - Prague Ice Cream Festival.[zdroj?]

        V Praze také sídlí nebo sídlilo několik pivovarů:

        • Praha 1: První novoměstský restaurační pivovar, Pivovar U Fleků, Klášterní pivovar Strahov, Pivovar Pražský most u Valšů, Pivovarský Hotel U Medvídků
        • Praha 2: Pivovarský dům
        • Praha 4: Pivovar Braník, Sousedský pivovar U Bansethů, Jihoměstský pivovar, Pivovar Spojovna, Pivovar Kunratice
        • Praha 5: Pivovary Staropramen
        • Praha 6: Břevnovský klášterní pivovar, Suchdolský Jeník, Výukový a výzkumný pivovar
        • Praha 7: Měšťanský pivovar
        • Praha 8: U Bulovky

        Fotografie v Praze

        Související informace naleznete také v článku Fotografie v Praze.

        Fotografové pravidelně již od 19. století zachycují proslavené lokality jako jsou Vyšehrad, Staré město, Pražský hrad, ale také výjevy všedního života ve městě.[zdroj?]

        Správa

        Související informace naleznete také v článcích Magistrát hlavního města Prahy a Zastupitelstvo hlavního města Prahy.Zasedací sál pražského zastupitelstva

        Postavení Prahy v rámci České republiky

        Praha je hlavním městem České republiky a jako taková je pravidelným sídelním městem jejích ústředních orgánů. Navíc je už od 24. listopadu 1990 de facto opět statutárním městem, má však specifické postavení obce i kraje zároveň. Netýká se jí zákon o obcích (č. 128/2000 Sb.) a zákon o krajích (č. 129/2000 Sb.), nýbrž zvláštní zákon o hlavním městě Praze (č. 131/2000 Sb.), který se zmiňuje o jejím statutu, ale mezi statutární města ji nepočítá. Praha vydává pro své území vlastní právní předpisy, vyhlášky i nařízení, které publikuje ve Sbírce právních předpisů hlavního města Prahy. V Praze zároveň sídlí i správní instituce Středočeského kraje.[zdroj?]

        Členění Prahy

        Mapa částí Prahy; správních obvodů, městských částí a katastrálních územíPodrobnější informace naleznete v článku Části Prahy.

        Praha se dělí na 10 městských obvodů, 22 správních obvodů, 57 městských částí a 112 katastrálních území.[zdroj?]

        Katastrální členění

        Podrobnější informace naleznete v článku Seznam katastrálních území v Praze.

        Do roku 1949 byly správní obvody až na jednu výjimku z roku 1947 tvořeny jedním nebo více celými katastrálními celky, bývalými obcemi či městy. Od roku 1949 došlo k zásadní změně správního členění. Od té doby hranice mnoha městských obvodů, správních obvodů a městských částí jsou nezávislé na hranicích katastrálních území a některá katastrální území jsou tak rozdělena do více správních a samosprávných částí města. Katastrální území (například Vinohrady, Smíchov) jsou nadále rozhodující zejména pro evidenci pozemků a nemovitostí a označování domů. Praha je složena ze 112 katastrálních území různé velikosti, charakteru i významu.[zdroj?]

        Významné čtvrti

        Centrum města: Staré Město, Nové Město, Josefov, Malá Strana, Hradčany, Vyšehrad.

        Velké čtvrti poblíž centra: Smíchov, Vinohrady, Nusle, Vršovice, Žižkov, Karlín, Libeň, Vysočany, Holešovice, Bubeneč, Dejvice, Braník.

        Územní členění

        Praha se podle zákona o územním členění státu dělí na deset obvodů Praha 1 - Praha 10, které mají postavení na úrovni okresů. Toto rozdělení vzniklo v roce 1960 a obvody byly i správními a samosprávnými obvody. Od roku 1990 nejsou tyto městské obvody samosprávnými celky, ale jejich základem jsou samosprávné městské části (u prvních tří jsou tyto měst. části s nimi přímo totožné). Od roku 2001 nejsou ani územně-správními obvody. Dnes již podle nich jsou organizovány jen soudy, pošty nebo různé správní firmy.[zdroj?]

        Městské
        obvody Správní
        obvody Městské části
        Praha 1 Praha 1 Praha 1
        Praha 2 Praha 2 Praha 2
        Praha 3 Praha 3 Praha 3
        Praha 4 Praha 4, Praha 11, Praha 12 Praha 4, Praha-Kunratice, Praha 11, Praha-Újezd, Praha-Šeberov, Praha 12, Praha-Libuš
        Praha 5 Praha 5, Praha 13, Praha 16 Praha 5, Praha-Slivenec, Praha 13, Praha-Řeporyje, Praha 16, Praha-Velká Chuchle, Praha-Lochkov, Praha-Lipence, Praha-Zbraslav, Praha-Zličín
        Praha 6 Praha 6, Praha 17 Praha 6, Praha-Lysolaje, Praha-Nebušice, Praha-Přední Kopanina, Praha 17, Praha-Suchdol
        Praha 7 Praha 7 Praha 7, Praha-Troja
        Praha 8 Praha 8 Praha 8, Praha-Březiněves, Praha-Dolní Chabry, Praha-Ďáblice
        Praha 9 Praha 9, Praha 14, Praha 18, Praha 19, Praha 20, Praha 21 Praha 9, Praha 14, Praha-Dolní Počernice, Praha 18, Praha 19, Praha-Vinoř, Praha-Satalice, Praha-Čakovice, Praha 20, Praha 21, Praha-Klánovice, Praha-Koloděje, Praha-Běchovice
        Praha 10 Praha 10, Praha 15, Praha 22 Praha 10, Praha-Křeslice, Praha 15, Praha-Dolní Měcholupy, Praha-Štěrboholy, Praha-Petrovice, Praha-Dubeč, Praha 22, Praha-Královice, Praha-Nedvězí, Praha-Kolovraty, Praha-Benice
        

        Správní a samosprávné členění

        Katastrální území hl. m. Prahy

        Praha má 57 samosprávných městských částí, které jsou spravovány voleným zastupitelstvem a dále radou, starostou a úřadem městské části. Úřady některých městských částí měly již od ustavení městských částí svěřeny některé z působností státní správy i pro další městské části.[zdroj?]

        Od 1. července 2001 byla tato úroveň působností v celé Praze rozdělena do 22 správních obvodů - uvádí-li se v mapách nebo textu v souvislosti s Prahou spojení "správní obvod", je tím nejčastěji míněn správní obvod této působnosti a úrovně. Od 1. ledna 2002 je názvem těchto 22 městských částí slovo Praha s příslušnou číslovkou, stejné označení se používá i pro správní obvod jejich rozšířené působnosti. Některé z těchto 22 městských částí mají tuto působnost jen pro své území, jiné i pro další městské části.[zdroj?]

        Území většiny z těchto 22 správních obvodů (všech s výjimkou Prahy 1 až Prahy 3) však není totožné s územními obvody podle zákona o územním členění státu, které byly původně (před rokem 1990) i správními obvody a měly i vlastní sbory (ONV). Vláda i poslanci opakovaně přicházejí s návrhy, aby staré členění bylo zrušeno.[zdroj?]

        Na území Prahy se nachází 901 základních sídelních jednotek.[zdroj?]

        Orientační a evidenční systém

        Letohrádek Hvězda v Praze-Liboci

        Nejstarší vrstva pražských pomístních názvů pochází z doby kolem 12. století, kolem 14. století se vžily zejména názvy jednotlivých rynků a trhů. Některá místa měla vžitý název latinský, německý i český. Vžívala se též označení ulic podle zasvěcení kostela nebo kláštera, podle významných majitelů domů v ulici nebo domovních znamení, podle vzhledu nebo charakteru ulice nebo podle události. Domy byly rozlišovány zejména podle domovních znamení.[zdroj?]

        Po roce 1770 byla v monarchii zavedena popisná čísla domů. Po sloučení čtyř pražských měst (1784) byly počínaje 27. říjnem 1787 v Praze zavedeny oficiální názvy ulic jako nutný doplněk k domovním číslům, která orientační funkci plnila hůře než dosavadní domovní znamení. Úředním zavedením byly všechny dosavadní názvy ulic důsledně poněmčeny a úřední zavádění a schvalování postupně nahrazovalo spontánní vývoj názvů. V roce 1857 vyšlo císařské nařízení o pojmenovávání ulic a zavádění domovních čísel podle ulic (dnes nazývaných orientační čísla). 8. října 1868 se sbor pražských obecních starších usnesl označit pražské ulice jednotnými německo-českými plechovými tabulemi (a zároveň stanovil zásadu unikátnosti názvu v rámci města). Na základě tohoto usnesení byla v Praze ustanovena zvláštní komise pro stanovení názvů ulic a náměstí. Výsledkem její práce byl "Autentický ukazatel ulic a náměstí i čísel domovních královského hlavního města Prahy", který z nařízení městské rady sestavil ředitel městského archivu Karel Jaromír Erben. V nově připojených Holešovicích byly umístěny jen české názvy, v roce 1893 se jednojazyčné tabulky v českých národních barvách začaly objevovat i v samotné Praze. Po soudních sporech bylo 20. dubna 1894 vyhláškou rozhodnuto o nahrazení dvojjazyčných tabulí českými v celé Praze. 1. října 1898 správní soud rozhodnutí definitivně potvrdil. V celé Praze se používají smaltované červenobílé tabule s názvy ulic jednotného vzoru, popisná čísla domů jsou tradičně provedena bílým písmem na červených tabulkách a orientační čísla bílým písmem na modrých tabulkách. V některých městských částech je orientační systém doplněn též názvy ulic ve formě směrového dopravního značení nebo speciálními městskými rozcestníky či směrovkami.[zdroj?]

        Evidenční části Prahy se samostatnými řadami čísel popisných jsou totožné s katastrálními územími Prahy. Ulice jsou pojmenovány ve všech evidenčních částech Prahy. Ve většině částí Prahy jsou domům přidělována i čísla orientační; nejsou přidělena například v částech Běchovice, Benice, Šeberov, Petrovice nebo Zbraslav.[zdroj?]

        Šesticifernými čísly jsou označeny sloupy veřejného osvětlení ve správě společnosti Eltodo Citelum, tuto identifikaci využívá k lokalizaci i integrovaný záchranný systém. Dalším významným orientačním prvkem jsou názvy zastávek městské hromadné dopravy.[zdroj?]

        Justice

        Vrchní soud v PrazeSouvisející informace naleznete také v článku Soudy v Praze.

        Přestože je Praha hlavním městem České republiky, vrcholné soudní instituce sídlí v Brně. V Praze se nachází pouze jeden ze dvou vrchních soudů, ačkoli s působností vůči téměř celým Čechám, působnost krajského soudu vůči území města má městský soud, zároveň jde zde ale také středočeský krajský soud. Působnost okresních soudů vykonává ve městě deset soudů obvodních, jen pro pražské okolí existují dva klasické soudy okresní.[zdroj?]

        Volby do parlamentu

        Praha jako celek tvoří jeden vícemandátový volební obvod pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Jako takový se nicméně člení na stovky volebních okrsků. V Praze je celkem 10 jednomandátových volebních obvodů pro volby do Senátu Parlamentu ČR. Tyto volební obvody částečně odpovídají městským deseti obvodům, některé spojují nesouvisející městské části (jako například Senátní obvod č. 17 - Praha 12 rozkládající se od Lochkova přes Kunratice až po Petrovice).[zdroj?]

        Doprava

        Podrobnější informace naleznete v článku Doprava v Praze.

        Praha je hlavním dopravním uzlem v Česku a významnou křižovatkou ve střední Evropě. Má rozsáhlou dopravní infrastrukturu. Pražský železniční uzel je centrem dálkové i příměstské osobní dopravy. Velká pražská nákladová nádraží jsou v útlumu, avšak v Uhříněvsi vzniklo největší kontejnerové překladiště ve střední Evropě. Letiště Václava Havla je hlavním pražským letištěm.[zdroj?]

        Hromadná doprava

        Veřejná doprava byla zprvu v 19. století zajišťována drožkami a omnibusy, od roku 1875 vznikala síť koněspřežné tramvaje, kterou od 90. let 19. století začala nahrazovat elektrická tramvaj. Do roku 1907 soukromé městské dráhy vykoupilo město. Po neúspěšném pokusu v letech 1908-1909 se od roku 1925 začlenily do městské dopravy i autobusy a od roku 1974 metro. Po roce 2002 nabyly důrazu snahy využít pro městskou a příměstskou dopravu více i železnici, zejména systémem příměstské železnice Esko (linky S). Doplňkovou roli má od roku 1891 lanovka; po roce 2000 byly obnoveny tři malé osobní přívozy a zavedeny další.[zdroj?]

        Stanice Malostranská pražského metra na lince A

        Pražské metro, tramvaje, autobusy, trolejbusy,[88] vlaky, přívozy a lanovka jsou zařazeny do systému Pražské integrované dopravy. Pražské metro přepraví okolo 1,2 milionu cestujících denně, je zodpovědné za 37 % výkonů pražské hromadné dopravy. Předplatné jízdné je pro všechny formy dopravy stejné a platí formou nákupu jednorázových jízdenek, kupónů na pevné časové období (1 a 3 denní) a systémem čipových karet Lítačka (měsíční, čtvrtletní a roční). Nejvýznamnějším dopravcem je Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP).[zdroj?]

        Silniční síť

        Barrandovský most je součástí vnitřního Městského okruhu a je jednou z nejvytíženějších silniční komunikací v celém Česku

        Přímo centrem Prahy vede severojižní magistrála, která navazuje na dálnici D1. Postupně jsou dobudovávány vnější Pražský okruh a vnitřní Městský okruh, jehož součástí je i největší městský tunelový komplex v Evropě Blanka. Oba okruhy se staví od 80. let a jejich dostavba nabírá zpoždění. Hlavními dálkovými silničními tahy využívanými také k příměstské dopravě jsou dálnice D1 (Brno, Ostrava), D5 (Plzeň), D8 (Ústí nad Labem) a D11 (Hradec Králové). Automobilová doprava v centru a v přilehlých čtvrtích je regulována modrými zóny placeného stání a především u okrajových stanic metra jsou zřizována odstavná parkoviště P+R.[zdroj?]

        Letecká

        Letiště Václava Havla Praha

        Praha je obsluhována letištěm Václava Havla, které patří k nejvytíženějším a největším ve střední a východní Evropě, v roce 2017 přepravilo 15 milionů cestujících. Základnu zde mají největší české letecké společnosti a to Smartwings a České aerolinie. Na území Prahy se dále nachází vojenské letiště Kbely a dále rekreační sportovní letiště Letňany a Točná. Poblíž se nachází také letiště Vodochody, u kterého se uvažovalo o rozšíření.[89]

        Cyklistická

        Související informace naleznete také v článku Cyklistika v Praze.

        V Praze na kole dojíždí přibližně 2 % obyvatelstva,[90] jízda na kole je častější jako sport či rekreace. Koncepce ucelené pražské sítě cyklistických tras se začala prosazovat kolem roku 2000. V roce 2017 bylo v Praze 178 km chráněných stezek pro cyklisty oddělených od automobilů. Nachází se zde 48 km oddělených cyklopruhů a 24 km jízdních pruhů pro autobusy, které jsou zároveň zpřístupněné pro cyklisty.[91] Za největší překážku rozvoje cyklistiky v Praze se uvádí nedostatek bezpečných tras a[92] nekvalitní infrastruktura často stavěna "salámovou metodou". Systém sdílení kol zde v roce 2021 poskytují firmy Rekola, Nextbike, Bolt a Lime.[zdroj?]

        Vodní

        Osobní vodní doprava na Vltavě má v Praze převážně rekreační a turistický význam, nicméně jsou zde od roku 2005 obnovovány přívozy. K roku 2018 jich v hlavním městě funguje pět, z čehož jsou tři sezónní.[93] Radotínský přístav umožňuje nákladní dopravu po Vltavě na labskou vodní cestu, je využíván sporadicky,[zdroj?] zejména pro přepravu sypkých stavebních hmot a rozměrných nákladů.[zdroj?]

        Vzdělání

        Karolinum, původní gotická budova Univerzity KarlovyVysoká škola ekonomická v Praze

        Veřejné univerzity

        • Karlova univerzita založena roku 1348, nejstarší univerzita ve Střední Evropě
        • České vysoké učení technické v Praze (ČVUT) založeno roku 1707
        • Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (VŠCHT) založena 1920
        • Vysoká škola ekonomická v Praze (VŠE) založena 1953
        • Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU) založena 1906/1952

        Veřejné akademie

        • Akademie výtvarných umění v Praze (AVU) založena roku 1800
        • Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze (VŠUP) založena roku 1885
        • Akademie múzických umění v Praze (AMU) založena roku 1945

        Státní vysoké školy

        • Policejní akademie České republiky

        Soukromé školy

        • University of New York in Prague (UNYP) založeno roku 1998
        • International School of Prague (ISP) založeno roku 1948
        • Anglo-American University (AAU) založeno roku 1990
        • University of Northern Virginia in Prague (UNVA) založeno roku 1998
        • Architectural Institute in Prague (ARCHIP) založeno roku 2010
        • Vysoká škola finanční a správní (VSFS) založeno roku 1999
        • Metropolitní univerzita Praha (MUP) založeno roku 2001
        • Prague City University založeno roku 2004

        Mezinárodní instituty

        • New York University
        • Instituto Camões
        • Goethe-Institut Česko
        • Instituto Cervantes
        • British Council
        • Alliance française

        Sport

        O2 arena v pražské Libni

        Praha je sídlem významných fotbalových týmů AC Sparta Praha, SK Slavia Praha, Bohemians 1905 (1. česká fotbalová liga), FK Dukla Praha a FK Viktoria Žižkov (2. česká fotbalová liga). Dále pak hokejových týmů HC Sparta Praha (Extraliga), HC Slavia Praha (druhá nejvyšší hokejová liga) a HC Kobra Praha (třetí nejvyšší hokejová liga).[zdroj?]

        V Praze se nachází Strahovský stadion, největší stadion na světě, dnes už využíván jen jako výcvikové centrum fotbalové Sparty.[94] Největší česká multifunkční hala je O2 arena. Moderní Sinobo Stadium ve Vršovicích je největší fotbalový stadion v Česku a sídlo SK Slavie. Další významný Stadion Letná je domovským stadionem AC Sparty. Nejvýznamnější tenisový areál Štvanice patří Českému tenisovému svazu, kurty pak druhému nejstaršímu českému tenisovému klubu I. ČLTK. Největší golfové tréninkové hřiště v ČR najdeme v Hodkovičkách, další také ve Zbraslavi, Hostivaři, Motole a nově také na Černém Mostě.[zdroj?]

        Ke každoročním sportovním událostem také patří Pražský mezinárodní maraton (PIM), Memoriál Josefa Odložila (mezinárodní atletický mítink), Mystic Sk8 cup (světový skateboardový pohár) nebo Frisbeer Cup (mezinárodní frisbee turnaj).[zdroj?]

        V Praze se dá zabruslit na zimních stadionech v Ice Areně v Letňanech, Nikolajce na Smíchově, stadionu Kobra v Braníku, ZS Hvězda v Praze 6, Malé sportovní hale Incheba na Výstavišti v Holešovicích a na různých venkovních kluzištích.[95]

        Mezi největší bazény a akvaparky v Praze se řadí Plavecký stadion Podolí, Plavecký stadion Slavia Praha, Plavecký areál Šutka, Aquapark Barrandov, Aquacentrum Letňany a PSA Hloubětín, který je jako jediný přisolovaný mořskou solí. Nedaleko Prahy se nachází (asi 100 metrů za hranicí Prahy) největší český aquapark Aquapalace Praha. U Vltavy v Podolí je také písečná pláž Žluté lázně.[zdroj?]

        Mezinárodní vztahy

        Partnerská města

        Partnerskými městy Prahy jsou:[96]

        • Berlín, Německo
        • Brusel, Belgie
        • Frankfurt nad Mohanem, Německo
        • Hamburk, Německo
        • Chicago, Spojené státy americké
        • Kjóto, Japonsko
        • Miami-Dade County, Spojené státy americké
        • Norimberk, Německo
        • Phoenix, Spojené státy americké
        • Tchaj-pej, Tchaj-wan[97]
        
        

        Spřátelená a spolupracující města

        Praha má dále uzavřenu smlouvu o spolupráci s městy:[96]

        • Kanton, Čína

        Bývalá partnerská a spřátelená města

        • Moskva, Rusko (1995-2014)
        • Petrohrad, Rusko (1992-2014)
        • Šanghaj, Čína (2017-2019)

        Praha pozastavila partnerství s ruskými městy jako reakci na anexi Krymu.[96] Spolupráci Prahy se Šanghají ukončila čínská strana jako reakci na partnerskou smlouvu Prahy s tchajwanským Tchaj-pej.[97]

        Neformální spolupráce

        Spolupráce bez uzavřené smlouvy probíhá s městy:[96]

        • Bratislava, Slovensko
        • Budapešť, Maďarsko
        • Jeruzalém, Izrael
        • Kyjev, Ukrajina
        • Lucemburk, Lucembursko
        • Riga, Lotyšsko
        • Vídeň, Rakousko
        • Vilnius, Litva

        Jmenovci

        Čeští emigranti pojmenovali po Praze několik nově založených sídel, nejvíce v tzv. "Novém světě".

        • Praha, Slovensko
        • New Prague, Minnesota, Spojené státy americké[98]
        • Prague, Oklahoma, Spojené státy americké[99]
        • Praha, Texas, Spojené státy americké[100]
        • Prague, Nebraska, Spojené státy americké[101]

        Osobnosti

        Podrobnější informace naleznete v článcích Seznam osobností Prahy a Seznam představitelů Prahy.

        S Prahou je spojeno velké množství osobností, ke kterým patří bájná zakladatelka města kněžna Libuše, Karel IV., který Prahu velkoryse rozšířil, a Rudolf II., který stejně jako Karel IV. z Prahy udělal centrum římské říše, z oblasti kultury například rabbi Löw a Franz Kafka. V minulosti byla jmenována čestnými občany Prahy řada osobností; posledním adeptem je režisér Miloš Forman.[102]

        Odkazy

        Reference

        1. ↑ Skočit nahoru k:a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
        2. ↑ Registr územní identifikace, adres a nemovitostí [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2020-03-10]. Dostupné online.
        3. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869-2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
        4. ↑ Soubor rozpočtů vlastního hl. m. Prahy a městských částí hl. m. Prahy na r. 2020 - Úhrn výdajů za HLMP vč. městských částí celkem
        5. ↑ Ústavní zákon o vytvoření vyšších územních samosprávných celků - č. 347/1997 Sb.. www.psp.cz [online]. [cit. 2019-11-23]. Dostupné online.
        6. ↑ Skočit nahoru k:a b OUŘEDNÍČEK, Martin; NEMEŠKAL, Jiří; POSPÍŠILOVÁ, Lucie. Vymezení území pro Integrované teritoriální investice (ITI) v ČR. Závěrečný dokument. Třetí verze. Praha, březen 2020 [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky [cit. 2021-05-13]. Dostupné online.
        7. ↑ GDP at regional level - Statistics Explained [online]. Epp.eurostat.ec.europa.eu [cit. 2012-03-14]. Dostupné online.
        8. ↑ https://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docgener/focus/2011_02_hdev_hpov_indices.pdf
        9. ↑ Kde se v Česku nejlépe žije: Velké porovnání 200 měst ukazuje skokany roku i varování. Aktuálně.cz [online]. 2019-08-13 [cit. 2019-08-13]. Dostupné online. (česky)
        10. ↑ Statistika Eurostatu v roce 2011 https://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/1-27022014-AP/EN/1-27022014-AP-EN.PDF Archivováno 7. 3. 2014 na Wayback Machine
        11. ↑ GDP per capita in the EU in 2011: seven capital regions among the ten most prosperous. epp.eurostat.ec.europa.eu [online]. [cit. 28-02-2014]. Dostupné v archivu pořízeném dne 07-03-2014.
        12. ↑ Hodnocení Prahy pro zařazení do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO
        13. ↑ Guinnessova kniha rekordů, 1996
        14. ↑ Top 100 City Destinations Revealed: Prague among Most Visited In the World. Expats.cz [online]. 2017-11-08. Dostupné online.
        15. ↑ www.hantec.cz: Slovník brněnskýho hantecu. www.hantec.cz [online]. [cit. 2011-05-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-04-04.
        16. ↑ Kosmova kronika česká, I/9
        17. ↑ HRŮZA, Jiří. Urbanismus světových velkoměst. I. díl. Praha. 1. vyd. Praha: Vydavatelství ČVUT, 2003. 191 s. ISBN 80-01-02764-3. Kapitola 1.3, s. 27.
        18. ↑ Skočit nahoru k:a b Místní jméno Praha dle J. Birnbauma, článek z Naše řeč, 1976
        19. ↑ LEDVINKA, Václav a PEŠEK, Jiří. Praha. Praha : NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2000. 819 s., [32] s. obr. příl. Dějiny českých měst. ISBN 80-7106-320-7. S. 45-46.
        20. ↑ Původ zeměpisných jmen. Mladá fronta Praha 1976
        21. ↑ VLČEK, Pavel a kol.: Umělecké památky Prahy. Staré Město - Josefov. Praha: Academia, 1996. ISBN 80-200-0563-3 S. 139
        22. ↑ Praha
        23. ↑ Zveme vás do věží, na výstavu a za křehkou krásou voňavých trvalek
        24. ↑ Praha byla Casurgis
        25. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005
        26. ↑ [1] (anglicky)
        27. ↑ [2] (anglicky)
        28. ↑ Pre-Industrial Cities and Technology By Colin Chant, David Goodman. (anglicky)
        29. ↑ Before European Hegemony: The World System A.D. 1250-1350 By Janet L. Abu-Lughod. (anglicky)
        30. ↑ The Sovereign State and Its Competitors: An Analysis of Systems Change By Hendrik Spruyt. (anglicky)
        31. ↑ Česká televize, Deset století architektury - Nové Město pražské
        32. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005
        33. ↑ [3] (anglicky)
        34. ↑ [4] (anglicky)
        35. ↑ Pre-Industrial Cities and Technology By Colin Chant, David Goodman. (anglicky)
        36. ↑ Before European Hegemony: The World System A.D. 1250-1350 By Janet L. Abu-Lughod. (anglicky)
        37. ↑ The Sovereign State and Its Competitors: An Analysis of Systems Change By Hendrik Spruyt. (anglicky)
        38. ↑ M. Signoli, D. Chevé, A. Pascal (2007)."Plague epidemics in Czech countries". st.51.
        39. ↑ Pruské obléhání Prahy, České noviny, ČTK, 7. května 2001, aktualizováno 9. září 2003.
        40. ↑ V roce 1890 měla podle Ottova naučného slovníku 182 530 obyvatel, dalšími většími českými městy bylo už jen Brno (92 327 obyvatel) a Plzeň (50 221 obyvatel). V potaz je třeba vzít i tehdy ještě samostatná pražská předměstí Žižkov (41 236 obyvatel), Královské Vinohrady (34 531 obyvatel), Smíchov (32 646 obyvatel) a Karlín (19 540 obyvatel).
        41. ↑ Pražský primátor Otakar Klapka - za podporu odboje šel na popraviště. Česká televize [online]. 4. října 2011. Dostupné online.
        42. ↑ Libor Stejskal. Před 65 lety na Pražany padaly bomby.Čtenáři vzpomínají - Aktuálně.cz [online]. Economia, a.s., 2010-02-14 [cit. 2012-03-14]. Dostupné online.
        43. ↑ Před 60 lety Praha zažila americký nálet - Radio Praha [online]. Radio.cz, 2005-02-20 [cit. 2012-03-14]. Dostupné online.
        44. ↑ PLAVEC, Michal, VOJTÁŠEK, Filip, KAŠŠÁK, Peter. Praha v plamenech: nálety na hlavní město za druhé světové války. Vyd. 1. Cheb: Svět křídel, 2008. 423 s. Svět křídel; 105. ISBN 978-80-86808-58-1.
        45. ↑ Nálet, který nikdo nečekal. Na Prahu dopadlo 150 tun trhavých bomb. Technet.cz. 13. února 2015.
        46. ↑ Počet přepravovaných osob v MHD vzrostl. [s.l.]: DPO Dostupné online.
        47. ↑ Doprava v Praze: Co jste vždycky chtěli vědět, ale báli jste se zeptat. ČtiDoma.cz [online]. Dostupné online.
        48. ↑ Směry větru
        49. ↑ VODRÁŽKA, Prokop. Lék na rozpálená města? Místo betonu stromy, fungují jako přírodní klimatizace, radí odborníci. Aktuálně.cz. 2016-07-11. Dostupné online [cit. 2017-06-23]. (česky)
        50. ↑ Praha řeší, jak vzdorovat vedru. Dokončuje strategii na přizpůsobení se změnám klimatu - E15.cz. praha.e15.cz. Dostupné online [cit. 2017-06-23].
        51. ↑ Tisková zpráva na stránkách praha.eu (česky)
        52. ↑ Atlas životního prostředí v Praze wmap. www.wmap.cz [online]. [cit. 2008-02-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-11-12.
        53. ↑ Kolik jedů bylo po požáru ve vzduchu? Lidem to neřekli aktuálně.cz, 7. 11. 2008.
        54. ↑ Regional GDP per capita ranged from 32% to 260% of the EU average in 2019. Eurostat [online]. 2021-03-03. Dostupné online.
        55. ↑ Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje Prahy v roce 2009 - trh práce [online]. Český statistický úřad, 2010-09-02 [cit. 2011-09-28]. Dostupné online.
        56. ↑ Best Destinations in the World - Travelers' Choice Awards 2016. TripAdvisor, [5], 7. dubna 2016, staženo 28. srpna 2018 (anglicky)
        57. ↑ Top 100 City Destinations Revealed: Prague among Most Visited In the World, [6] Archivováno 29. 8. 2018 na Wayback Machine. Expats.cz, 8. listopadu 2017 (anglicky).
        58. ↑ The World According to GaWC 2016 [7], 24. dubna 2017 (anglicky).
        59. ↑ Tourism report [online]. [cit. 2018-08-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-23. (anglicky)
        60. ↑ Počty občanů ČR a cizinců s platným povolením k pobytu k 1. 1. 2020 [online]. Ministerstvo vnitra České republiky [cit. 2020-05-02]. Dostupné online.
        61. ↑ Malý lexikon obcí České republiky 2013 [online]. Český statistický úřad, 2013-12-16 [cit. 2018-01-22]. Dostupné online.
        62. ↑ Praha potřebuje byty pro 1,5 milionu obyvatel. Odpovědí je kvalitní rozvoj nevyužívaných ploch (Portál hlavního města Prahy). www.praha.eu [online]. [cit. 2019-06-25]. Dostupné online.
        63. ↑ V Praze je evidováno přes 81 tisíc psů. Nejvíce na Praze 4. Pražský deník. 2018-03-04. Dostupné online [cit. 2018-04-06]. (česky)
        64. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005
        65. ↑ ČSÚ: Věkové složení obyvatelstva Prahy k 31. 12. v letech 1961-2009 v územní struktuře daného roku
        66. ↑ ČSÚ: Vybrané údaje za Hlavní město Prahu - obyvatelstvo
        67. ↑ od 1869 čísla v tabulce zahrnují i obyvatele z obcí, které v tomto roce nebyly součástí Prahy, ale později se součástí Prahy staly
        68. ↑ https://www.czso.cz/csu/xa/pohyb-obyvatelstva-v-hl-m-praze-v-roce-2015
        69. ↑ Český statistický úřad. Tab. 112 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle věku, rodinného stavu a nejvyššího ukončeného vzdělání v obci [online]. [cit. 2014-02-19]. Dostupné online.
        70. ↑ ČSÚ - SLDB 2011: Tab. 709 Bilance mezikrajské dojížďky - vyjížďky do zaměstnání a školy podle frekvence dojížďky
        71. ↑ Mapa sociálně vyloučených a sociálním vyloučením ohrožených romských lokalit v České republice - 5.1 HLAVNÍ MĚSTO PRAHA [online]. GAC spol. s r.o. [cit. 2008-03-20]. Dostupné online.
        72. ↑ Praha, 4. Obyvatelstvo podle národnosti - statistika. www.kurzy.cz [online]. [cit. 2019-10-01]. Dostupné online. (česky)
        73. ↑ Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v republice Československé - I. Země Česká. Praha: [s.n.], 1924. S. XIII.
        74. ↑ ČSÚ: Cizinci v ČR podle oblasti, kraje a okresu; 1996-2009 (k 31. 12.)
        75. ↑ ČSÚ, CIZINCI VČETNĚ AZYLANTŮ
        76. ↑ Cizinci v hlavním městě Praze, 15 nejčastějších státních občanství, k 31. 12. 2014
        77. ↑ Skočit nahoru k:a b https://www.czso.cz/documents/10180/20551795/17022014a03.pdf
        78. ↑ https://www.czso.cz/documents/10180/20551795/1702201404.pdf
        79. ↑ Archivovaná kopie. www.apha.cz [online]. [cit. 2019-04-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-09-14.
        80. ↑ Evropský parlament - Evropská hlavní města kultury Archivováno 8. 10. 2009 na Wayback Machine
        81. ↑ Kulturní politika Prahy rozděluje umělce. Novinky.cz, 24. 4. 2008
        82. ↑ Skočit nahoru k:a b Praha - město literatury [online]. Městská knihovna v Praze [cit. 2011-10-16]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
        83. ↑ BEZR, Ondřej. Veřejnými prostranstvími v Praze budou znít známé audioknihy [online]. Městská knihovna v Praze, 2011-10-15 [cit. 2011-10-16]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
        84. ↑ Návštěva Pražského hradu [online]. Hrad.cz [cit. 2011-09-28]. Dostupné online.
        85. ↑ narodni-divadlo.cz - O divadle Archivováno 12. 4. 2009 na Wayback Machine
        86. ↑ ceskafilharmonie.cz - Rudolfinum Archivováno 5. 12. 2008 na Wayback Machine
        87. ↑ Tři pražské restaurace obhájily michelinskou hvězdu [online]. kudyznudy.cz, 2017-03-07 [cit. 2017-07-01]. Dostupné online.
        88. ↑ Do Prahy se po 46 letech vrátily trolejbusy. Nová linka číslo 58 vede z Palmovky do Letňan | Doprava. Lidovky.cz [online]. 2018-07-02 [cit. 2018-07-03]. Dostupné online. (česky)
        89. ↑ Další letiště u Prahy nebude, noví vlastníci s vazbou na Orbána mění plány. Seznam Zprávy [online]. [cit. 2021-11-16]. Dostupné online.
        90. ↑ Potenciál cyklodopravy v Praze. Prahou na kole. 2014-08-04. Dostupné online [cit. 2018-09-25]. (česky)
        91. ↑ Ročenka dopravy Praha 2017. www.tsk-praha.cz [online]. [cit. 2018-09-25]. Dostupné online.
        92. ↑ Na kolo!. Praha7.cz [online]. [cit. 2018-10-03]. Dostupné online. (česky)
        93. ↑ Přívozy v Praze. Praha.eu [online]. [cit. 2018-12-04T17:17:52Z]. Dostupné online.
        94. ↑ Pražská nej: nejstarší panelák i největší stadion
        95. ↑ Užijte si lední bruslení v Praze!
        96. ↑ Skočit nahoru k:a b c d Foreign Relations of Capital City Prague [online]. Hlavní město Praha [cit. 2021-05-11]. Dostupné online. (anglicky)
        97. ↑ Skočit nahoru k:a b O co Praha ztrátou Šanghaje přichází a co vůbec předtím získala [online]. iDnes.cz, 2020-01-14 [cit. 2021-05-11]. Dostupné online.
        98. ↑ Heritage of New Prague, Minnesota, USA, New Prague Chamber of Commerce website. Retrieved on 24 Feb. 2009.
        99. ↑ History of Prague, Oklahoma Archivováno 7. 3. 2012 na Wayback Machine, City of Prague, OK official website. Retrieved on 24 Feb. 2009.
        100. ↑ Praha, Texas, Handbook of Texas online. Retrieved on 24 Feb. 2009.
        101. ↑ Prague, Saunders County Archivováno 7. 8. 2013 na Wayback Machine, Virtual Nebraska, University of Nebraska. Retrieved on 24 Feb. 2009.
        102. ↑ ČTK. Čestné občanství režiséru Formanovi. Právo. Borgis, a.s., 2017-04-28, s. 10. ISSN 1211-2119.

        Literatura

        • BASTL, Ondřej. Spojení pražských měst v roce 1784: edice rukopisu č. 322. 1. vyd. Praha: Scriptorium, 2003. 222 s. (Documenta Pragensia. Monographia ; vol. 18). ISBN 80-86197-43-3. Část. německý text ; Obsahuje bibliografii, bibliografické odkazy a rejstříky.
        • OBŮRKOVÁ, Eva. Kam v Praze. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2006. 176 s. (Kam v České republice). ISBN 80-251-1282-9.
        • LAŠŤOVKA, Marek; LAŠŤOVKOVÁ, Barbora. Plán Prahy podle indikačních skic stabilního katastru (1840-1842). Nafotografovali, sestavili, úvodem a rejstříkem opatřili Barbora a Marek Lašťovkovi. 1. vyd. Praha: Scriptorium, 2005. LXXI + 407 s. (Documenta Pragensia. Monographia ; vol. 20). ISBN 80-86197-61-1. 750 výt.
        • OUŘEDNÍČEK, Martin. Sociální geografie pražského městského regionu. Příprava vydání Martin Ouředníček. Praha: Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, 2006. 159 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-11. ISBN 80-86561-94-1.
        • PEŠEK, Jiří. Od aglomerace k velkoměstu. Praha a středoevropské metropole 1850-1920. 1. vyd. Praha: Scriptorium, 1999. 319 s. (Documenta Pragensia. Monographia ; vol. 9). ISBN 80-86197-09-3.
        • WÍZEK, Jaroslav. Praha dávná i naše: podmínky, prostředí a činitelé. Sv. 3, Praha: příspěvek k zeměpisu města. Praha: Státní nakladatelství, 1923. 77, [1] s. (Domovouka Velké Prahy ; sv. 3). Dostupné online. - Geografie Velké Prahy v příručce z 20. let 20. stol., jež se zabývá polohou města a přírodními podmínkami, jejich výhodami i nedostatky, podmínkami vzrůstu a průmyslového i obchodního rozmachu daného právě zeměpisnými okolnostmi.

        Související články

        • Administrativní dělení Prahy
        • Dějiny Prahy
        • Doprava v Praze
        • Lesy, parky a zahrady v Praze
        • Seznam kulturních památek v Praze

        Externí odkazy

        • Obrázky, zvuky či videa k tématu Praha na Wikimedia Commons
        • Galerie Praha na Wikimedia Commons
        • Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Praha
        • Slovníkové heslo Praha ve Wikislovníku
        • Kategorie Praha ve Wikizprávách
        • Dílo Praha ve Wikizdrojích
        • Encyklopedické heslo Praha v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
        • Téma Praha ve Wikicitátech
        • Průvodce Praha ve Wikicestách
        • Praha v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
        • www.praha.eu - Portál města Prahy
        • Pražská informační služba
        • Hlavní město Praha na stránkách ČSÚ
        • Historické plány Prahy online (1650-1948)
        • Geografická data Prahy (územní plán, majetková mapa, záplavová území aj.)